PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 2, Mánesova 53.
Názor odbornice Dítě si zaslouží mámu i tátu
Vážený Zdeňku, nehledala bych polovičatá řešení. Levoboček, jak zřejmě tušíte, skýtá mnohá nebezpečí, jak se celá situace může lehce zvrtnout. Především by to však nebylo moc fér vůči dítěti. To si zaslouží mámu a tátu, dvě rodičovské figury.
Ano, můžete namítnout, že se přibližně 50 % manželství rozpadá a dítě tak stejně nemá úplnou rodinu. Máte pravdu, rozdíl je však v tom, že tenhle stav rozhodně není od samého začátku. Dítě tak přichází do rodiny, kde jsou dvě rodičovské postavy, které v ideálním případě udrží dobře fungující společné soužití.
Ale ani v případě rozvodu dítě o rodiče nepřichází – je pak nastavena určitá míra frekvence kontaktu, kterou rodič s dítětem má. V případě levobočka je mnohem větší nebezpečí, že jeden, ten nepřiznaný, z rodičů buď v životě dítěte vůbec není, či z jeho života v jeden moment zmizí nebo je zmizen.
Netuším, nakolik je přesvědčení vaší ženy nemít potomka neměnné. Je-li to tak, že vy byste se rád stal otcem, pokládala bych za vhodné se ženou na toto téma mluvit, vracet se k němu. Nabízet různé varianty vašeho intenzivnějšího zapojení do celého procesu (například možnost otce na rodičovské dovolené) a sledovat, zda to není argument, který by vaši ženu obměkčil.
Když nebude ani tak přístupna myšlence na vlastní rodičovství, máte v zásadě dvě možnosti. Jednou je akceptovat, že žena děti nechce, a zůstat s ní pro její jiné nepopiratelné kvality. Druhou možností je ze vztahu odejít a časem se porozhlédnout po jiné partnerce, která rodičovství vnímá podobně jako vy.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co má Zdeněk dělat? Hlasujte v anketě na další straně.
