Když si dva rozumějí, věk nehraje roli. A může to vyjít i s pohřebákem

Seznamovací reality show První večeře má za sebou už čtvrtý večer v restauraci Zdeňka Pohlreicha, kde se vždy čtyři páry sejdou naslepo podle toho, jak je dala dohromady produkce pořadu. A tentokrát dokázal tvůrčí tým úspěšně spárovat dámu z Plzně s mužem z vísky u Kopřivnice.

Učitelka Světlana a bankovní poradce Jaroslav

Na první rande přichází svobodný bankovní poradce Jaroslav (36) z Prahy, který je dle svých slov „introvertní extrovert“, rád sportuje a věří, že partneři by měli sdílet to dobré i to zlé. Za ním přichází o rok starší, rozvedená učitelka Světlana ze západních Čech, která se svými dvěma dětmi bydlí v domku se zahradou, a ráda by našla toho pravého. 

„Sympatický chlap, má v sobě nějaký kouzlo,“ podělí se Světlana o první pocity. U stolu si pak o sobě navzájem prozrazují víc. A když Jaroslav prozradí, čím se živí, Světlana propukne ve smích. „Nemám ráda bankovní poradce,“ vysvětluje svému protějšku a později vysvětlí, že přišla o dost peněz kvůli špatné investici. 

Na jídle i dezertu se oba shodnou a je vidět, že to mezi nimi jiskří, bankovnímu poradenství navzdory. Světlana prozradí, že má dvě děti a byla 19 let vdaná, zato Jaroslav žádné závazky nemá, což je Světlaně hned podezřelé. „Nikdy nebyl ženatý, nemá děti, tak si říkám aha, tady bude asi někde problém,“ svěřuje se kamerám. A hned míří na Jaroslava s otázkou: „Proč vlastně tvoje předchozí vztahy nedopadly, jak měly?“ 

„Určitě tam nějaký problém byl, zároveň člověk se snaží budovat kariéru. Aby člověk splňoval nějaký společenský normy, musí mít do třiceti jedno dítě, být ženatý... Já jsem tyto všeobecný společenský normy nikdy moc neuznával, všechno má svůj čas a až to přijde, tak to přijde,“ vysvětloval Jaroslav. „Taky jsem si moc dlouho myslel, že najdu perfektní ženu,“ dodal  a zpotil se u toho tak, že mu musela Světlana otřít čelo. 

Během povídání také Světlana popsala, jaký by měl být její partner. „Neměl by kouřit,“ svěřuje se a Jaroslav se orosí ještě víc. „Ty kouříš? Aha. Já to bytostně nesnáším, promiň,“ vysvětluje Světlana u stolu. „Vinen. Chápu, že to někomu může vadit,“ konstatuje Jaroslav. 

Ani Jaroslavova práce, ani jeho kouření nakonec nebylo překážkou tomu, aby se tito dva potkali znovu. Evidentně to mezi nimi zajiskřilo. Překážkou trvalejšího vztahu se ale nakonec stala vzdálenost, která od sebe oba dělí. Svého života v Praze se Jaroslav zřejmě nedokázal vzdát.