Není pochyb o tom, že příjemný experiment dokáže rozbít jakoukoli postelovou rutinu a přináší do vztahu nový náboj. Obzvláště v případě, kdy se partneři ve svých sexuálních fantaziích shodnou a „novinka“ v posteli se jim osvědčí. Kdy už nejde o zpestřování vztahu, ale o deviantní fantazie a praktiky, které dokážou partnerské soužití narušit?
Parafilie vs úchylka
|
„To není snadné říct. Pokud se někomu něco líbí a občas si tím zpestří sex, nepovažoval bych to přímo za parafilii. Ale pokud si někdo bez toho sex ani nedokáže představit nebo jej vůbec nemůže mít, pak to jinak než jako parafilie označit nejde,“ míní gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
„Nejčastěji se v ordinaci setkávám s mírným BDSM, například svazováním, poutáním. Nebo třeba s fascinací na určitý druh erotického prádla či třeba kožené věci,“ dodal Turčan ze své praxe.
V odborných výzkumech odlišují sexuologové sexuální zájem od preference, bez které respondenti nedokážou dosáhnout vzrušení. Například fetišisté bez svého objektu zájmu, bez fetiše, nedokážou dojít ke svému sexuálnímu uspokojení. V takovém případě je fetiš – objekt zájmu, preferován nad partnerem.
S odlišnou sexuální preferencí se lidé zřejmě rodí a začíná se projevovat v pubertě. Parafilie však není nutně na diagnózu: většina lidí s parafilií, ať už jde o sadismus nebo třeba pedofilii, nikdy žádný delikt nespáchá. Řečeno jinak: pokud mám parafilní preference, nemusí to ještě znamenat, že se parafilně chovám.
V roce 2016 proběhl na toto téma v Česku výzkum, a ten ukázal, že u žen je parafilní preference mnohem méně zastoupená než u mužů, a to v jednotkách procent. Podle vedoucí výzkumného centra Národního ústavu pro duševní zdraví Kateřiny Klapilové jsou k tomu biologické důvody – žena si pro život hledá biologicky nejvhodnějšího partnera a její výběr tedy není tak rozmanitý.
U samotných sexuálních praktik v našich ložnicích se však už rozdíly mezi muži a ženami smazávají. Pojďme se podívat na ty, které u nás jednoznačně vítězí.
