„Česká krajina na více než 80 procentech rozlohy nezvládá sucho v kombinaci se stále častějšími povodněmi. Je nutné krajinu na klimatickou změnu adaptovat, což zahrnuje opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání či výzkumu, v jejichž rámci začíná pracovat na třech pilotních projektech,“ řekl rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.
Česko má podle rektora sice mnoho dobrých strategií, koncepcí či generelů, problémem je však absence pilotních projektů adaptačních opatření.
Centrum chce akcentovat výzkum, vzdělávání, poradenství i realizaci opatření. „Jednotlivé relevantní výzkumné týmy ČZU spojujeme a hledáme komplexní řešení na pomezí aplikovaného výzkumu a praxe. Naším odběratelem musí být ministerstvo zemědělství, jednotliví zemědělci a jejich farmy, lesní hospodáři a jejich lesní správy, obce nebo projektanti pozemkových úprav,“ řekl Sklenička. Centrum dále spolupracuje s řadou dílčích týmů z významných institucí v Česku i zahraničí.
Hlavním směrem činnosti centra má být koncept Chytré krajiny. Principem je vytvoření dostatečně velkých retenčních a akumulačních prostorů pro zachycení vody především z přívalových srážek.
Vyspělým závlahovým systémem se pak voda musí rozvádět po celé krajině v době sucha. Důležité je podle Skleničky například také celý systém i jeho prvky dimenzovat na období po roce 2030 a později nebo vytvořit nový sofistikovaný vodohospodářský systém. V případě realizace má být výsledkem unikátní krajina v evropském měřítku.
V současnosti centrum začíná pracovat na projektech Chytrá krajina I až III. „Jde o projekty tří typů: zemědělské, lesní a urbanizované krajiny. Všechny projekty startujeme na pozemcích ČZU, abychom to, co vyprojektujeme, mohli okamžitě realizovat a monitorovat,“ doplnil Sklenička.
Finance na tento aplikovaný výzkum a realizaci byly dosud poskytnuty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a z Technologické agentury ČR. O úzké spolupráci ČZU jedná s ministerstvy zemědělství a životního prostředí a Lesy ČR. Pro realizaci opatření se předpokládá čerpání peněz z Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí i z přislíbené podpory soukromých investorů.
