Psí chování často bývá odrazem jeho majitele. Je důležité vzít výchovu do vlastních rukou a „nevymlouvat se“, že pejsek prostě takový je, a že to nelze u něj změnit.
Důležité je být trpělivý a důsledný. Odmění se za to nejen svojí láskou, ale zároveň i zvýšenou disciplínou.
Neustálé žebrání jídla
Mezi velmi „populární“ psí zlozvyk patří žebrání. To sice může být někdy roztomilé, ale rozhodně bychom jej v něm neměli podporovat.
Důležité je od loudění odrazovat již od štěněčího věku. Pokud s tím začnete, když je zvířeti 10 let, bude velmi náročné ho to odnaučit. Jen se připravte, že to může trvat i měsíce.
Špatně umytá miska, pamlsky navíc pro přilepšení. Pět hříchů při krmení psa |
Pravidlem číslo jedna proti psímu žebrání je důslednost. „Nikdy pejskovi nedávejte od stolu ‚lidské’ jídlo a buďte v tom důslední. Pokud začne loudit, pošlete ho například na jeho místo. Častou chybou je také, když pes dostává piškoty či jiné pochoutky od cizích lidí bez vašeho svolení. Pak si na to snadno zvykne a podněcuje ho to k dalšímu žebrání. Naučte se tedy pamlsky v odůvodněných případech odmítat,“ říká odborník na psí výživu Jiří Švihálek.
„Degustace“ odpadků
Psi mají často velký apetit a mají tendence se „dokrmovat“ i během venčení. Především v blízkosti laviček a popelnic. Hledání potravy všude a za každých okolností je pro ně sice naprosto přirozeným procesem, ale tento zlozvyk bohužel může pro zvíře znamenat i zdravotní potíže v podobě nepříjemných žaludečních problémů včetně otrav.
I když vás doma vítají psí hovínka, nevzdávejte to. Řešení existuje |
Dobré je proto u psa natrénovat povel „Fuj“ a „Dej“. Pokud vidíte, že pes něco jí, nekřičte na něj a rychlými pohyby se ho nesnažte od jídla odehnat. To bude mít spíše za následek, že pes nalezenou potravu sežere v rekordním čase.
Pokud jídlo po vašem povelu odhodí, měli byste ho motivovat malým (zdravým) pamlskem, aby si zafixoval, že odhozené jídlo přinese i něco dobrého. Pokud i tak pes šmejdí a konzumuje jídlo na ulici včetně exkrementů, tak je řešením dát mu na „nebezpečných místech“ náhubek či vodítko.
Pes doma štěká
Velmi nešťastným zlozvykem je štěkání, především, když jsou doma sami. To je stresující jak pro majitele, kteří vědí, že se pejsek doma trápí, tak i pro jejich sousedy, kteří to musejí poslouchat.
Často se ke štěkání může přidat i ničení věci či vykonání potřeby v bytě. Pokud psa začnete nechávat doma samotného, je dobré začínat vždy postupně. Nejprve pár minut, potom půl hodiny, až se postupně začne zvykat být více sám.
Jak odnaučit štěkat psa. Uznávaný trenér se umí dostat zvířatům do hlavy |
Vždy se orientujte podle míry stresu, kterou vidíte na psovi, když se vracíte domu. Pokud štěká nebo chce velkou pozornost, když přijdete domů (nebo odcházíte pryč), je důležité si toho vůbec nevšímat.
Pejsek může na sebe jen upozorňovat. Zároveň se také se psem „dramaticky“ nelučte, když jdete ven, nebude mít pak pocit, že se děje něco neobvyklého. Nejlepší je prostě odejít a na psa „ani nemrknout“.
Než pejska necháte delší domu samotného, nezapomeňte ho pořádně vyvenčit a tím i utahat. Nebude mít pak tolik energie ničit byt či celý den štěkat.
Také ho nepodporujte v závislosti na vás. Může to znít krutě, ale nenechávejte ho spát u sebe v posteli či celý den za vámi chodit. Štěkot psa může vznikat právě i ze separační úzkosti po svém pánovi.
