Kdy naposledy jste měli možnost skutečně jen tak být, posedět třeba u kávy, aniž byste ji lokali za chůze, kontrolovali u toho pracovní e-maily, objednávali děti k zubaři nebo listovali kalendářem ve snaze do nabitého denního programu vmáčknout lekci jógy?
Dokonce i když někde na něco čekáme, neopomeneme ťukat do mobilu nebo alespoň zatínat půlky, abychom zbůhdarma jen tak nestáli, než nám padne na přechodu zelená.
Náš čas je tu především proto, abychom byli. Byli čím? Byli naživu, byli plní klidu a míru, plní radosti, byli milující. To svět potřebuje nejvíce.
