Pokud váš pejsek doma kálí nebo močí proto, že doba od jeho vyvenčení už je příliš dlouhá, je to čistě váš problém a vaše chyba. Hromádky a loužičky, které váš pes udělá z nervozity a ze strachu z odloučení, většinou krátce poté, co zůstane sám doma, jsou ale jiný případ. Odborně se tomu říká separační úzkost.
Strach z odloučení a samoty
Kromě této pohromy také můžete najít poškrábané stěny kolem dveří a oken, rozbité žaluzie, květináče a cokoliv jiného, co vašemu psu stojí v cestě za "jeho smečkou". Nedělá to z rozmaru. Svědčí to o tom, jak veliký strach a úzkost prožívá, když zůstane doma sám. Mnohdy se přitom i poraní, ale jako by necítil bolest.
"To už je příznak naprosté paniky. Bohužel lidi většinou přijdou domů a při pohledu na tu spoušť psovi ještě nařežou. Takže ten chudák se celý den klepe, protože se strašně bojí být sám, a pak se klepe ještě víc, když slyší klíče v zámku, protože ví, že bude bit. Ve chvíli, kdy škrábe na dveře nebo ničí žaluzie, si ale neuvědomuje, že dělá něco špatného, protože tam není nikdo, kdo by mu to naznačil. Takový pes se pak těžko léčí, protože jeho strach už je moc komplikovaný," konstatuje na základě svých bohatých zkušeností etoložka Hana Žertová, která se poruchám chování zvířat profesně věnuje.
Nejčastějším příznakem strachu ze samoty je ale vytí a štěkání, a to často po celou dobu, kdy je pes doma sám. Pak netrvá dlouho a sousedé začnou psát petice a udání na úřady. Lidé s takovým psem se pak buď stěhují, nebo ho dají do útulku. Taková zkušenost pak ze psa bohužel udělá ještě většího strašpytla.
Kde se stala chyba
"Podstata této poruchy tkví ve smečkovém způsobu života psů," vysvětluje Žertová. "Jeden pes sám není nic - bez smečky se pořádně nenají ani neubrání. Nemá nikoho, u koho by hledal oporu a jistotu. Zapuzení smečkou je tedy pro psa nejhorší trest, trest smrti."
Naučit psa snášet samotu je proto docela težký "cvik". Zvlášť těžké je to u těch, kteří k páníčkům moc přilnou a nehnou se od nich. Například když žijí se starými lidmi, kteří jsou pořád doma, nebo je panička na mateřské apod. Když je pak třeba nechat najednou psa samotného, neumí to a je vyděšený. Naštěstí ne všichni psi jsou takoví závisláci, někteří jsou sami docela spokojení. Ale stačí nějaký hrůzostrašný zážitek v době, kdy je pes sám. Bouřka, ohňostroj, velký vítr, rámus, vykradení bytu a podobně. Pak se i ten nejstatečnější začne sám doma bát.
Člověk se pak dostává do poměrně zoufalé situace, kdy je každá rada drahá. Jen málokdo může být se svým psem neustále. Nechat si ale ničit byt také není úplně ideální, nehledě na stres, který pes znovu a znovu prožívá. Spíše je načase obrátit se na odborníky, kteří s vámi situaci rozeberou a s ohledem na individualitu zvířete poradí, jak problém odstranit.
"Řeší se to cvičením, kdy se pejsek pomalu krok za krokem učí větší a větší nezávislosti na členech rodiny - tedy smečky, což vyžaduje hodně trpělivosti. Musíte počítat s tím, že to bude trvat přinejmenším několik týdnů či měsíců," přibližuje možné řešení Žertová. Pokud se to pes není schopen naučit, zvláště protřelí útulkáři s tím mívají doživotní problém, jsou dobré zkušenosti i s léky, feromony, rostlinnými přípravky, homeopatiky, Bachovými květy, ale i psychofarmaky, tedy antidepresivy.
Vybírání odpadků je přirozené
Možná že po příchodu sice doma nenacházíte exkrementy, ale vítají vás na malé kousíčky rozcupované odpadky, roznesené po celém bytě. Vybírání odpadkového koše je pro psa docela normální činností. Souvisí se způsobem života psích předků nebo dnešních páriů, tedy psích bezdomovců, kteří jsou na odpadcích existenčně závislí. Základ problému lze také hledat ve smečkové hierarchii a jejích zákonech. Co už vůdce nechce a jasně od toho odejde, to patří těm níže postaveným. Proč si to tedy nevzít?
Což pro psa znamená vysypat či vybrat koš a pečlivě prohledat každý kousíček papíru (proto ho taky rozcupuje na kousíčky), jestli tam nezbylo něco jedlého. Navíc je to pro nudícího se psa docela zábava. Zkuste být doma sami třeba osm hodin bez televize, novin a mobilu.
Řešení je jednoduché. Odpadkový koš prostě umístěte tak, aby se k němu pes nedostal. Tresty jsou zbytečné, smiřte se s tím, že vybírání odpadků je prostě psí přirozenost, a zařiďte se podle toho.
Zničené věci byly jen prozkoumány
Štěně či mladý pes chce všechno prozkoumat, stejně jako každé malé dítě. Je mu jedno, jestli jsou to bačkory, boty či brýle pána domu. Proto je důležité ho v tomto období hodně hlídat a dávat mu okamžitě, jasně a jednoznačně najevo, co kousat může a co ne. Proto by nikdy neměl dostat na hraní staré boty nebo papuče, protože pak jen těžko může pochopit rozdíl mezi starými křápy a drahými lodičkami. Podobné je to i s hračkami vašich dětí. Jak má poznat, které jste už vyřadili a může je rozkousat, a které ne?
Rada veterinářky Žertové proto zní: "Na kousání má pes dostat své vlastní hračky, které je potřeba často měnit, aby byly stále zajímavé. A když psa necháváte samotného, zavřete ho tam, kde pokud možno nejsou elektrické kabely nebo něco cenného."
