Je to téma na knihu, nicméně v následujícím článku najdete aspoň některé pohledy na tuto problematiku.
O tom, že kondiční běh je organismu prospěšný, se denně přesvědčují miliony lidí na celém světě.
"Běh pro zdraví" se stále výraznější měrou stává součástí moderního životního stylu. Paradoxně v době, kde se lidé pohybují méně a méně. Tráví stále více času v autech, za počítačem, u televize. K tomu se nezdravě se stravují, zákonitě pak trpí nadváhou. Častěji než dříve se mluví o civilizačních chorobách.
Podle mnoha výzkumů jsou běžci vystaveni zdravotním rizikům méně než zbytek populace. Na druhé straně se ale vnucuje i otázka: Jsou běžci zdraví, protože běhají? Nebo běhají, protože jsou zdraví?
Platí asi od obojího trochu. Je totiž pravdou, že ne každý se běhání může věnovat. Jsou lidé, kteří jsou více náchylní ke zraněním nebo mají příliš oslabenou imunitu. Jejich pokusy končí po několika týdnech. Ne že by neměli vůli nebo čas. Prostě jim to nedovolí zdraví...
Klouby
"Neběhej, zničíš si klouby," to je asi nejčastější námitka proti běhání, kterou můžete slyšet. Částečně jde o mýtus, částečně je pravdivá.
Pokud máte nadváhu, koupíte si boty za pár stovek v tržnici, vyrazíte s nimi na asfalt a hned si dopřejete hodinový výběh, tak se skutečně můžete rovnou objednat k ortopedovi.
Je to jako s každým sportem - když se do něj vrhnete bez rozmyslu, koledujete si o průšvih.
Jinak je ovšem běhání pro klouby mnohem méně traumatizující, než se obecně soudí. Více jim prospívá, než škodí. Posiluje totiž svalstvo, šlachy a vazy na nohou, takže v běžném životě jsou klouby mnohem lépe stabilizované a snáze odolávají námaze.
A jak by vám řekl nejeden běžec: "Kdybych neběhal, přiberu dvacet kilo a moje klouby budou trpět mnohem víc."
Řada výzkumů ostatně prokázala, že lidé staršího věku, kteří pravidelně běhají, trpí bolestmi kolenních nebo kyčelních kloubů výrazně méně než jejich vrstevníci-neběžci.
Srdce a cévy
Snad nejpozitivnějším dopadem běhání je skutečnost, že je vhodnou prevencí proti některým tzv. civilizačním chorobám. Má příznivý vliv na hlavní rizikové faktory, které ohrožují srdce a cévní systém (nedostatek pohybu, nadváha, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, stres).
Pravidelně sportující lidé jsou také vystaveni výrazně menšími riziku náhlého srdečního selhání než zbytek populace, neboť při vytrvalostním tréninku dochází k posílení srdečních stěn a rozšíření srdečních dutin.
Snižuje se rovněž klidová tepová frekvence. Srdce je výkonnější a při "běžném režimu" pracuje ekonomičtěji, šetří se.
Samozřejmě se občas můžete v novinách dočíst, jak při masové běžecké akci (nemusí jít zrovna o maraton) některý z účastníků zemřel na srdeční selhání.
V těchto případech jde většinou o lidi, kteří podstoupili zátěž bez adekvátní přípravy, byli starší či trpěli nějakou vrozenou vadou.
Jedná se vždy o mediálně vděčný příběh, proto se o něm dozvíte spíše než o tom, jak někdo nesportující zemřel na srdeční selhání doma v křesle...
Běžná onemocnění
Je prokázáno, že běžci méně často podléhají běžným onemocněním, jako jsou nachlazení, kašel, chřipka. Díky tomu, že trénují za téměř každého počasí, jsou otužilejší a mají odolnější organismus.
Druhým výrazným faktorem je, že běžci lépe dodržují životosprávu. Snad v této souvislosti ani není nutné obsáhle zmiňovat, že kouření a běh k sobě nepatří.
Zranění
Snad každý běžec si dříve či později přivodí zranění. To nezní zrovna pozitivně a optimisticky. Ale dobrá zpráva je, že v drtivé většině jde jen o drobné problémy, které vás nijak neomezí v běžném životě. A téměř všem lze předcházet.
Běhání není dynamický sport jako třeba fotbal, takže nehrozí náhlé poranění (úraz), ale spíše dochází k přetížení při často se opakujícím a dlouhodobém pohybu.
Nejčastějšími příčinami běžeckých zranění jsou neúměrná zátěž, špatně zvolená obuv a běhání po nevhodných površích.
Většina zranění je takového rozsahu, že není nutná návštěva lékaře. Pro odeznění bolesti převážně stačí krátká pauza, ledování otoků, používání protizánětlivých mastí či pouhé snížení intenzity běhu - vždy samozřejmě záleží na povaze problému.
Nutné je samozřejmě odstranit příčinu (změna povrchu, pečlivější rozcvičování, snížení zátěže, lepší obuv atd.), jedině pak se můžete zase bez obav vrátit k tréninku.
Psychika
Běhání je nejlepší antidepresivum. Není na předpis, je legální a nemá vedlejší účinky. Při vytrvalostním běhu se po několika minutách v těle uvolňují endorfiny, tzv. hormony štěstí. Díky nim dochází k mírně euforickému stavu, ale celkově také uvolňují organismus, tlumí bolest a eliminují deprese.
Kdo chodí běhat ráno, jistě potvrdí, že už jen samotné prokrvení a okysličení organismu na začátku dne zlepšuje náladu a psychickou pohodu.
Sport uvolňuje napětí, odbourává stres a pozitivně působí proti nervovým poruchám. V některých zemích je při léčbě psychických potíží kondiční běh dokonce ordinován jako terapie.
O pozitivních vlivech běhání na lidské zdraví není pochyb. Ale když se o nich budete bavit s některým zkušeným běžcem, paradoxně zjistíte, že to není hlavní důvod, proč běhá.
Nenazouvá si několikrát týdně maratonky a nevyráží na svůj oblíbený běžecký okruh kvůli tomu, aby za dvacet let nedostal infarkt. Běhá prostě proto, že ho to baví.
Tréninkový plán, 2. týden:
• Začátečníci
Pondělí: -
Úterý: chůze 5 minut, běh 1 minuta - to vše opakujte 30 minut
Středa: chůze 15 minut, běh 5 minut, chůze 10 minut
Čtvrtek: chůze 5 minut, běh 1 minuta - to vše opakujte 30 minut
Pátek: -
Sobota: chůze 5 minut, běh 1 minuta - to vše opakujte 30 minut
Neděle: chůze 10 minut, běh 10 minut, chůze 10 minut
• Sváteční sportovci
Pondělí: -
Úterý: běh 20 minut
Středa: běh 30 minut
Čtvrtek: běh 20 minut
Pátek: -
Sobota: běh 25 minut
Neděle: běh 30 minut
(chůze má být svižným tempem, běh rychlostí, která je vám příjemná)
Tip týdne: Odstraňte stereotyp
Žádné dva běhy nikdy nejsou stejné - ani když jde o stejnou trasu absolvovanou ve stejnou denní dobu stejným tempem. Počasí je vždy jiné, stejně jako vaše nálada či stupeň únavy. Přesto můžete po čase dojít k závěru, že vás běh nudí. Co s tím? Zkuste se monotónnosti vyhnout tím, že občas změníte trasu. Odběhněte si svůj oblíbený okruh opačným směrem, nebo vyražte do jiných končin. Pokud vám to dovolí váš denní režim, střídejte ranní a večerní běhání.
V příštím díle si přečtěte o nejčastějších chybách začátečníků.
