Čtvrtek 22. dubna 2021, svátek má Evženie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 22. dubna 2021 Evženie

Čeští divadelníci na vir reagovali stejně jako za sametu, míní Britka

  10:59
Nebála jsem se o sebe, ale že ohrozím některého z českých či slovenských kolegů, líčí teatroložka Barbara Day. V 80. letech k nám vozila britské akademiky a filozofy na tajné bytové semináře. Nyní vydává knihu Trial by Theatre, která má cizincům představit kouzlo českého divadla.

Teatroložka a divadelní kritička Barbara Day | foto: Universitas

Ač Britka, má Barbara Day o českém divadle daleko větší přehled než většina tuzemských milovníků živého umění. Poprvé se s ním setkala už během uvolnění v 60. letech, kdy mu zcela propadla. V 80. letech mu pak věnovala svou disertační práci. A právě na jejím základě nyní v angličtině vyšla v nakladatelství Karolinum kniha Trial by Theatre, která má zájemcům představit české divadlo od národního obrození až po sametovou revoluci.

Barbara Day - Trial by Theatre

Barbara Day - Trial by Theatre

Co říkáte na rychlou reakci českých divadel a jejich snahu zůstat s diváky za nouzového stavu v kontaktu?
Vůbec mne to nepřekvapuje. Díky své schopnosti improvizovat a využít svou představivost totiž dokážou divadelníci rychle reagovat, snadno se adaptují. A nejen herci, ale třeba i divadelní technici. Nemělo by se zapomínat, jak rychle a efektivně zareagovali zdejší divadelníci během sametové revoluce. Nejen v Praze, kde se podíleli na organizaci velkých demonstrací, i v regionech převzala iniciativu tamní divadla. Byl to úžasný počin koordinace a kooperace. Myslím, že za to dosud nebyli zcela doceněni.

Kdy vám české divadlo tak přirostlo k srdci?
Čechy a Morava představují země s velice dojemnou historií. Praha samotná je pak jedno velké divadlo, se svými dramaty, skrytými významy, podtexty, hrdiny, lumpy, tradicemi...

Dodnes jsem nevýslovně vděčná jednomu studentovi, který během mých první dní zde v říjnu 1965 rozhodl, že musím vidět představení Blázni v pražském Divadle Na zábradlí. Mysteriózní a podnětný kus měl právě premiéru, a jak jsem později zjistila, byl vrcholem tvorby zdejšího pantomimického souboru. Odtud jsem se pak dostala k dramatické tvorbě scény včetně prvních inscenací Havlových her a měla tu čest sledovat Grossmanovo zkoušení Kafkova Procesu. Ale bylo toho mnohem více: Konec masopustu Josefa Topola v Národním divadle, Suchý a Šlitr v Semaforu, Divadlo za branou Otomara Krejči, hry Aleny Vostré a Ladislava Smočka v Činoherním klubu. Největší dojem na mne však udělalo zjištění, jak tu všichni brali divadlo vážně. Každý, koho jsem tehdy potkala, tu měl nějakou oblíbenou scénu. Divadlo bylo prostě důležité pro celou společnost.

V roce 1968 jste sem dokonce přijela, abyste v divadle našla místo. Co přesně jste chtěla dělat?
Byla jsem připravena dělat cokoli! Šít kostýmy, vařit čaj, vytírat jeviště... Když do Londýna na jaře 1967 a 1968 dorazilo Divadlo Na zábradlí na festival World Theatre Season, pracovala jsem tam jako jevištní asistentka. Na konci přehlídky jsem se zeptala tehdejšího ředitele Zábradlí Jana Grossmana, zda by pro mne neměl práci v Praze. Byl nadšený, ovšem v létě na funkci rezignoval a pak se samozřejmě vše změnilo se srpnovou invazí.

Pak jste se k nám dostala až v 80. letech. Tehdy jste sem na bytové semináře v rámci Vzdělávací nadace Jana Husa začala vozit přední evropské filozofy. Jak jste se k této aktivitě dostala?
První polovinu 80. let jsem zasvětila zkoumání českého divadla. Ale nejen jeho, psala jsem i o Jazzové sekci. Druhou polovinu jsem pak trávila prací pro nadaci a její styk s neoficiální českou kulturou. Dělat s tolika odvážnými lidmi pro mne byla pocta a nevýslovně mne rozčilovalo, jak režim mařil zdejší nejlepší talenty. 

V roce 1985 jsem s pomocí Petra Oslzlého a jeho Divadla Na provázku zorganizovala festival v Bristolu, abych Británii upozornila na vitalitu českého umění. Právě Oslzlý mne seznámil se Vzdělávací nadací Jana Husa a já jsem pro ni okamžitě začala pracovat. Bylo to v době, kdy v Brně zadrželi jejího šéfa Rogera Scrutona a vyhostili ho z Československa. Tehdy jsem navázala úzkou spolupráci s lidmi, jako byli Ladislav Hejdánek v Praze a Jiří Müller v Brně.

Zrovna minulý rok v listopadu jsme na to vzpomínali, když britský velvyslanec odhalil v Keramické ulici pamětní desku na domě, kde žila rodina Juliuse Tomina. Právě on pozval první britské filozofy na bytový seminář.

Teatroložka a divadelní kritička Barbara Day

Měla jste strach z StB?
Nedělala jsem nic špatného nebo nelegálního, a navíc mne chránilo britské občanství. O sebe jsem se tedy bát nemusela. Spíš jsem měla strach, že udělám nějakou chybu, která ohrozí některého z mých českých či slovenských kolegů. Třeba že zapomenu zničit nějakou psanou zprávu nebo že budu s někým mluvit příliš otevřeně. A to se týkalo i Británie, protože StB své agenty měla i tam. Popravdě se však StB více bojím dnes. Tehdy jsem totiž věděla, k jakému režimu patří. Dnes využívá svou starou síť a své staré metody, aby nadále sílila; stala se byznysmeny, politiky a developery a infiltrovala naše životy. Navíc způsoby, o kterých nemáme ani tušení.

Zachovalo si naše divadlo něco z předrevolučního kouzla?
Nic nezůstává stejné, společnost se mění, divadla se mění, generace se mění. Cítím nicméně, že škody uštědřené komunistickým režimem šly hlouběji, než jsme si mysleli, a zdejší divadlo se z nich dodnes neoklepalo. Když padne velký strom, z jeho kořenů sice časem vyrostou odrostky, ovšem zabere dost času, než jej plně nahradí. Za nejzávažnější ztrátu považuji likvidaci dramatiků v 70. letech. Máme tu nyní Cenu Ferdinanda Vaňka, která podporuje nové autory a kde jsem měla tu čest sedět v porotě. 

Vzpomínám ovšem, jak si Otomar Krejča, Ivan Vyskočil, Jan Grossman či Činoherní klub vychovávali vlastní dramatiky uvnitř svých souborů. A jak nutili publikum klást otázky namísto očekávání odpovědí. Po roce 1989 se stalo klíčem „sebevyjádření“ a já mám někdy pocit, že z něj divadlo dosud nevyrostlo. Hrozí mu i cesta imitace. Příčí se mi představa, že by české divadlo následovalo příklad některých současných britských dramatiků, kteří si vyberou „kauzu“ a cpou vám ji až do krku.

Myslíte, že současná situace nějak dlouhodobě ovlivní stav zdejšího divadla?
Bude záležet na publiku. Věřím, že se diváci vrátí a divadlo podpoří. Už ostatně můžou začít, když si do 1. května na GoOut koupí vstupenky na Festival na NIC.

Vaše kniha Trial by Theatre se v podstatě zabývá tuzemským divadlem od národního obrození až po sametovou revoluci. Plánujete nějak podobně zmapovat i porevoluční vývoj?
To bych si nedovolila! Současné divadlo neznám tak důvěrně jako to starší. Ani to jsem ostatně dosud nepřestala objevovat.

Proč jste knihu nazvala právě Trial by Theatre?
Původně jsem jako název vybrala Podvratné scény, ovšem moji čeští přátelé a kolegové protestovali, že slovo „podvratné“ naznačuje cosi destruktivního. V českém divadle šlo prý vždy o opak. Pomáhalo formovat českou identitu a dodávalo národní hrdost.

Název Trial by Theatre vznikl na základě sousloví „zkouška ohněm“, což znamená test pravdy, odvahy či věrnosti. Myslela jsem tím, že divadlo bylo vždy zkouškou autentičnosti. Právě divadlem mohli Češi (nebo jakýkoli národ, který má dobré divadlo) vždy sami poměřovat svá selhání a chyby, stejně tak jako úspěchy a triumfy.

Plánujete i české vydání knihy?
Kniha byla psána pro cizince, hlavně moje studenty, aby jim pomohla začít chápat, jakou sílu může divadlo mít v kultuře, společnosti a v politice. Potěšilo by mne ale, kdyby si ji i Češi přečetli, zhodnotili a diskutovali, co jsem pochopila špatně a co jsem případně vynechala. Záleží ale na mém nakladateli Karolinum.

Sledujete dnešní české divadlo? Kam či na jaké tvůrce jste před pandemií chodila nejraději?
Poslední dobou jsem zpomalila, takže produkce, které bych ráda viděla, často zmizí dřív, nebo jsou vyprodány. Sleduji vše, co ve Viole režíruje Lída Engelová, která byla Grossmanovi asistentkou ve zmíněném Procesu. V posledních letech jsem navštívila Archu, Ponec, Alfréda ve dvoře, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Bez zábradlí, Činoherní klub, Kalich, Divadlo Na Vinohradech, Studio Hrdinů, Studio Alta, Švandovo divadlo, Stavovské, Národní a další. Jedny z nejzajímavějších prací, co jsem viděla, byly opery od Leoše Janáčka a Benjamina Brittena, které ve Stavovském divadle režíroval Daniel Špinar a choreografii dělal Radim Vizváry.

Jak nyní trávíte nouzový stav? Sledujete některé streamy a online přenosy, které česká divadla nabízejí?
Stejně jako v předchozích letech pracuji z domova, což mi zabere většinu času. I tak mi ale chybí návštěvy divadel, výstav a setkávání se s přáteli. Obdivuji, co divadelníci dělají, mají spoustu energie. Ale abych se přiznala, přenosy a televizi moc nesleduji, není to moje oblíbené médium. Raději si čtu.

Dr. Barbara Day, MBE

Barbara Day (*1944) absolvovala univerzitu v Manchesteru. Pracovala v divadlech v Londýně, Bromley, Stoke on Trent a Bristolu. Na Bristolské univerzitě obhájila dizertační práci o českém divadle. Uspořádala zde dále Bristol Czechfest (1985) s cílem představit britské veřejnosti nezávislé české umění (Divadlo na provázku, Chorea Bohemica, Magdalena Jetelová a Jiří Stivín). Od roku 1985 pracovala pro Vzdělávací nadaci Jana Husa, kterou StB označila za „jednu z nejnebezpečnějších organizací ideologicky podvratné povahy působící z území Velké Británie proti ČSSR“. Po roce 1989 se přestěhovala do České republiky, aby pomohla založit nevládní organizace a od té doby zde vyučuje (např. DAMU), překládá pro Univerzitu Karlovu, Akademii věd České republiky, Národní galerii či Muzeum české literatury. Vedle akademických prací a článků napsala knihy Czech Plays (1992), Velvet Philosophers (1999) a nově Trial by Theatre. V roce 2002 získala Řád britského impéria (MBE) a v roce 1998 obdržela pamětní medaili prezidenta Václava Havla.

Zdroj: englishcollege.cz

Teatroložka a divadelní kritička Barbara Day
  • Nejčtenější

Je to podraz, říká organizátor koncertů Cesta ze tmy. S projektem končí

Už za týden měl prostory pražské Lucerny rozeznít první koncert ze série Cesta ze tmy. Ministr zdravotnictví Petr...

Britská herečka Helen McCroryová podlehla rakovině, bylo jí 52 let

V 52 letech zemřela na rakovinu britská herečka Helen McCroryová. Diváci ji mohli znát jako představitelku Narcisy ve...

Hank Azaria, hlas ze seriálu Simpsonovi, se omluvil za namluvení Inda

Americký herec Hank Azaria se omluvil za namluvení kreslené postavy Inda Apua ze seriálu Simpsonovi. Právě na ni se už...

Kapela Kelly Family přišla o členku, zpěvačka Barby zemřela v 45 letech

Rodinná kapela Kelly Family přišla o svoji bývalou členku. Zpěvačka Barby Kelly zemřela ve věku 45 let. Irská skupina...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Seriál Hra o trůny slaví desáté narozeniny. Dostane jiné finále?

Před deseti lety, 17. dubna 2011, měl premiéru první díl seriálu Hra o trůny. Připsal si řadu rekordů včetně obřích...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Nejen na středních bavlnách. Spejbl stráví léto na zahradě Internationalu

Podcasty, outdoorová hra i novinka pro děti. Pražské Divadlo Spejbla a Hurvínka využívá živému umění nepřející časy k...

Kriminál, smrt a zachránce Lukavský. Jan Přeučil o rodině i těžkých začátcích

Premium Cesta Jana Přeučila k jeho vysněné a dodnes milované profesi nebyla jednoduchá. Pomohl mu nejen talent, ale zejména...

Kvůli konci Zaorálka na kultuře bombardují profesní spolky vládu dopisy

Rozporuplné reakce vzbuzují informace o výměně ministra kultury. Několik asociací adresovalo dopisy premiérovi Andreji...

Jako když mořeplavci troskotali na ostrovech. Sílu Bouře pandemie oživila

Tváře Davida Prachaře, Marka Daniela či Josefa Poláška v letní premiéře Bouře odkazují k populárnímu Snu noci...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...