Dopady extrémního počasí možná pocítíme i v obchodech, kde zdraží pečivo. Trend suchých a tropických letních měsíců mění i to, které plodiny budou moci čeští zemědělci efektivně pěstovat.
Nainstalujte pítkaMyslete nejen na sebe, ale i na obyvatele vaší zahrady. Obyčejný starý talíř či podmiska pod květináč naplněné vodou maximálně do výšky pěti centimetrů mohou být doslova spásou pro tvory žijící ve vašem okolí. O pítkách pro ptáky a další živočichy čtěte zde. |
Nekončící extrémně horké dny jsou otravné a ohrožují i zdraví mnoha lidí, ovšem zásadní dopady mají především pro budoucnost. Na trend teplotních výkyvů a zároveň dlouhých a suchých letních měsíců musí reagovat zemědělci i vodohospodáři.
Ti první začínají dávat přednost plodinám rostoucím přes zimu, ti druzí společně s politiky se zase zaměřili na hlubší kontroly vody i v soukromých studních nebo třeba na změnu pravidel pro prodej burčáku. Svou příležitost vytušili i vinaři, z nichž stovky už požádaly o možnost rozšířit své vinice nebo založit zcela nové.
Bezprostřední důsledek současného počasí pocítíme brzy na svých peněženkách. A to kvůli dražšímu pečivu. Obilí, zejména ozimá pšenice, totiž zažilo teplotní šok a klasy reagovaly snížením své hmotnosti. Došlo k tomu nejen v Česku, ale i v západní Evropě, na Ukrajině či v Rusku. Důsledkem je pak vyšší cena obilí.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
A dražší můžou být na konci roku i vánoční stromky, konkrétně jedličky. Horko totiž spaluje stromy v belgických školkách, které vánoční jedličky vyvážejí do celé Evropy.
Aktuálním problémem se brzy může stát hrozba povodní. Ačkoliv v Česku zatím spadlo oproti průměru o téměř polovinu dešťových srážek méně než v jiných letech, republika se v případě náhlých přívalových dešťů dostane do opačného problému – budou jí hrozit ničivé záplavy.
„V současnosti je v Česku až 90 procent takzvaných utužených půd, které se chovají jako nepropustná plocha a srážky přijímají minimálně,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
V praxi to znamená, že příval vody by se nevsákl do země a podle Jana Vopravila by tím mohla vzniknout povodňová situace podobná té v roce 2002. „Půda je jako mince, která má dvě strany. Na jedné je povodeň a na té druhé je aktuální sucho,“ dodal odborník.
Léta jsou delší a sušší
Změny vyvolané oteplováním podnebí dlouhá léta pozoruje a vyhodnocuje Jan Vašák, profesor z České zemědělské univerzity. „Letní měsíce a vlastně celé roky jsou v Česku stále teplejší. Léta jsou také delší. Co si pamatuji, tak dříve nebylo obvyklé se v září koupat. Houby rostly i přes prázdniny, nyní jen v červnu, září a v říjnu do prvních mrazů. Zimy nastupují až v lednu. Vánoce jsou tedy na blátě,“ shrnuje změny Jan Vašák.
Sucho v číslech
|
Čeští zemědělci se klimatu postupně přizpůsobují. „Na sucho a horka reagujeme již několik let. Zejména jsme zvýšili podíl ozimých plodin, které rostou na poli přes zimu. V roce 1990 jich bylo 39 procent, v roce 2000 již 46 procent a letos už 55 procent,“ vysvětluje.
Právě ozimy, které se sejí od konce srpna (řepka) přes konec září (ozimý ječmen) až do poloviny října (ozimá pšenice) a vydrží na poli 10 až 11 měsíců v roce, totiž lépe využijí současné nízké zimní teploty.
Naopak jařiny jako mák, cukrovka či hrách se vysévají od března a na poli rostou 4 až 5 měsíců.
Dvě nebo tři sklizně
Rychlý příchod letošního léta a brzká sklizeň nahrávají úvahám o tom, zda by čeští zemědělci nemohli na polích sklízet dvakrát.
„Kvůli teplejšímu klimatu by se dvojí sklizeň mohla rozšiřovat, ale musí být vláha. U zahradníků jsou dvě až tři sklizně za vegetaci zcela běžné. Co se týká polí, tak leckde ve světě jsou dvě, ale i tři sklizně také obvyklé. V Česku ovšem sklízí dvakrát za rok pouze malá část zemědělců, je to totiž možné jen u některých plodin,“ říká Jan Vašák.
Právě nedostatek vláhy v horkém létě brání zemědělcům podruhé zasít. Bez umělého zavlažování riskují, že o osivo přijdou. „Nejdřív by mohl přijít déšť a semena se probudí. Následné horko pak ale semena zničí,“ vysvětluje univerzitní profesor.
„Náklad na osivo a setí je kolem tří tisíc korun na hektar. Běžná výměra řepky olejky činí u podniku třeba 100 hektarů, což v případě sucha znamená ztrátu 300 tisíc korun,“ přibližuje možné ztráty.
Co tedy hospodářům brání vybudovat zavlažování pro druhou sklizeň? Samozřejmě peníze.
Zmizí z polí řepka?
„Závlah jsme neměli dost ani za socialismu, kdy se pole zavlažovala mnohonásobně více než nyní. A to zpravidla nebyla taková horka. Za vodu se platí, připočtěte závlahové zařízení a práci. Se skutečně mizernými výkupními cenami za úrodu se to zkrátka nevyplatí,“ míní Vašák s tím, že umělá závlaha se zaplatí jen u raných brambor a u některých dalších odrůd zeleniny.
Česku letos chybí polovina srážek, říká meteoroložka Honsová„Tropické, přechodně i extrémně vysoké teploty přinášelo letos do Česka jednak teplé jižní proudění a také se až k nám rozprostírala mohutná oblast vysokého tlaku vzduchu z východního Atlantiku, která byla naplněná velmi teplým a vlhkým vzduchem. Jednotlivé studené fronty, které by přinesly ochlazení, se rozpadly většinou už nad západní Evropou. Proto má Česko za sebou více než tři týdny veder,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová. Extrémně teplých a suchých vln bude podle ní ve střední Evropě přibývat i v budoucnu. „Ano, klimatické studie tomu nasvědčují,“ potvrzuje, ale zároveň dodává, že to neznamená, že například hned příští léto nebude úplně bez tropických teplot. „S podobně teplým a suchým obdobím jako letos jsme se setkali například v letech 1946, 2003, 2006 nebo 2015,“ cituje ze statistik. Čísla dokazují také problém s nedostatkem vláhy. „Za celé Česko se dá říct, že nám chybí asi polovina ročního normálu, který je v Česku 690 mm, tedy skoro 350 mm,“ vypočítává. S podobně negativním scénářem počasí se ovšem kromě Česka potýká prakticky celá střední Evropa. |
Nutno ovšem podotknout, že se podnebí neotepluje jen v Česku, změny klimatu se týkají celé planety. „Svět za sto let zvýšil svoji průměrnou teplotu asi ze 14 na 15 °C, přirozeně ve výkyvech. Ve vzduchu musí být tolik nové energie, že nevím, jestli se s ní mohou rovnat jaderné arzenály velkých mocností,“ uvádí Vašák.
Kvůli změnám klimatu se postupně hlavní plodinou lidstva místo pšenice stala kukuřice. „Má mohutné kořeny a stačí jí tak méně vody. V Evropě však stále dominuje méně výnosná pšenice,“ popisuje Jan Vašák.
Kromě nástupu kukuřice lze očekávat i další změny u pěstovaných plodin. Během několika let podle profesora Vašáka téměř zmizí z polí především cukrová řepa.
„Za 10 až 15 let zanikne produkce řepky, kterou nahradí dovozový palmový a sójový olej. Slunečnice a olivy zůstanou. Rozšíří se kukuřice a také kukuřičná mouka zčásti místo pšeničné. Agroprodukci opřeme do značné míry hlavně o pěstování kukuřice a o mlékařství. Budeme vyvážet sušené mléko. Důvodem je, že v ‚bělošských‘ zemích se produkuje kolem 300 litrů mléka na osobu, v Číně či Indii jen deset až patnáct procent z tohoto stavu,“ přibližuje čísla Vašák.
Na banány je pořád zima
Více „tropických“ měsíců v Česku ovšem neznamená, že bude možné v našich podmínkách zakládat čajové plantáže, pěstovat banány, ananasy, kávovník, kakao a jiné plody tropického pásma.
Květnové mrazy, ale někdy i velké zimní holomrazy šanci na pěstování těchto „nových“ plodin určitě nedávají. Z exotů se tady dá bez větších problémů pěstovat rýže, bavlník, burské oříšky, fíky či kiwi, ale většinou to nebude ekonomicky výhodné.
Naopak finanční logiku by mohlo dávat pěstování teplomilné vinné révy. Myslí si to alespoň 194 vinařů, kteří letos požádali o možnost novou vinici založit. Pouze deset jich bylo z Čech, zbytek z Moravy.
V Česku se vinice rozšiřují už třetím rokem, předtím platil několik let z nařízení EU zákaz jejich rozšiřování. Důvodem zákazu bylo to, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty.
Zásoby vody ve stavu nouze
Vývoj počasí nutí ke změnám i státní aparát. Od roku 2020 by proto měla například platit novela „vodního zákona“, která počítá se zavedením takzvaných suchých komisí. Ty by měly působit v každém kraji. Zasednou v nich vodohospodáři, správci povodí řek a další odborníci, kteří mohou vyhlásit „stav nedostatku vody“ a s ním spojená omezení.
„Ty se budou týkat, jak už to známe z dnešní doby, zejména zalévání, napouštění bazénů či mytí vozidel,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. „Opatření mohou postupně dojít až do úrovně omezení odběrů vody na pití. To je katastrofická situace, ale musíme být na ni připraveni i legislativně, i když voda na příděl zní hrozivě,“ vysvětlil začátkem srpna pro iDNES.cz ministr životního prostředí Richard Brabec.
Velký rozruch přinesly zvěsti, že změna zákona se bude týkat i soukromých studní a umožní úřadům si vodu od lidí v případě sucha prostě vzít. Mluvilo se dokonce o jakémsi znárodnění studen.
„Takové nařízení vůbec platit nebude a nikdo si k lidem do studny pro vodu chodit nebude. Také zprávy jsou nesmysl,“ vysvětluje mluvčí ministerstva.
Další zákon kvůli letošní brzké úrodě zase připravuje ministerstvo zemědělství. Výrobci burčáku mohou podle současné legislativy prodávat oblíbený zkvašený mok až od 1. srpna. Jenže letošní raketový nástup léta vše urychlil, a tak měli vinaři pod střechou burčák mnohem dřív. Prodávat ho ale nemohli.
„Zadám možnost změnit legislativu tak, aby byl umožněn dřívější prodej,“ prohlásil koncem července v reakci na stížnosti vinařů ministr zemědělství Miroslav Toman. Vinaři naopak řekli, že to kvůli jednomu roku není třeba.
