Za svým milencem pořád chodí
První rodina žije v Chomutově. Tvoří ji prodavačka Hanka (37), svářeč Ludva (37) a jejich děti Martina (19), Jaroslava (16) a Dominika (12). Domácnost s nimi obývá i Hančina sestra Míša (6).
Rodinu přihlásil do Výměny manželek netradičně Hančin bratr a ona s tím souhlasila, protože věří, že si jí doma začnou konečně vážit a pomáhat jí. „Doufám, že nás to posune někam dál, protože šestnáct let manželství, to už je taková ponorka,“ míní Ludva. On i Hanka si byli v minulosti nevěrní a ani jeden neví, jestli svému protějšku dokáže odpustit.
Nela (26) v průběhu výměny zjistila, že svého přítele i přes všechny neshody miluje. Zavázala se trávit více času bez mobilu, který je jejím zlozvykem.
Deset dní s Ludvou strávila Nela (26), maminka na rodičovské dovolené z Kolína. Rodina se nejdřív začala škodolibě smát, když zjistila, že se jejich maminka bude muset deset dní starat o batole. „Já mám ještě jednu otázku,“ ozvala se nejstarší dcera Martina. „Jsi kuřačka?“ Po kladné odpovědi dala najevo své uspokojení s náhradní matkou.
Ráno upekla Nela palačinky a s Martinou si u stolu v obýváku dala ranní cigárko. Pak šly obě odvést šestiletou Míšu, která je ve skutečnosti tetou všech tří sester, do školy. „Proč se o ni vlastně staráte?“ ptala se Nela. „Děda dělá dvanáctky a nestíhá to. S její mámou se nechlubíme. Mámu nemá, tak to řeknu,“ zněla odpověď.
Odpoledne si celá domácnost na popud Nely hrála stolní hry. Něco takového se prý děje jen velmi zřídka. „Každá si zaleze do svého vlastního pokoje a nevylézá,“ popsala běžný stav děvčata.
Později při tradiční cigaretě se Ludva a jeho náhradní manželka začali bavit o svých zkušenostech s nevěrou. „Tím, že jsem dal práci na první místo, tak té ženské doma něco chybělo. Podvedla mě s mým nejlepším kamarádem,“ líčil otec. „Pak jsem jí to vrátil, akorát to bylo horší v tom, že já jsem ji neviděl, ale ona mě jo.“ Podle jeho názoru Hanka za tímto kamarádem, který se nastěhoval do bytu o dvě patra výš, stále chodí a kvůli tomu vázne jejich komunikace. „Já ji ale pořád miluju, nemohl bych bez ní být,“ přiznal nakonec. Nela na něho naléhala, aby své city manželce vyjádřil.
Na oplátku se poté rozpovídala ona. „Nadávali jsme si, hodně sprostě, i před malým,“ vysvětlovala, proč šli s partnerem na čas od sebe. „Pak jsme se oba nějakou dobu snažili, ale nedávno jsme byli zase v sobě.“ Postěžovala si také, že se její partner vůbec nezapojuje do úklidu a veškerá péče o domácnost je tak na ní. Naopak uklízení s Ludvou bylo podle jejích představ. Náhradní manžel se ochotně zapojil a vyslyšel i její stížnost na starý mop: „Jo, koupím manželce nový mop, udělám jí radost.“
Myslíme na tebe neustále
Ve změně režimu si Nela přála, aby Ludva spravil podlahu a Martině nástěnku. Podle přání své ženy z manuálu měl také vymalovat. „Mám ale jednu podmínku. Chci, abys vzala holky a vyrazila s nimi někam ven, protože já nenávidím, když mi do toho ženský kecaj,“ oznámil Ludva. „Jinak je to všechno, protože jste super rodina, rozumím si s vámi,“ pochválila je Nela.
Její nálada šla ještě víc nahoru poté, co Ludva sezval k nim domů své kamarády a známé. Mezi tolika lidmi byla Nela ve svém živlu. „Myslím, že David s Hankou si to tam vůbec neužívají tak jako my,“ sdělila kamerám. „Já to miluju, jsem společenský typ. Chci se bavit a být mezi lidmi, a ne být zavřená pořád doma.“
Chomutovská rodina v čele s Ludvou se další den odhodlala k netradičnímu kroku: chtěli poslat Hance do Kolína květiny. „Milujeme tě, myslíme na tebe furt, chybíš nám ve dne v noci,“ diktovala vzkaz pro matku Martina. „Já žádnou kytku nečekám, to by se musel stát zázrak,“ okomentovala situaci Nela.
Náhradní manželku před plánovanou výmalbou skutečně Ludva „vyhodil“ z bytu. „Jestli to nebude perfektní, tak si mě nepřej,“ houkla na něho mezi dveřmi. K práci si přizval svého švagra. „Slyšíš to ticho? Když ti do toho nekafrá ženská?“ pochvaloval si. Společně opravili i podlahu, jak si Nela přála. Ta se ale vrátila předčasně a jejich práci začala podle očekávání komentovat. „Už to začíná. Sotva se to vrátí domů, už to držkuje,“ čertil se Ludva.
Nela se proto uchýlila do pokoje a samota ji donutila přemýšlet. „Mám hrozně smíšené pocity, jestli se těším domů, nebo ne. Přijde mi, že ani jeden si druhého nevážíme. Ale chybí mi naše obejmutí, dání pusy. Vždy, když jde do práce, dá mi pusu, když přijde, dá mi pusu. Myslím, že když uděláme nějaké kompromisy a budeme se víc bavit, tak by to mohlo být jiné. Hlavně kdyby tam nebyly ty nadávky. S Davidem chci určitě být, ale nevím, jestli on se mnou.“
Výměna se blížila ke konci a Ludva přestával být s náhradní manželkou spokojený. Uvařeno a napečeno sice bylo podle jeho představ, úklid ale pokulhával. „Ta myčka se musí dát mýt znova, umyté nádobí zastříkala těstem od koláčů,“ zjistil s nelibostí. Vytočila ho i prázdná lednička. „Jak jsem byl nadšený z Nely, tak to nadšení opadá poslední dva dny. Už aby byla máma doma.“
Při plnění posledních úkolů – přidělávání nástěnky a poliček – dal průchod svým myšlenkám. „S holkama jsem až donedávna dost válčil, ale teď tady sedíme, kecáme. Myslím, že mě začaly i víc respektovat.“ Podobný názor měla i děvčata. „Tady ten nový táta je mnohem lepší, snad mu to vydrží. A když ne, tak mu budu pouštět Výměnu manželek pořád do kolečka.“ Ludva si také uvědomil, že šestnáctiletý vztah s manželkou rozhodně nechce házet za hlavu, ale naopak by na něm chtěl dále pracovat.
