Kvašené potraviny jsou podle vědců důležité pro imunitní systém, ale i pro pocit spokojenosti. Serotonin neboli hormon štěstí se vytváří v okolí střev, takže má fungující zažívání přímý vliv na naši náladu. Přitom dle průzkumu společnosti STEM/MARK až 30 % Čechů vůbec netuší, jaké benefity pro naše zdraví mohou mít právě kysané produkty.
Důležitost konzumace fermentovaných potravin potvrzuje i primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice Jan Boženský: „Fermentace je přirozená chemická reakce, kterou najdeme všude kolem nás. Konzumace produktů, které prošly tímto procesem, nám umožňuje dostat do střev přátelské bakterie pomáhající s trávením, a je to určitá cesta, jak pozitivně ovlivnit celkový stav zažívání a docílit naší celkové pohody.“
Kysané výrobky jsou velmi dobře stravitelné, mohou zmírnit zažívací obtíže jako je třeba nadýmaní, a tím celkově přispívají ke spokojenosti dětí. Kvašené potraviny jako jogurt, kefír, tvaroh nebo podmáslí mohou rodiče začít pomalu dítěti servírovat společně s první pevnou stravou. Důležité je zpočátku zařazovat menší množství, aby si na ně stále se ještě vyvíjející zažívací trakt mohl zvykat postupně. Kojencům je možné podávat fermentované kojenecké mléko.
Přátelé i nepřátelé v bříšku
V lidských střevech se nachází až sto bilionů bakterií, které lékaři zjednodušeně rozdělují na „dobré“, „špatné“ a neutrální. Pro správnou funkci imunitního systému je důležité, aby ve střevech převažovaly „dobré“ bakterie, přemnožení těch „špatných“ může mít za následek snížení imunity a následně i náchylnost k nejrůznějším chorobám. V lidských střevech se podle odhadu odborníků nachází až dvě třetiny imunitních buněk jako jsou makrofágy, lymfocyty a neutrofily.
Fermentované potraviny
 |
Pro děti ale ani dospělé proto není nejvhodnější užívat antibakteriální mýdla a další přípravky, při jejich náhodném pozření (nebo třeba při špatném opláchnutí rukou apod.) mohou totiž zabíjet i přátelské bakterie ve střevní mikrofloře. Zcela postačí umýt si ruce normálním mýdlem a opláchnout teplou vodou.
„Poměr střevních bakterií je následující: přibližně 20 % tvoří „prospěšné“ bakterie“, 30 % škodlivé bakterie a zbývajících 50 % je někde mezi. Jedná se o oportunistické mikroorganismy nespadající ani do jedné skupiny. A jsou to právě tyto baterie, které mají na střevní prostředí nejvýznamnější vliv. Je to dáno tím, že pokud se v důsledku nepravidelné stravy a jiných stravovacích zlozvyků zvýší poměr škodlivých bakterií, stanou se z neutrálních bakterie škodlivé, čímž tato skupina získá převahu, začne rozkládat nestrávenou potravu a produkovat toxické plyny. S ohledem na špatné střevní prostředí se časem zdravotní stav zhorší a objeví se různé nemoci,“ popisuje gastroenterolog Hiromi Shinya ve své knize Bakteriální výživa.
„Pokud ovšem na druhou stranu dojde k nárůstu počtu prospěšných bakterií, přidají se k nim i neutrální bakterie a střeva se rázem stanou sídlem nepřeberného množství prospěšných bakterií, čímž ve střevech vznikne stabilní prostředí,“ dodává uznávaný odborník v oboru a autor úspěšných populárně naučných knih z oblasti gastroenterologie. A dále zdůrazňuje, že ovlivnění bakterií „šedé zóny“ probíhá zejména skrz stravu. Ta by podle něj měla obsahovat co nejvíce čerstvých potravin, zejména ovoce a zeleninu, pití čisté vody i konzumaci fermentovaných potravin.
Fermentace není vynálezem člověka
Fermentace je jedním z nejdéle známých způsobů uchovávání potravin, lidstvo na její kouzlo přišlo zřejmě již před devíti tisíci let. Fermentace zároveň dokáže měnit i chuť a účinky jednotlivých potravin na naše zdraví. Fermentace probíhá přirozeně v přírodě i v lidském těle samotném, bez ní bychom si nemohli vychutnávat ani kváskový chléb, víno, kávu, pivo, čokoládu nebo čaj.
„Glukóza, bílkoviny a sacharidy obsažené v potravinách jsou během procesu kvašení prostřednictvím mikroorganismů rozkládány, čímž vznikají složky prospěšné pro náš organismus. Když se do střev například dostanou typicky prospěšné bakterie rodu Laktobacillus, změní se střevní pH na kyselé, což zabrání množení bakterií neschopných přežít v kyselém prostředí. Mnohé z těchto bakterií jsou nebezpečné - produkují huminové látky typu amoniak nebo sirovodík, a proto jsou běžně označovány za škodlivé,“ vysvětluje dále Hiromi Shynia.
Jídlem můžete svým dětem „naprogramovat“ zdravý život |
Pro podávání dětem jsou pak ideální jogurty, zakysané mléčné výrobky (dostupné i v nejrůznějších příchutích) nebo třeba kysané zelí. Zatímco mléčné výrobky se vyrábí řízenou fermentací vybranými bakteriemi (lactobacilus bulgaricus apod.), zelí má vhodné bakterie ke kvašení přirozeně přítomné na svých listech. U okurek je ideální naložit si je rovnou doma, u zakoupených výrobků pátrejte po tom, jestli není jejich kyselé chuti docíleno pouze octem.
Pozor na antibiotika
Pravidelná konzumace fermentovaných výrobků je přínosná téměř vždy. Pokud dítě trpí alergií nebo intolerancí na laktózu, lze sehnat v obchodní síti i veganské výrobky bez mléka. Konzumace těchto výrobků by pak měla ve zvýšené míře následovat po nemoci nebo po užívání antibiotik. Ty totiž zabijí bakterie bez ohledu na jejich užitečnost pro lidské tělo, následně je tedy třeba střevní stěny opět osídlit vhodnými bakteriemi. Pokud člověk podstoupí antibiotickou terapii vícekrát do roka, dostává jeho imunita tvrdý zásah, jehož důsledky se mohou projevit i po letech – např. opakovanými angínami, atopickým ekzémem, alergiemi, střevními záněty či psychickými obtížemi.
Pokud se rodičům nedaří do dítěte nic fermentovaného dostat, mohou využít i probiotických kultur. Českým vědcům se nyní podařilo vytvořit ještě účinnější probiotika, která nejsou znehodnocena průchodem žaludkem. Výzkumný tým pod vedením Petra Ryšávky nedávno vyvinul tzv. biofilmová probiotika, která vytvářejí přímo na stěně střeva ochrannou vrstvu přátelských bakterií – tzv. biofilm. Biofilm je velmi odolný proti zničení kyselinami i dalšími látkami trávicího ústrojí.
„Díky souvislé vrstvě bakterií vznikne na stěně střeva ochranná a stimulační bariéra, která je nepostradatelná pro správnou funkci mikroflóry,“ vysvětluje Ryšávka. „Probiotické bakterie jsou již při výrobě kultivovány tak, aby vytvářely biofilm a aby byly pro naše tělo maximálně funkční a přirozené.“ Bakterie se již během výroby, tzv. kultivace, začnou chovat tak, jako by se již nacházely ve střevní sliznici, místo sliznice však využil Ryšávkův tým speciální potravinářské nosiče.
