Ještě matky dnešních rodičů den co den napínaly síly při vyvařování a žehlení látkových plen, po monitorech dechu nebylo vidu ani slechu. Zdravotní sestry vedly ke kojení striktně podle hodinek (aby byl potomek odmala vycepovaný), v mezičasech si dítě klidně mohlo strhnout hlasivky. Spaní na bříšku platilo za jediné možné. Teď se nebohé maminky dozvídají, že tím málem ratolest vystavovaly riziku náhlého úmrtí.
Jen jedno je od nepaměti stejné: rodiče se strachují, aby bylo jejich dítě zdravé a dobře prospívalo. Přílišná úzkostlivost však nebývá tou správnou cestou. Možná vám pomůže i následujících sedmnáct rad od dvou zkušených dětských lékařek.
1. Mám propadat panice, když dítě neroste a nemluví podle tabulek?
Zůstaňte v klidu a nechte to na lékaři. Dítě má v prvním roce života nárok na devět preventivních prohlídek, při nichž se případné problémy určitě zachytí. Přibývání na váze a růst dítěte do délky je známkou zdraví. Dítě by mělo v pátém měsíci zdvojnásobit svou porodní váhu, v jednom roce ztrojnásobit. Když všechno není, jak má být,může se jednat například o poruchu vstřebávání živin.
S řečí je to velice individuální. Pokud dítě do roka nežvatlá ani slabiky, může se jednat například o poruchu sluchu, ale také třeba o mentální retardaci.
Podobně různé je to i s růstem zoubků. První zuby se obvykle prořezávají od 6. měsíce věku (již od této doby se lze registrovat u zubního lékaře), některým dětem však mnohem později.
2. Mám monitorovat jeho dech, když v noci spí?
U zdravého novorozence to není nutné. Pokud ale některou úzkostlivější maminku udělá ten přístroj klidnější, nechť si ho klidně koupí. Riziko náhlého úmrtí dítěte je největší do šesti měsíců jeho věku, častější u matek kuřaček, u nedonošených nebo kříšených dětí. „Nebezpečí zvyšuje také přetopená místnost. Příčina náhlého úmrtí není zatím známa, předpokládá se, že jde o metabolickou poruchu. Dochází k němu naštěstí velice ojediněle,“ říká přednostka 1. dětské kliniky Fakultní nemocnice Brno Hana Hrstková.
3. Mám vyvařit všechno, co spadne na zem?
Stačí řádně opláchnout pod tekoucí vodou. Kůže kojící maminky také není sterilní. Ženy by ovšem neměly olizovat dudlíky na zem spadlé, protože mikroflóra v ústech matky sice jí samotné nevadí, ale kojenci, natož novorozenci ano. Jednoduchá rada - nosit náhradní dudlík.
4. Je lepší, když dítě spává na břiše, nebo na zádech?
Dříve se preferovalo spaní na bříšku kvůli vývoji kyčlí a prevenci nadýmání, je to ale rizikovější poloha ve vztahu k náhlému úmrtí. Spaní na zádech se dnes preferuje jako fyziologické.
5. Jak často dítěti můžu dávat dudlík?
Proti němu nelze nic namítat. Zejména pokud je dítě plačtivé a neklidnější, představuje dudlík lepší řešení, než aby ho matka pořád přikládala k prsu. Navíc i dudlík představuje jistou prevenci před náhlým úmrtím. Na schopnost miminka sát nemá dudlík žádný vliv. Od jednoho roku by se ale mělo užívání dudlíku omezovat kvůli správnému vývoji skusu.
6. Musím dítě každý den koupat a mazat?
Dříve se to tak dělalo, ale dnes už lékaři radí koupat jen obden, a to zvláště u ekzematiků, kterým snadno vysychá kůže. Samozřejmě to neplatí v létě, když se dítě zpotí. Při mytí je vhodné používat speciální výrobky určené pro děti, a to co nejméně parfemované. Po koupeli samozřejmě kojence natřeme dětským olejíčkem a po stolici mu namažeme zadeček.
7. Můžu dávat dítěti rohlík, hned jak ho udrží?
Do sedmi měsíců rozhodně ne, protože mouka obsahuje lepek, na který může vzniknout u kojenců alergie. Od 8. měsíce už rohlík může.
8. Můžeme s kojencem cestovat třeba i k moři?
Mořský vzduch a jod sice lidskému zdraví prospívá, ale takový týden u moře stěží vyváží útrapy z cesty. Vůbec nejhorší je přesun hromadnými dopravními prostředky, kde hrozí navíc nebezpečí infekce. Při cestě autem je vhodné dělat po dvou hodinách přestávky. Na delší vzdálenosti lze doporučit jedině letadlo. Při vzlétání a přistávání se vyplatí kojit, aby děti překonaly nepříjemné pocity vyvolané přetlakem ve středním uchu. Paradoxně nejlépe se cestuje s dětmi do šesti měsíců, pokud jsou plně kojeny, odpadá starost o přípravu vhodné stravy.
9. Mám dítěti vařit z potravin, které mají označení bio?
V období převádění na tuhou stravu jsou biopotraviny pro dítě vhodnější kvůli menšímu obsahu dusičnanů. Do šesti měsíců se doporučuje plně kojit, pokud to dítěti stačí, pak ho převádět na batolecí stravu, ale s kojením lze dál pokračovat,“ radí dětská lékařka Šárka Křivková. A jestli jsou lepší hotové přesnídávky nebo čerstvé jídlo, které ale není bio? „Součaný trend směřuje k doporučení jídla z kontrolovaných zdrojů, ale osobně si myslím, že občasné jídlo z ne bio zdrojů dítěti neuškodí.“
10. Můžu mu dávat maso ještě před prvními narozeninami?
Ano. Maso se dává od skončeného šestého měsíce do zeleninových polévek a dítě by ho mělo dostávat postupně pět až šestkrát týdně. Doporučuje se drůbeží, králík i telecí. Ryby někdy působí u miminek alergie.
11. Musí si po každém jídle miminko odříhnout?
Ano, snažte se o to. Svěrač žaludku malých dětí není ještě tak uzavřený a kojenec by mohl zvratky vdechnout. Jsou ale děti, kterým odříhnout nejde, a nic s tím nenaděláte, potom je po jídle musíte prostě více hlídat.
12. Mám dítě nechat očkovat proti všemu, co lze?
Na to, zda jsou pro kojence vhodné vakcíny nad běžný rámec, nemají jasný názor ani lékaři. V prvním roce života má dítě přesně dané, kolik a kterých povinných očkování musí absolvovat. Z těch nadstandardních se lékaři asi nejvíce shodnou na očkování proti pneumokokovi, což je bakterie, která způsobuje infekce dýchacích cest, záněty mozkových blan a středního ucha. Vakcína stojí 1700-1800 korun a aplikují se čtyři dávky. Rodiče si mohou přikoupit třeba také očkování proti meningokokovi. „Vakcínu proti chřipce nebo klíšťové encefalitidě bych u dětí do jednoho roku vůbec nedoporučovala,“ míní lékařka Šárka Křivková.
13. Musí mít miminko na dotek vždy teplé ručičky?
Nemusí. Nic se nestane, když má občas v zimě studenější ruce. Jestli dítěti není zima, se pozná spíš podle studeného nosíku, krku nebo bříška.
14. Mohu i malé dítě svěřit cizí chůvě?
Ano, ale za určitých podmínek. Mělo by jít o spolehlivou zdravou osobu, kterou rodiče dobře znají a věří jí. Pokud tomu tak není, je vhodné obrátit se na agenturu, která péči a úroveň chův garantuje.
15. Mám ho nechat brečet a nerozmazlovat věčným chováním?
Ne. Tvrdší přístup s přísnými pravidly na dobu kojení se doporučoval tak před dvaceti lety. Dnes lékaři obvykle radí zlatou střední cestu s poznámkou, že by se nemělo upadnout do opačného extrému, tedy jakmile jen kvikne. Jiný přístup volíme při bolestivém pláči, který signalizuje nějakou zdravotní potíž. Tam je chování naopak vhodné pro zklidnění.
16. Mám ho nosit v šátku nebo klokance?
Šátky jsou vhodné i pro nejmenší děti, které ještě nedrží hlavičku. Tak od třetího měsíce lze kojence nosit i v klokance, ale v obou případech platí - spíše na přesuny a po omezený čas.
17. Můžu používat chodítka nebo závěsná hopsadla?
Rozhodne ne. Je nepřirozené stavět dítě násilně, pokud samo ještě nechodí. Chodítka mají také nepříznivý vliv na vývoj páteře kojence. A navíc se s používáním těchto pomůcek pojí poměrně hodně závažných úrazů. Doporučit se nedá ani používání hopsadel.
