Odbornice: Neslaďte, omezte bílou mouku. Cukry mohou za většinu nemocí

  0:28aktualizováno  0:28
Sacharidů jíme v nejrůznější podobě moc, tvrdí Margit Slimáková. „Není třeba nic doslazovat,“ nabádá specialistka na zdravou výživu ruku v ruce s omezením sacharidů v podobě bílé mouky a všech vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Za nejzdravější sladidlo považuje přirozeně sladké potraviny.

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Čistě technicky bychom sacharidy (nepřesně cukry) nemuseli jíst vůbec. Lidské tělo je sice potřebuje, ale dokáže si ho samo vyrobit.

„Cukr nepatří mezi esenciální živiny, které musíme jíst k tomu, abychom přežili,“ vysvětluje specialistka na zdravotní prevenci a výživu, doktorka farmacie Margit Slimáková.

Tělo si cukr samo vyrobí

Na rozdíl od bílkovin, jejichž staveními kameny jsou pro člověka nezbytné aminokyseliny, nebo tuků a v nich obsažených některých nenahraditelných mastných kyselin, nejsou podle odbornice cukry, potažmo sacharidy nepostradatelné.

Margit Slimáková křtí svou Velmi osobní knihu o zdraví, která se stala letošním...

Margit Slimáková křtí svou Velmi osobní knihu o zdraví, která se stala letošním bestsellerem.

„Strava důsledně bez sacharidů je však prakticky nemožná,“ připouští Slimáková. Tvrdí, že kdyby člověk přestal sladit, vynechal veškeré ovoce a obiloviny ve stravě představující základní zdroje jednoduchých i složených sacharidů, bude jíst cukr pořád.

„Uznávám, že přísná nízkosacharidová strava bez slazení a obilovin, tedy i bez běžných příloh, je v našem regionu velmi neobvyklá a omezující, ale pro mnohé může být zdravotně prospěšná,“ říká výživová specialistka.

Nesouhlasí však s tvrzením, že cukry jíst musíme, už jen proto, aby se dětem zdravě vyvíjel mozek, jak stále tvrdí i někteří odborníci. Neuznává, když se jako zlo označí bílý cukr, zatímco jeho jiná podoba je tolerovaná. „Cukr dnes zabije na světě víc lidí, než násilí,“ tvrdí a cituje z bestselleru Yuvala Noaha Harariho s názvem Homo deus - stručné dějiny zítřka: „V roce 2012 zemřelo po celém světě asi 56 milionů lidí, z toho 620 tisíc zavinilo lidské násilí (válka 120 tisíc, zločin dalšího půl milionu). Osm set tisíc lidí spáchalo sebevraždu a 1,5 milionu zemřelo na cukrovku. Cukr je nyní nebezpečnější než střelný prach.“

„Veškerá sladidla i sirupy se skládají z jednoduchých cukrů: glukózy, fruktózy, sacharózy. Ano, je tam nějakých pár minerálů navíc, ale z 99 procent to stejně není nic jiného, než ten obyčejný bílý cukr. Není důvod ho zatratit na úkor hnědého či sirupů,“ říká Slimáková s tím, že není tak důležité hledat alternativy sladidel, jako spíš snižovat jejich množství.

„Něco jiného jsou vegetariáni a makrobiotici. Někteří z nich mohou přijímat až 60 procent energie ze sacharidů, ale v podobě skutečných potravin, jako jsou kroupy, pohanka, jáhly. Jedí k tomu hromady zeleniny, a to je v pořádku.“

Nejhorší je podle ní většinová společnost, která je od mala zvyklá na sladkou chuť a potrpí si na doslazování, na sušenky a kvůli pohodlí si zvykla připravovat jídla z vysoce průmyslově upravených sacharidů v podobě bílé pšeničné mouky či výrobků z ní, jako jsou rohlíky, knedlíky atd. „V těle se rychle rozloží a fungují zase jen jako kostky cukru,“ varuje výživová odbornice.

Inzulínu je dost, ale nedělá, co by měl

I když od nás naše tělo cukry nepotřebuje, zvykli jsme si na nepřirozeně sladkou chuť i snadná rychlá jídla plná sacharidů. Namísto toho, abychom se nasytili skutečnými potravinami, zaženeme hlad cukrem - rychlou energií. Za chvíli máme opět hlad a vše se opakuje. Na vině je podle Slimákové i protituková hysterie ze 70. let minulého století, jíž se dával za vinu nárůst kardiovaskulárních potíží. Obsah tuků pak výrobci, tlačeni poptávkou, snižovali, kde to jen šlo.

PharmDr. Margit Slimáková

  • Narodila se v roce 1969.
  • Vystudovala Střední zdravotní školu v Brně, poté Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové a rigorózní studium farmacie na farmaceutické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
  • Absolvovala celou řadu kurzů o výživě, navštívila celou řadu biofarem v různých zemích světa.
  • 10 let žila v Německu a v Číně s manželem, manažerem, který pracuje ve Škodovce.
  • Žijí v Praze a mají spolu tři děti (21, 19 a 14 let). Více najdete zde: www.margit.cz/margit
  • Letos na jaře vydala publikaci nazvanou Velmi osobní kniha o zdraví, která se stala bestsellerem.

„S obsahem bílkoviny ve výživě se moc hýbat nedá, takže když jsme chtěli snížit tuky, museli jsme začít jíst víc cukru. Vypadá to, že jsme si metabolicky nesmírně ublížili. Kvůli chronickému nadbytku cukru jsme si vybudovali stav, který se nazývá inzulínová rezistence,“ říká Margit Slimáková a přidává zjednodušené vysvětlení.

„Když jíme cukr, uvolňuje se nám ze slinivky břišní hormon inzulin, který pomáhá převést do buněk z krve, kde je ve větším množství zdraví nebezpečný. Jenže když jíme často a jíme hodně sacharidů, naše slinivka neustále uvolňuje inzulin a buňky si na něj zvykají, ztrácí vůči němu citlivost a hormon přestává fungovat. V ten moment se ho slinivka snaží vyprodukovat ještě více, čímž jeho funkce dál slábne. Tento stav se jmenuje inzulinová rezistence. Máme dost inzulinu, ale ten nepracuje efektivně.“

Cukru se pak v krvi pozvolna hromadí a poškozuje naše cévy, vysvětluje Slimáková. Ten stav může podle ní trvat desítky roků. Nebolí nás, necítíme ho, nevyšetřuje se, ale pomalu jdeme naproti nadváze, cukrovce druhého typu, hypertenzi, nemocím srdce a cév, dokonce Alzheimerově chorobě.

Dřív se právě kardiovaskulární problémy přičítaly hlavně přejídání se živočišnými tuky. Byl to omyl, ve skutečnosti je to složitější.

Fotogalerie

„Přišlo se totiž na to, že u lidí s ucpanými cévami, kteří měli infarkt nebo mozkovou mrtvici, se našel v cévách zvýšený cholesterol a nasycené tuky, především ty živočišné. A protože byly na místě činu, udělala se zkratka a tuky dostaly nálepku viníka.

„Je to však velké zjednodušení,“ říká Slimáková. „Dnes víme, že cholesterol je nepostradatelná a nesmírně důležitá látka, která je zásadní pro důležité procesy v našem těle. Není to tak, že by plaval v krvi a řekl si, že už je unavený a sedl si v cévě, kde se mu líbí s tím, že vedle něj sedne kamarád a to místo ucpou. Zdá se, že se usazuje v místech poškození cév, a to poškození nejběžněji způsobuje zánět, jehož příčinou bývá obvykle právě nadbytek cukru v krvi,“ vysvětluje specialistka na výživu s tím, že ani cukry nejsou jedinou příčinou kardiovaskulárních nemocí.

Cévy mohou být podle ní poškozeny i mechanicky, ale z potravinového hlediska je nejvíc ničí právě cukry. Na vině je však také nadbytek prozánětlivých omega 6 mastných kyselin z rostlinných olejů, jimiž jsme svého času z obav před cholesterolem nahradili tuky živočišné.

Jak jíst zdravě?

Jestliže neřešíme zdravotní potíže, je podle odbornice dobré zkusit postupně snižovat množství cukru v běžných receptech. Například se nic nestane, když jablečný štrúdl osladíte jen rozinkami, jiné jídlo třeba sušenými meruňkami, švestkami, hruškami, vanilkou, která má sladkou chuť.

„Čím víc cukru jíme, tím víc po něm toužíme a budujeme si návyk na nepřirozeně sladkou chuť. Když nebudeme nakupovat hotové sladké věci, které jsou vždycky přeslazené, pomalu začneme vnímat přirozeně sladkou chuť potravin. Dezert pro nás bude po čase představovat třeba už ovoce,“ apeluje Margit Slimáková a dodává, že je-li člověk zdravý, štíhlý a metabolicky v pořádku, může jíst sacharidy s mírou a hlavně ve zdravé podobě, jako jsou pohanka, jáhly, kroupy, luštěniny, zelenina...

„Skutečné potraviny nikdy neobsahují extrémně vysoká množství cukru a tuku společně a ještě jsem neviděla nikoho, kdo by se z takového jídelníčku přejídal, nebo by bojoval s kilogramy navíc. Pokud pečivo, pak kváskové, občas upečený domácí koláč s menším množstvím cukru nevadí,“ radí specialistka na zdravou výživu.

V Česku je však podle odbornice obrovská skupina lidí s nadváhou, cukrovkou druhého typu, nemocemi srdce a cév, kterým by velmi prospělo zásadní omezení sacharidů nejen v cukřenkách, ale i v podobě bílé mouky a výrobků z ní.

Ovocný cukr je ještě horší řešení

Běžný cukr v cukřenkách je disacharid obsahující z poloviny glukózu a z druhé fruktózu. Glukóze z krve pomůže hormon inzulin, fruktóza žádný přenašeč nepotřebuje, protože sama přechází do buněk jater, a tam se přeměňuje v energii.

3 sladká fakta

  • Cukry dělíme na monosacharidy (glukóza a fruktóza) a disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza a jiné).
  • Cukry by měly tvořit asi 10 % našeho celkového energetického příjmu, tedy cca 200 kcal. Přepočteno na gramy je to lehce nad 50 gramů sacharidů denně.
  • Sacharózu neboli řepný cukr, kterým si sladíme například čaj a kávu, lidé do nedávné doby konzumovali pouze v malém množství. Dnes je to však okolo 40 kilogramů na osobu za rok.

„Proto se na ovocný cukr začalo spoléhat jako na řešení a prevenci před cukrovkou. Zaměřili jsme se omylem pouze na takzvaný glykemický index, čas, za jaký přejde glukóza do krve po konzumaci nějaké potraviny.

Lékaři si dlouho mysleli, že vysoký glykemický index je jediný rizikový faktor sacharidů, což bylo extrémně zjednodušené. Dnes víme, že glykemický index je pouze jeden z parametrů. Fruktóza sice má nižší glykemický index, ale škodí úplně jinak a odborníci se na probíhajících celosvětových debatách nyní stále více kloní k tomu, že přemíra fruktózy je ještě nebezpečnější.“

Cukr v ovoci je podle výživové odbornice v pořádku. Pokud ale sladíme fruktózou (ovocným sirupem), pošleme do jater moc sladidla najednou. Tolik ho v energii nespálíme, takže se lehce v játrech přemění na tuky a důsledkem je nealkoholické ztučnění jater, velmi závažný metabolický stav, který v důsledku dál zhoršuje celkový zdravotní stav a úzce souvisí znovu se zvýšenou zánětlivostí v těle, inzulinovou rezistencí, cukrovkou i nadváhou.

Sladká tečka nevadí

Patří sladká tečka na závěr dobrého oběda? „I ta pohoda, že si člověk něco dopřeje a že se cítí dobře, je důležitá a může být v dnešní uspěchané době pro zdravého člověka přínosnější, než riziko, které s sebou cukr nese. Jsem pro pohodu u jídla a nejsem pro zbytečné restrikce. Každý z nás by měl vnímat své tělo, dodávat mu tu nejlepší stravu a péči,“ uzavírá Margit Slimáková.

Autor:

Nejčtenější

KVÍZ: Co víte o penisu? Otestujte své znalosti

Ilustrační fotografie

Každý ví, o čem je řeč, ale zdaleka ne všichni vědí třeba to, kdy nastane u člověka první erekce nebo kdo má nejdelší...

Celebrity neznají dress code, ukázaly outfity na předávání cen Český lev

Něktěré outfity návštěvníků Českého lva neodpovídaly dresscodu

Vybrat perfektní róbu, když víte, že budete pod palbou fotografů a ve světle kamer, není rozhodně jen tak. S nelehkým...

Bez svolení ji lékař sterilizoval. Cítila jsem se méněcenná, říká Romka

Elena Gorolová, romská aktivistka

Neplánovala kupu dětí, ale přála si holčičku. O tu možnost přišla, když ji v jednadvaceti letech po druhém porodu...

Facebookových matek přibývá. Jsou sebestředné, hledají cestu ze samoty

Mobilní internet - ilustrační foto

Na sociálních sítích žijeme úplně všichni. Ať už chceme, nebo ne. Přibývá žen, které nad sdílením příspěvků a...

GLOSA: Parkourista Tary urazil fanouška a u nás skončil. A co u vás?

Taras „Tary“ Povoroznyk je nadšeným propagátorem parkouru. Napsal knihu, dělá...

Idol statisíců malých kluků si to zkazil. Zlobí se na něj, že jezdí rychlostí 250 km/h a svým fanouškům se vysmívá, že...

Další z rubriky

Budoucnost zdravotní péče? Roboti sami nás léčit nebudou, tvrdí lékaři

Ilustrační snímek

Staneme se díky novým lékařským metodám nesmrtelnými? Necháme si do těla montovat nové součástky jako do opotřebovaného...

V osmnácti letech jsem přišla o prso, rok jsem bez léčby, píše čtenářka

Pevný obvod je mimořádně důležitý především u větších prsou, protože musí držet...

Do patnácti let byla prakticky zdravé dítě, dívka jako každá jiná. Ale pak si jednoho dne nahmatala bouličku v prsu,...

Najděte si čas na ruční práce a koníčky. Budete zdraví na duši i těle

žena pletení

Vydolovat z paměti, jak se plete hladce a obrace, pronajmout si kousek půdy k zahradničení nebo si pořídit malířský...

Najdete na iDNES.cz