Počet žádostí o zřízení studny vyskočil po suchém létě roku 2015 podle údajů ministerstva zemědělství z roku na rok zhruba o pětinu z 4 248 na 5 187. A na těchto číslech se drží i letos.
Prakticky ve všech případech jde o studny vrtané, které sahají desítky metrů pod povrch. Zda se investice za desítky tisíc korun vyplatí, však nezáleží jen na tom, jestli je pod povrchem voda. Neméně důležité je, aby vybraná firma odvedla dobrou práci. Problém spočívá v tom, že špatně vyvrtaná studna se při pohledu shora od takové, která bude bez problémů sloužit desítky let, neliší.
Počet žádostí o novou studnu2014 - 4 425 Pramen: ministerstvo zemědělství |
Studnař Jiří Frynta upozorňuje, že ne na každém místě se dá studna vyvrtat.
Dá se dopředu říct, jak hluboká bude studna? Cena studny se obvykle počítá podle metrů.
To záleží na lokalitě. Jsou místa, kde je voda už v pěti metrech, a je jí dost. Ale pak jsou místa, kde je vody sice dost, ale je hluboko. To platí například pro Kosmonosy, které jsou na kopci a voda je na úrovni Jizery, osmdesát až sto metrů hluboko. Pak jsou pozemky, kde je jen puklinová voda. Tam můžu najít pukliny proutkem a pak se oba možná budeme i tak trochu modlit. Když si nejsem jistý, dopředu zákazníka připravím na to, že se vrt může prodražit, že to může mít za padesát tisíc, nebo také za sto.
Na co by se měl člověk, který si chce pořídit studnu, připravit při vyjednávání o ceně?
Jsou zákazníci, kteří se jako první ptají na cenu za metr. Když řeknu, že se nejdřív podívám, jaká je tam geologie, řeknou, že mají nabídku za osm set, a jestli to vyvrtám levněji. S takovými lidmi se mi moc nechce spolupracovat. U studny, která má vydržet desítky let, by to nemělo rozhodovat. Záleží totiž na geologii. Jsou lokality, kde je tvrdé podloží a já vím, že vrt bude držet. Tam mohu říct, že bude stačit třicet metrů a studna bude stát kolem sto tisíc. Jsou ale i lokality, kde je geologie nepříznivá, třicet metrů může stát klidně dvojnásobek.
Jsou pozemky, kde se na vodu provrtat nejde?
Nepropustné jsou například jílové břidlice, na nich to nejde. A také jsou oblasti, kde voda je, ale je jí málo, například u Sázavy, tam v chatách v létě šetří všichni.
Vypovídá o kvalitě firmy to, jak hluboko dokáže vrtat?
Největší deviza je podle mě doporučení sousedů. Vrtat třeba do padesáti metrů není problém, zvlášť ve tvrdém podloží. Problém jsou spíš první desítky metrů, než se do skalnatého podloží dostanete. Když vrtáte v nesoudržném prostředí a vrt dobře neutěsníte, může být i voda ze stometrového vrtu špatná. Kvalita vrtu je důležitá kvůli ochraně spodních vod, aby je neznečišťovala voda z povrchu, což je u řady vrtů problém.
1. Jak najít dobrého studnaře
Z prezentace na webu majitele vrtné soupravy od zkušeného studnaře nepoznáte. „Doporučuji zeptat se sousedů a na obecním úřadě. Vědí, kdo tam často vrtá a jak jeho studny vypadají i po nějaké době,“ říká úřednice vodoprávního úřadu (speciální stavební úřad pro vodní díla, pozn. red.) v okolí Prahy. Podezřelé může být, když se firma ohání nízkou cenou ještě předtím, než se podívala na pozemek. Vyplatí se také dopředu zeptat vodoprávního úřadu, zda s novou studnou vdané lokalitě nebude problém.
2. Ne každé místo je správné
Hydrogeologický posudek určí, kde vrtat a jak hluboko. Hydrogeologovi může pomoci také proutkař, který hledá pukliny pod povrchem, do nichž se vrt v ideálním případě trefí. „Při umístění vrtu na pozemku se musí dodržet normy, například správné odstupy od zdrojů znečištění, jako je kanalizace nebo cesta. Majitel může žádat o výjimku, ale ne vždy ji dostane,“ říká Ivo Černý ze společnosti Vodní zdroje.
3. Vrt by měl být na míru včetně čerpací zkoušky
Průzkumný vrt sice úřady nevyžadují, ale oslovení studnaři ho doporučují. A to včetně čerpací zkoušky, při níž se ověří, zda nový vrt „bere“ vodu studnám v okolí. V takovém případě by studna nedostala kolaudaci. Potvrzena bude také vydatnost vrtu. Pokud vše vyjde podle předpokladů, cena bude stejná.
Důležité je dobře nastavit průměr vrtu. Kombinace vydatnosti zdroje a průměru vrtu určuje, kolik vody dá. S průměrem roste cena. „Pod průměr 125 milimetrů bych nešel, už kvůli provozu. Stačí, když do vrtu spadne kamínek, a nemusíte dostat ven čerpadlo,“ říká Ivo Černý.
Jde i o to, jak dlouho vrt vydrží dávat vodu. Do vrtu, který se rychle vyčerpá, se voda žene pod velkým tlakem. Kal, který s sebou nese, však zanáší filtrační štěrk nasypaný kolem trubek a také filtrační otvory, nehledě na to, že se kaly mohou dostat až do vrtu. Že je něco špatně, se v tomto případě může ukázat až dlouho poté, co uběhne záruční doba.
4. Čím hlubší vrt, tím silnější trubky
Vybavením se vrty jeden od druhého příliš neliší. Uvnitř je plastová trubka (zárubnice) obsypaná vodárenským štěrkem (kačírek). Toho by mělo být kolem trubky na tři centimetry. „Majitel by se neměl nechat přesvědčit, že to není potřeba. Dále je potřeba, aby bylo prvních pět metrů vrtu zacementovaných, aby do něj nevnikala povrchová voda,“ říká Ivo Černý.
Čím je vrt hlubší, tím silnější stěnu by plastové trubky měly mít, aby se vrt nezavřel. Stát se může i to, že firma použije trubky, které nebyly určeny pro pitnou vodu. Klidně za obvyklou cenu, která by se měla vejít do dvou tisíc za metr (i podle geologických podmínek). O tom, že by firma měla umět trubky dobře poskládat podle toho, odkud do vrtu teče voda, ani nemluvě.
5. Plaťte až za čistou vodu. Natočte jí minimálně sud
Že ze studny poteče pitná voda, to žádný studnař nemůže zaručit. Že voda nebude zakalená a že jí poteče dost, to se rozumí samo sebou. „Z nového vrtu bych si nechal firmou naplnit dvěstělitrový sud na jeden zátah bez vypnutí čerpadla. A naplnil bych vodu i do PET lahve a sledoval případné zakalení,“ doporučuje Černý. Dvě stě litrů je průměrná denní spotřeba pro dva lidi. A kalná voda znamená, že filtrace nefunguje, jak má. „Dokud neteče čistá voda, tak bych nezaplatil,“ dodává.
Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu v květnu
20. května 2018 |
