V pořadníku na transplantaci je rok a půl, vhodný dárce se zatím nenašel. Za ledvinu by Eva Elsnerová klidně zaplatila na černém trhu, kdyby věděla, jak to udělat.
Co se přesně stalo, že vám ledviny selhaly?
Byla jsem v osmém měsíci těhotenství, když se umě objevila nemoc. Těhotenská preeklampsie, což je náhlá, výrazná změna tlaku v těle. V nejkritičtější době jsem měla tlak přes dvě stě na sto čtyřicet. Tahle tlaková vlna může smést nějaký orgán, většinou to bývají právě ledviny. Mně se tak znenadání stalo, že jsem přišla nejen o dítě, ale k tomu ještě o ledviny. Obrovský šok. Říkala jsem si, jak je možné, že jeden den jsem zdravá a těhotná a druhý den bez dítěte a bez ledvin?
V té době už jste věděla, že máte jedinou možnost, transplantaci? To mi řekli rovnou. Nevěřila jsem tomu, doufala jsem v zázrak. Teprve za další rok se můj stav zhoršil a pochopila jsem, jak to je. Takže čekám, jestli se objeví vhodný dárce. Nebo mi může někdo ledvinu dát z čistého altruismu. Byla bych ochotná i zaplatit a jsem si jistá, že by to udělalo víc lidí, kdyby mělo tu možnost. Současná legislativa to však neumožňuje.
Nemoc, při níž přišla o dítě i o zdravíU šestatřicetileté herečky Evy Elsnerové vypukla v osmém měsíci těhotenská preeklampsie, vážná nemoc, která se objevuje u šesti procent těhotných žen. Vylétne jim krevní tlak a do moči unikají bílkoviny. V některých případech je nutný předčasný porod, který dítě Evy Elsnerové nepřežilo. Preeklampsie může způsobit trvalé poškození orgánů (mozek, játra, ledviny). |
Nevím, jak by se měla ocenit hodnota lidského orgánu, jak to udělat. Ale já bych si klidně vzala hypotéku a splácela ji, protože vás to vrátí do normálního života. Naštěstí existuje dialýza. Chodím na ni třikrát týdně, vždy strávím půl dne v nemocnici, ale můžu žít.
Myslíte, že by lidé byli ochotni za peníze darovat orgán?
Za nějaký poplatek, kompenzaci určitě. Ale u nás zatím nefunguje ani to, že by stát uhradil lidem čas strávený v nemocnici. Když je někdo podnikatel, živnostník, vezme si dovolenou a ještě si to zaplatí. Proč by to dělal? Přitom státu by se to finančně vyplatilo, protože by neplatil dialýzy, pacient by se rychleji vrátil do normálního života.
Není to nefér vůči lidem, kteří nemají peníze?
I oni si mohou vzít půjčku. A zase, je spousta rodin, které jsou ve finanční tísni, ale jsou zdraví. Jim by mohlo pomoci, kdyby mohli něco udělat pro druhého člověka.
Čtete inzeráty, kde lidé nabízejí orgány?
To ne. Ale naše babička říkala: "Pojď, riskneme to a dáme inzerát. Nabídneme peníze a třeba se někdo najde." Ono je totiž těžké udělat to z čirého altruismu. Kdybych věděla o cestě, která se vyhne právnímu řádu, aby ten člověk nebyl postižitelný, jdu do toho. Někde jsem četla, že deset procent dárců dává orgány na černém trhu za peníze. A rovnou říkám, kdybych věděla, jak se k tomu dostat, udělám to taky. Vůbec se nad tím nepozastavím.
Opravdu nikdo ve vašem okolí nemá stejnou krevní skupinu?
Samozřejmě, že má. Ale... Rozhodnout se, že někomu darujete orgán, je strašně těžké. Možná kdyby měli lidé víc informací, kdyby věděli, že s jednou ledvinou se dá žít, bylo by to jiné. Mamka mi říkala: Dala bych ti ji hned, kdyby mi ji vzali a dali tobě. Ale má jinou krevní skupinu. Stejně tak bratr, ten je navíc u vojáků a s jednou ledvinou by mu změnili pracovní schopnost a musel by odejít z práce. Ale je tu ještě jedna možnost. Křížová transplantace. Mám krevní skupinu nula, máma má áčko. Rozhodne se, že mi věnuje ledvinu, ale nemůže ji dát mně. Přesto nás zařadí do programu a proti nám jsou zase dva lidé, ale křížem. Mají nulu a potřebují áčko. Ale ani tohle jsem od rodiny nechtěla.
Přeci jen, neměla byste to zkusit?
Pravděpodobnost, že najdete dárce, je větší, ale ne stoprocentní. Přestali jsme o tom mluvit. Nechtěla jsem na nikoho tlačit. Ale možná bychom o tom měli zase začít mluvit.
Je to odpovědnost, vzít si od někoho jiného jeho ledvinu?
To rozhodnutí je opravdu těžké a ano. Je to obrovská zodpovědnost.
