Dudlík, rohlík, paleček, zkrátka cokoli do pusy. Tak jsme se utěšovali, když nám byl rok. V osmnácti leckomu z nás dudlík nahradila cigareta. Bylo to elegantní, dekadentní... Ale časy se mění. Cigára jsou dnes považována za nezdravou známku duševní slabosti. Jak se tedy uklidňujeme, když je toho na nás moc a všechno nám padá na hlavu? Něco sezobneme. Pak ještě něco a za hodinku zase. Nebylo by nakonec nejlepší vrátit se k dudlíkům? Vždycky když vidím někoho pocumlávat elektronickou cigaretu, tahle paralela mě napadne.
Zvyk zahánět nepohodlí troškou jídla si neseme od raného dětství. Maminky tak řešily každé naše zakňourání. Není divu, že v dospělosti děláme totéž.
