Cílek vidí šumavská rašeliniště jako součást protipovodňové ochrany Prahy

Nežádoucí úbytek srážek a negativní činnost člověka vidí geolog a ekolog Václav Cílek jako příčinu aktuálních problémů se suchem. Na semináři o suchu v Česku, který ve středu na půdě Sněmovny svolal člen poslaneckého výboru pro životní prostředí Jan Zahradník z ODS proto uvedl, že lidé si za ně částečně mohou sami.

Sucho Cílek označil jako problém celé planety, kvůli nedostatku vody na Blízkém a Středním východě podle něj hrozí i zdražení potravin. „Kolísavé sucho s námi zůstane patrně dalších deset, dvacet až třicet let. Vidím nutnost vytvářet hydrologicky integrovanou krajinu pro zachycování vody,“ řekl Cílek.

Vodu v zahradě vám udrží kompost plný humusu

Podstatné totiž je, že musíme půdě vracet to, co jsme si z ní ve formě výpěstků vzali. Kompostování organických zbytků z domácnosti vidí odborníci jako klíčové.

Nejlepší kompost vytvářejí žížaly, v podstatě jde o čistý humus, tedy ideálně rozložené organické zbytky, který dokáže udržet obrovské množství vody a živin.

Je třeba, abychom se na půdu dívali jako na banku, která zadržuje vodu. Vždyť například kilogram rašeliny zachytí až šest kilogramů vody. „Šumavská rašeliniště jsou proto důležitá i jako protipovodňová ochrana Prahy. Zadrží stejně až více vody než celá vltavská kaskáda,“ uvedl zkušený geolog.

Úbytek vody ve spodní vrstvě, tedy v hloubce dva metry či více, je podle něj nejvíce způsoben nevhodným hospodařením v lesích. Uvedl, že zejména smrkové porosty podle něj fungují jako deštník, protože si vodu odeberou hned z povrchu a neumožní její průsak.

Střední vrstva půdy, tedy v hloubce kolem půl metru až metru, je podle Cílka poškozená nejvíc chemizací. V této vrstvě má půda o 0,7 °C vyšší teplotu než před několika lety, proto se voda více odpařuje. A nejsvrchnější části půdy zase chybí organická hmota.

Problémy současné krajiny se podle Cílka netýkají jen Česka a není možné z nich vinit pouze totalitní systém. „Začalo to už za Rakouska-Uherska,“ uvedl. Nevhodné nakládání s krajinou se podle něj střetlo se změnami počasí, konkrétně s dlouhodobou tlakovou výší nad střední Evropou. Funguje podobně jako kámen v pomalé řece, který voda obteče. Druhým důsledkem tohoto jevu jsou poměrně tuhé zimy.

Podívejte se, proč je důležité organickou hmotu půdě dodávat, ne jen brát:

1. června 2018

Podle ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly se Česko ani v budoucnu neobejde bez přehrad. Rašeliniště či voda zadržená v malých rybnících nestačí. „Je to voda, se kterou neumíme dále nakládat, potřebujeme vodu pro energetiku, závlahy, a tak dál,“ řekl. Letos průtoky řek nedosahují ani poloviny běžných hodnot. Velmi nízký průtok má zejména Sázava. „Bez příspěvku vltavské kaskády by byl velmi nízký i průtok na Vltavě,“ dodal Kubala.