Jednozrnková supergranola
Pokud se snažíte vařit jednoduše a s ohledem na zdravý původ potravin, jsou obilniny a další základní plodiny ideální cesta. V kuchyni se dají využít na mnoho způsobů a z hlediska výživy s nimi opravdu neuděláte chybu. Řada z nich je navíc přirozeně bezlepková, což ocení nejen celiaci.
Můžete je začít používat například jako zavářku do polévky, přidat je vařené nebo naklíčené do rizota nebo do salátu. Většinu lze také umlít na mouku, případně se ve formě mouky dají už koupit. Nespěchejte, přidávejte nové plodiny do jídel po troškách, ať si rodina na jejich nové chutě pomalu zvyká. Časem je budete brát jako běžné a některé se mohou stát i velmi oblíbenými.
Schválně, která z devíti následujících plodin je už teď vaším favoritem, nebo vás lákají k ochutnání a zařazení do vašeho běžného jídelníčku?
1. Jáhly
Přirozeně bezlepkové jáhly jsou úžasným zdrojem železa, hořčíku, fosforu a vitamínů B1 a B2, takže fungují jako skvělá prevence chudokrevnosti, depresí a únavy.
Žluťoučké jáhly nejsou nic jiného než loupané proso, které je vedle pšenice a ječmene nejstarší kulturní plodinou. Podle staré východní medicíny mají jáhly pozitivní účinky na slezinu a slinivku břišní a léčebně působí při žaludečních potížích. Pomáhají také proti chudokrevnosti a depresím.
Zkuste si z jáhel připravit třeba ovocné knedlíky podle Margit Slimákové:
24. září 2015 |
Jáhly se skvěle hodí nejen jako příloha k masu, zelenině či omáčkám, ale jsou i výbornou surovinou na rizoto, placičky, slané i sladké nákypy, zapékané zeleninové, masové či houbové pokrmy. Výborné jsou i jako zavářka do vývarů a polévek, jen je před přípravou raději spařte vroucí vodou.
2. Jednozrnka
Jednozrnka na poli a na talíři (salát z jednozrnky)
Tzv. jednozrnka je prapůvodní druh pšenice, která nebyla šlechtěna a podle expertky na biopotraviny Barbory Hernychové to vlastně byla taková superpotravina našich předků, kteří uměli žít v dostatku a hojnosti a přitom neplýtvat. Sama už 15 let zkoumá způsob, jak jíst dobře, aniž bychom škodili svému zdraví a krajině, ze které suroviny pocházejí.
To je jeden z důvodů, proč by právě jednozrnka mohla najít své místo na jídelníčku českých strávníků i dnes. Navíc má vysoký obsah bílkovin a antioxidantů a naopak nízký obsah lepku.
Vychutnat si ji můžete třeba v salátu, italské polévce minestrone nebo ji přidejte do rizota. Její chuť a křupavost je prý nezaměnitelná.
3. Červená pšenice
Červená pšenice
Nepřehlédnutelné purpurové zbarvení zrn způsobuje vysoký obsah antokyanů, přírodních barviv, které se nacházejí především v jejich svrchní části zrna.
Klasika i netradiční plodiny |
Jejich obsah v zrnech této pšenice je podle odborníků srovnatelný s obsahem v červeném víně. Antokyany jsou obecně známy coby významný antioxidant s pozitivním vlivem na lidský organismus: pohlcují volné radikály, odstraňují škodlivé látky z těla a chrání naše buňky před předčasným stárnutím.
Po uvaření lze červenou pšenici využít do salátů, polévek či zapékaných pokrmů, po namletí se hodí na pečení chleba, výrobu těstovin, sušenek a dalších cereálních výrobků. Samostatně je vhodná především pro výrobu trvanlivého pečiva a pšeničných placek. Hodí se také k klíčení a svou barevností navíc spolehlivě oživí každý pokrm.
4. Špaldové kroupy neboli kernotto
Špalda na poli a na talíři (zapečené špaldové kroupy neboli kernotto s letní zeleninou)
Špaldové kroupy nazývané kernotto samozřejmě vypadají podobně jako tradiční ječné kroupy, které znáte z příprav jitrnic, polévek či houbového kuby.
Také to jsou zrna, která mají obroušenou tvrdou obalovou vrstvu, takže jejich uvaření netrvá déle než u klasické rýže a jsou snadněji stravitelná.
Příprava špaldových krup je tedy velmi jednoduchá a můžete je například smíchat s rýží a připravit z nich výborné rizoto či neobvyklou přílohu. Výborné jsou i zapečené se zeleninou, masem, houbami, sýrem či uzeným tofu.
Nebo si vyzkoušejte netradiční snídani: obdobou müsli je sladké kernotto s rozinkami, medem, ořechy, semínky a ovocem. Po ránu dobře zasytí a dodá tělu potřebnou energii, která se postupně uvolňuje celé dopoledne.
5. Pohankové kroupy
Poznali byste pohankové pole?
Pohanka si bezesporu zaslouží náš obdiv a úctu, i když v našich kuchyních je většinou spíše popelkou. Kdybychom však sami měli vlastnosti pohanky, asi bychom byli nesmrtelní.
Pohanka je totiž velmi bohatá na vitamíny, vlákninu, aminokyseliny, rutin a spoustu dalších látek. Působí blahodárně na cévy, a to především díky rutinu a vitamínu E. Vrací jim pružnost a léčí chorobné změny na cévách. Účinek rutinu ještě násobí vitamín C, proto je třeba jíst k pohance také syrovou zeleninu, teprve spolu zmírňují potíže s křečovými žílami na nohou.
Vyzkoušejte si jednoduchou přípravu pohanky se zeleninou:
22. října 2015 |
Připravte si ovšem můžete i pohankové rizoto, kubu či třeba raw smoothie, z pohankové mouky lze připravit třeba výtečný bezlepkový jablečný crumble.
6. Oves
Již zmíněný oves je mezi základními obilninami z nutričního a dietetického hlediska nejcennější a lidé si ho vážili už před staletími. Například římský spisovatel Plinius již v 1. století n. l. zaznamenal, že se germánské kmeny živí ovesnou kaší, považují ji za pokrm bohů a vaří si ji před bojovým tažením.
Pestrý ovesný salát
Oves má totiž opravdu vysokou energetickou a nutriční hodnotu. I proto, že jeho bílkoviny se svým složením blíží stavu ideálního proteinu. Přínosem pro tělo je vysoký podíl esenciálních aminokyselin, obsažené vitaminy skupiny B, vitamin E a minerální látky: vápník, fosfor, železo a zinek.
Tělo obohacuje o rozpustnou i nerozpustnou vlákninu, která nejenže přirozeně stimuluje trávení a předchází zácpě. Zpomaluje také vstřebávání glukózy do krve, čímž vzniká delší pocit sytosti.
Oves má proto velký význam pro rostoucí organismus dětí, sportovce, fyzicky aktivní jedince. A neměl by chybět v jídelníčku dospívajících.
Například teplá kaše po ránu pohladí žaludek a tělu dá naprosto vše.
7. Ječné kroupy
Houbový kuba
Ječné kroupy, základ tradiční slovanské kuchyně, si opět nacházejí cestu do našich kuchyní. Naši předkové je měli na stole velmi často a věděli proč.
Ječné kroupy mají příjemnou křupavou strukturu a jedinečnou jemnou chuť a podobně jako oves dodají tělu pomalu se uvolňující energii, sílu a vitalitu.
Získáte v nich perfektní levnou surovinu na řadu tradičních českých pokrmů, houbového kubu či skvělou zavářku do polévek.
Vyzkoušejte třeba lehkou verzi houbového kuby šéfkuchaře Ondřeje Korába:
21. prosince 2014 |
8. Quinoa
Od rostliny po vynikající pokrm: úplně vpravo quinoa pilaf
Merlík čilský neboli quinoa pochází z Latinské Ameriky a je typickou superpotravinou: obsahuje vitaminy, minerály a všech osm esenciálních aminokyselin.
Pro vysoké množství bílkovin se hodí do jídelníčku vegetariánů a veganů. Má výbornou, lehce oříškovou chuť, a je přirozeně bezlepková, což ocení celiaci.
V kuchyni ji můžete připravit místo rýže, hodí se do polévek jako zavářka, ale i do pilafů, rizot, zapečených pokrmů, kaší i salátů, a to na sladko i na slano.
9. Čirok
Čirok je pro nás zatím poměrně exotický, obsahuje ovšem cenné živiny. Vyzkoušet můžete i mouku.
Přezdívá se mu velbloud rostlinného světa, sorgo nebo také pšenice celiaků, u nás je ovšem čirok stále ještě poměrně exotickou novinkou. Přitom se pěstuje i u nás, například na ekologické farmě v jihomoravských Velkých Hostěrádkách. Mají tu totiž k jeho pěstování ideální, již téměř subtropické podmínky.
Čirok je přirozeně bezlepkový a vhodný pro všechny druhy pečení. Obsahuje také vysoký podíl kvalitních bílkovin, proto je velmi vhodný do jídelníčku pro vegetariány, vegany a makrobiotiky, kterým nahrazuje bílkoviny z živočišných produktů. Svou biologickou hodnotou předčí dokonce i mléko a sójové boby.
