„Je to škoda. Jezdíme sem na poutě už mnoho let. Vždy jsme si tu vodu nabrali. Jenže už loni voda netekla a letos to bohužel není lepší,“ smutně pokrčila rameny paní Ludmila ze Žďárska. „V autě máme kanystr. Ještě že jsme se s ním netáhli z parkoviště zbytečně,“ dodala.
Pramen, který má údajně léčivé účinky, vyvěral ze země jen pár metrů za kostelem. Právě kvůli němu zde vzniklo oblíbené poutní místo. Jenže v srpnu před dvěma roky, poprvé po plných 130 letech, přestala voda z trubky ústící do rezervoáru pod kapličkou vytékat.
„Může za to sucho, pramen vyschl a v rezervoáru nedosahuje k přepadové trubce. Loni na jaře pár měsíců voda tekla, naposledy pak po několik dní v lednu. Od té doby zase nic,“ říká starosta Pohledu Milan Klement. Obci pramen patří.
Po zásahu dělníků se v nádrži objevily bakterie fekálního původu
V posledních letech působí pramen, který podle pověstí lidi uměl léčit, spíš naprostý opak. Stal se jablkem sváru mezi obcí, církví a správcem poutního místa, i obětí nešťastného zásahu dělníků. Zda se ještě někdy vrátí jeho sláva, není vůbec jisté.
Historie zázračného pramenuVodu ze zdejšího slabě radioaktivního sirnato-železitého pramene lidé čepovali už nejméně od poloviny 18. století. Traduje se, že má léčivé účinky. Může za to údajný zázrak, kdy otíráním očí svatoanenskou vodou byla uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla. Tato informace se rychle roznesla po okolí a u pramene pod kapličkou přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě roku 1752 poustevnu. „Šlo o jednopatrovou zděnou budovu se šindelovou střechou, umístěnou na ostrůvku odděleném od okolí vodním příkopem,“ popisují pohledské webové stránky. Do poustevny byl povolán mnich František Augustin Hertwig, jehož úkolem bylo zapisovat zázraky, které se u studánky udály. Do roku 1773 jich popsal 28. Počet přicházejících poutníků rychle vzrůstal, šplhal do tisíců. Proto byl z milodarů postaven rokokový kostelík, v roce 1761 byl vysvěcen a roku 1766 obohacen o dva malé zvony. Poutní éra symbolicky končí roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli, zájem poutníků však ani v posledních letech neopadá. |
I kdyby voda z pramene o víkendové pouti vytékala, stejně by nebyla použitelná. „Je znečištěná. A protože je málo vody, nepodařilo se ji zatím vyčistit a rezervoár s odtokovou trubkou propláchnout,“ zmiňuje starosta.
Loni v létě se totiž v kapličce nad rezervoárem vody opravovala podlaha a dělala nová drenáž u vchodu. A dělníci nešťastně svedli hadicí povrchovou vodu do nádrže, v níž se hromadila pramenící voda.
„Neuváženost tohoto našeho kroku se projevila během přívalového deště, kdy došlo ke kontaminaci studánky povrchovou vodou,“ přiznal následně v obecním zpravodaji jeden z dělníků Jan Novotný mladší.
Následné laboratorní rozbory ukázaly, jak moc je voda znečištěná. Dostaly se do ní koliformní bakterie, což jsou organismy fekálního původu. Od té doby se studánku vyčistit nepodařilo.
„Když je málo vody, nebylo možné to zatím řešit,“ podotýká Milan Klement.
Jednoduchá není ani situace, kdy pramen patří obci a kaplička, pod níž se rezervoár nachází, církvi.
„Chtěli bychom mít k rezervoáru stálý přístup, abychom množství vody mohli monitorovat. Zatím nám to nebylo umožněno,“ poznamenal pohledský starosta.
Znovu rozkopat podlahu a přesunout sokl se správci příliš nechce
Zásobník na vodu se nachází přímo uprostřed kaple pod podlahou. Přímo v místě, kde stojí těžký betonový sokl s velkým opracovaným kamenem na vrcholu. V neděli na něm lidé zapalovali svíčky. Interiér kaple je nově rekonstruovaný.
Naposledy byl „vstup“ do rezervoáru otevřen před opravou loni na jaře. Tehdy ho prohlédli odborníci, studna byla prozkoumána 3D skenerem, nahlédli do ní archeologové a postup prací při snaze o obnovení pramene posoudili i památkáři. Obec při té příležitosti instalovala novou litinovou přepadovou trubku. Znovu podobným způsobem rozkopávat novou podlahu a přesouvat těžký sokl správce poutního místa nechce.
„Ale i havlíčkobrodské děkanství má velký zájem na tom, aby voda znovu tekla a aby pramen dával čistou vodu. Bohužel se zde sešlo víc věcí najednou a současné sucho je asi tím největším problémem,“ konstatoval Oldřich Kučera, děkan havlíčkobrodské farnosti, pod níž Pohled spadá.
Jak dodal, po pouti se děkanství s představiteli Pohledu dohodne, jak to udělat, aby obec měla k rezervoáru přístup a mohla množství vody monitorovat. „Přístup jí umožníme,“ přislíbil Kučera.
Archeologové zjišťovali pomocí 3D skeneru, proč pramen neteče:
6. dubna 2017 |
