První domácnost se skládá z Renaty (40), která je v domácnosti, truhláře Lukáše (32) a z Renatiných tří dětí: Barbory (17), Vendy (12) a Dominika (7). Spolu mají partneři Denise (3). Všichni společně bydlí v pronajatém třípokojovém bytě v Prachaticích. Kromě toho má Renata ještě další dvě děti, které s nimi nežijí.
Nápad přihlásit se do pořadu dostala Renata. Přála by si, aby její přítel změnil své chování. Údajně je totiž pěkný nervák. Jemu naopak vadí Renatin lehkovážný přístup k dětem. „Ale doufám, že se nám potom vrátí, že tam nepozná něco lepšího,“ směje se Lukáš. Pár se poznal před pěti lety v Brně. Lukáš tehdy bojoval se závislostí na drogách, ale dokázal se s ní poprat. „Chtěla bych, aby jeho bývalá přítelkyně viděla, jak se změnil a co dokáže,“ přeje si Renata.
Rodina mě drží nad vodou
Náhradní manželkou se Lukášovi stala Alena (41), která je momentálně na mateřské dovolené. „Rodina je úžasná, hlavně ty děti. Nejsem si však jistá, jestli si s tím tátou budu rozumět,“ netajila se se svými obavami po seznámení. „Je to takový typ člověka, na který nejsem úplně zvyklá. Takové lidi většinou normálně obejdu.“
Alena (41) chovala nejdřív k náhradnímu partnerovi nedůvěru, kterou prolomila až jeho upřímná zpověď.
Hned první ráno si rodina prožila drama. Po několika měsících distanční výuky sedmiletý Dominik odmítal jít do školy. Za vytrvalého pláče mu Alena i otec neustále domlouvali, ale nebylo to k ničemu. „Dominik je pořád takový? Kvůli každé věci takhle brečí?“ ptala se udivená Alena nejstarší Báry, která přikývla. Dominik si nakonec skutečně vybrečel absenci. „Ale vypíná se dneska počítač,“ pohrozil Lukáš.
Během dne měl dočasný pár příležitost se lépe seznámit. „Já pocházím z Donbasu, jestli ti to něco říká. Ale nejsem Ukrajinka, v té oblasti jsou všichni namíchaní. Můj táta je z Kazachstánu a máma z Moskvy,“ prozradila Alena. Lukáš se na oplátku rozpovídal o své minulosti včetně závislosti na pervitinu. „Teď už jsem v pohodě, ale stačí někdy moucha a už vybuchnu.“
Překvapená Alena se ho zeptala, jestli se má bát. „To ne, to já už se znám, a když na mě něco takového přijde, tak se zavřu do sklepa a tam se vyřádím,“ zněla odpověď. „Renata a ty děti mě drží nad vodou. Jinak nemám jinou cestu, jinou cestu neznám.“
Podle svých slov byl Lukáš závislý na drogách od svých čtrnácti let. Jeho rodiče se rozvedli a nikdo se o něho nestaral. Renata po této upřímné zpovědi změnila na Lukáše názor. „Je mi ho upřímně strašně líto, protože nedostal možnost volby. Je to drsné na tak malého kluka. Změnil se i můj názor na tyhle lidi.“
Rozhodnutí nepustit Dominika na počítač vzalo nakonec za své, chlapec však slíbil, že následující den půjde bez odmlouvání do školy. Co slíbil, také splnil. Sám vstal, připravil se, ustlal si postel, to všechno dokonce s úsměvem na rtech. Alena byla nadšená, pro jistotu se Dominika rozhodla do školy doprovodit. Překvapilo ji přitom, jak je cesta nebezpečná. „Musí přejít čtyři přechody! Myslím si, že když je maminka doma, tak by měla s tím klukem dojít do školy.“
Starosti začal dělat Aleně i mladší Denis, který byl podle jejího názoru až příliš často na tabletu. Přístroj mu proto schovala. Dobrý úmysl se však nesetkal s pochopením. Její zásah se donesl k uším Lukáše, který neskrýval své rozhořčení: „Na*ralo mě to. On si prostě sám hrát nebude. Když se mu nikdo nebude věnovat, tak musí mít ten tablet nebo notebook.“
U smažení řízků se Alena zeptala na složitou rodinnou historii také Báry, která jí dělala společnost v kuchyni. „Bylo mi třináct, když jsme se dostali do azylového domu. Táta nás opustil a pak si mamka našla Lukáše. Já jsem zůstala v Brně, protože moje sociální pracovnice řekla, že stěhování pro moji psychiku není dobré.“ Toto doporučení však podle Báry její psychický stav naopak ještě zhoršilo.
„Byla jsem na dně kvůli dětem. Cítila jsem za ně velkou zodpovědnost, Denísek byl jako moje miminko. A když jsem neviděla, jak se učí jíst, chodit, jak říká první slůvka, tak to pro mě bylo strašně těžké.“ Alena ocenila to, jak se rodina dokázala odrazit ze dna. O samotě se pak neubránila slzám.
Negativní dopady má drogová závislost na Lukáše doteď. „Já už se znám, když na mě něco přijde, tak se zavřu do sklepa a tam se vyřádím,“ říká otevřeně.
Jsou to měkká srdíčka
Ve změně režimu si Alena přála jet na výlet, což jí však Lukáš nedokázal slíbit. „Vyčítal jsi mi, že jsem pořád v kuchyni, tak bych chtěla, abys zkusil připravit večeři,“ oznámila Alena dočasnému partnerovi. „Ale jenom pod podmínkou, že to všichni všechno sníte, ať už to bude chutnat jakkoliv,“ diktoval si Lukáš. Dominik měl vstávat dříve, aby se mohl připravit do školy ve větším klidu.
Další den však musela Alena opět tahat Dominika z postele. Tentokrát měl chlapec distanční výuku. „Už jsem tady za tebou byla třikrát a je mi to nakonec jedno. Budou to psát tvým rodičům, že jsi zameškal školu,“ prohlásila nakonec. Domlouvat mu přišli i Lukáš a Bára, zatímco stále ležel v posteli. Aby toho nebylo málo, nikdo, včetně samotného Dominika, netušil, jakým způsobem se má připojit k výuce. Alena nakonec musela zavolat jeho třídní učitelce.
Díky této scéně si celá rodina uvědomila, jak moc jim chybí máma. „Každý den vařit, uklízet, prát a skákat, ten nechce to a ten chce tohle… Celou tuhle domácnost obsluhuje jako robot s nekonečnými baterkami,“ řekl Lukáš. Také podle Bářina názoru v domácnosti nic nefunguje tak, jak má, když tam není Renata.
Alena měla na dočasnou rodinu pozitivnější názor. „Na téhle rodině mě těší to, že navzdory těžkostem, kterými si prošli, tak všichni se drží pohromadě a jeden druhého podporuje. Navenek se sice snaží ukázat, jací jsou tvrďáci, ale ve skutečnosti jsou měkká srdíčka.“
Že je „měkké srdíčko“, ukázal divákům Lukáš při povinném posledním zamyšlení před koncem výměny. „Zkušenost to byla pro mě taková, že vše se nedá řešit křikem. Ukázalo mi to nové cesty, jak pracovat na vztahu i s dětmi.“ Slíbil, že do budoucna se bude všechny problémy snažit řešit více v klidu.
Také Alena se svěřila se svými pocity. „Můj manžel Karel začínal být čím dál víc jako další moje dítě. A to mi strašně vadí, protože pak potřebuju celou tu rodinu nějak korigovat. Ale když se nad tím zamýšlím, tak si říkám, jestli to mám skutečně zapotřebí. Jsem z toho všeho unavená a nechci, aby náš vztah zkrachoval kvůli tomu, že jsem unavená.“
