Podle jeho práce, kterou si můžete přečíst například v ScienceDaily, se totiž současní výzkumníci velmi rádi odvolávají na předindustriální dobu, aby dokázali změnu počasí a tím ukázali vliv člověka na změnu počasí. Rád by svou prací přinesl trochu rovnováhy na vnímání tohoto jevu a ukázal, že problematika je trochu složitější a nelze ji vidět černobíle.
Oteplování planety |
„Sopky v tropech se v letech 1808 až 1835 zbláznily. Během této krátké doby nejen vybuchla sopka Tambora v Indonésii, ale byly tam i další čtyři velké erupce. Tato neobvyklá řada sopečných erupcí způsobila v Africe dlouhotrvající sucha a přispěla k poslednímu zesílení ledových příkrovů ledu alpských ledovců během malé doby ledové,“ tvrdí Brönnimann.
Podle výzkumů sopečné erupce ovlivnily počasí na dobu několik desetiletí. V polovině 19. století se výrazněji ochladilo a od té doby se vnímá jako malá doba ledová.
V tom důsledku přetrvávalo oslabování afrických a indických monzunových systémů a posun atmosférického oběhu nad atlantickým a evropským prostorem. To vedlo k nárůstu nízkotlakých systémů procházejících střední Evropou, což se odrazilo i na počasí.
Poslední postup ledovců v Alpách od 20. do 50. let 20. století, zobrazený na obrazech a dokonce i na starých fotografiích, je důsledkem zvýšeného srážení způsobeného změnou cirkulace v kombinaci s nízkými teplotami. Odrazilo se to i na růstu ledovců.
Nová studie nejen vysvětluje globální klima na počátku 19. století, ale je také relevantní pro současnost. „Vzhledem k velkým klimatickým změnám na počátku 19. století je obtížné definovat předindustriální klima,“ vysvětluje vedoucí autor Stefan Brönnimann
Tedy vlastně bod, od kterého bychom se měli „odpíchnout“. „Když zavedeme počáteční bod do přelomu 19. a 20. století, můžeme konstatovat, že je planeta teplejší o stupeň, když do první poloviny 19. století, bude to o 1,2 °C,“ vypočítává Brönnimann.
A to souvisí i s politikou, která by měla stanovit cíle omezení zvýšení průměrné teploty planety na maximálně 1,5 až 2 °C. Podle klimatologa se od referenčního období ze začátku 19. století teploty zvedly daleko více, ale problém klimatologů anebo spíš politiků spočívá v tom, od jakého bodu se vlastně začne počítat.
7. srpna 2019 |
