K vlastní studni vedou dvě úřední cesty. Ta první je nejdřív vrtat a pak vyřizovat papíry, druhá opačná - nejdřív vyřídit papíry a pak začít vrtat. Připravili jsme je přehledně krok za krokem. Rozhovor se studnařem čtěte zde.
První postup Nejdřív vrtat, pak vyřizovat papíry
1. Průzkumný vrt
Ověří umístění a vydatnost studny, jak navrhuje hydrologický posudek. Hlásí se obci alespoň 15 dní předem. U vrtů do 30 metrů nic dalšího není potřeba. Vrt se využije pro stavbu studně, cenu proto nezvedne. Voda se z něj ale smí odebírat jen k průzkumu, například zda „nekrade“ ze studní v okolí.
2. Vrtání do hloubky
Vrt do více než 30metrové hloubky musí navíc schválit krajský úřad (na vyjádření má 30 dní), ohlašuje se také na báňský úřad.
3. S projektem na úřad
Zanesená studnaKdo najde na dně velkou vrstvu kalů, riskuje, že pije kontaminovanou vodu, a může si tak zničit i čerpadlo domácí vodárny. |
Firma připraví projekt a požádá o povolení umístit stavbu, stavební povolení a o povolení k nakládání s vodou, razítko na ně dá stavební a vodoprávní úřad. Trvá to zhruba dva měsíce.
4. Kolaudace
Do chvíle než vodoprávní úřad vydá povolení k nakládání s vodami ze studny, se vrt nedá jako studna využívat. Oficiálně se smí ze studny čerpat voda až po kolaudaci.
Druhý postup Nejdřív papíry a potom vrtat
1. S posudkem na úřad
Projekt, na jehož základě se žádá o potřebná povolení, studnaři připraví na základě hydrologického posudku. Také v tomto případě platí, že k vrtu hlubšímu než 30 metrů je třeba svolení krajského a báňského úřadu, řídí se totiž podle báňského zákona.
2. Nepovedlo se
Pokud vrt nedopadne podle předpokladů, je třeba žádat o změnu dokumentace, což stojí čas i peníze. Proto se tato cesta vyplatí jen tam, kde je situace pod zemí „čitelná“.
3. Kolaudace
Z vrtu se stává studna.
Nové vrty nesmějí brát vodu ostatním
Zejména v oblastech, kde je vody pod zemí málo, nevidí sousedé vrtání nových studní rádi. A zákon je proti těm, kteří chtějí vyvrtat studnu novou, chrání. Novou studnu povolí jen v případě, že neohrozí vydatnost studní původních.
„Například na Sázavě v chatových osadách, kde má každý kopanou studnu, sousedi často skřípou zuby,“ říká Ivo Černý ze společnosti Vodní zdroje.
Odpovědnost za to, že nová studna vodu nikomu nevezme, má hydrogeolog, který zpracovává posudek, projektant a studnařská firma. Ti by také měli uhradit likvidaci vrtu a náhradu škod. Není výjimečné, že si sousedi stěžují neprávem. V takovém případě pomohou čerpací zkoušky, při nichž se změří hladina ve studnách v okolí před a po vrtání nové studny.
Tuto možnost nemají majitelé studní postavených načerno. A těch jsou v Česku tisíce. Pokud na takovou černou studnu přijde vodoprávní úřad (je součástí úřadu ve větších obcích a kromě toho, že vydává povolení k odběru podzemní vody, její odběr také kontroluje), má podle Václava Tampíra z ministerstva zemědělství dvě možnosti – buď studnu dodatečně povolí, nebo ji přikáže odstranit.
Odborníci proto doporučují vyžádat si dokumentaci ke studni při nákupu pozemku.
Problém mohou mít do budoucna i majitelé studní, které mají podle projektu hloubku do 30 metrů, ale v praxi berou vodu z větší hloubky. Firmy nabízejí u těchto vrtů někdy nižší cenu za metry navíc. Řídí se už podle báňského zákona a ne každý je může dělat.
