Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě Plzeň – Cheb
Trať z Plzně do Chebu vznikla jako součást historické Dráhy císaře Františka Josefa mezi Chebem, Českými Budějovicemi a Vídní. Tento úsek byl postaven už v roce 1872. Stavba byla velmi náročná, za Stříbrem totiž dráha vede v nepřístupném údolí řeky Mže a trať museli projektanti vést skalními zářezy a několika tunely.
V roce 1884 byla dráha zestátněna a po roce 1918 se dostala pod správu Československých státních drah. Trať odjakživa patřila mezi hlavní železniční tepny, není tedy divu, že se v šedesátých letech 20. století dočkala elektrifikace.
Dráha je sice součástí III. rychlostního koridoru, většina ze 106 kilometrů je ovšem jednokolejná. Dvě koleje vedou pouze za Plzní a před Chebem.
 |
Pokračujeme ve zkušební jízdě
Ze zkušební jízdy červené Žehličky nebo, chcete-li Jezevce, 210.072 společnosti KDS – Kladenská dopravní a strojní jsme zveřejnili její první část, ze Zdic do Plzně (zde). Dnes budeme pokračovat až do Chebu.
Cestu začínáme po pauze v Plzni, historickém městě s velkou železniční tradicí. Odtud jsme už se seriálem Na co zírá mašinfíra vyráželi už několikrát. Jednou s Hektorem do Protivína (zde), jindy zase s Mrkví do Mostu (zde).
Stanice Plzeň-Jižní předměstí
Na důkladnou prohlídku Plzně si vyhraďte den či dva, má co nabídnout. Historický střed města s katedrálou svatého Bartoloměje, Muzeum loutek, Národopisné muzeum, pivovar, Techmanii Science Center či ZOO. Pátrat můžete třeba také po zaniklé pionýrské dráze (sami jsme ji hledali zde).
Turistické cíle podél tratě 178 |
Vyrážíme z plzeňského hlavní nádraží, přejíždíme Radbuzu, podjíždíme trať do Klatov a míjíme zajímavou ostrovní stanici Plzeň-Jižní předměstí, která je celá postavena v hlubokém zářezu. Za ní podjíždíme trať do Stodu a Holýšova.
Ze stanice Plzeň-Křimice se vydejte k nedalekému baroknímu zámku. Ten sice přístupný není, navštívit ovšem můžete rozsáhlý zámecký park.
Zastávka Plešnice zase láká k výletu ke zřícenině hradu Buben (2,5 kilometru po modré značce) nebo k přehradě Hracholusky. Dojít můžete až do Újezdu nade Mží k tamnímu zámku a zámeckému statku, kde si můžete prohlédnou takzvanou Farmářovu stezku.
Ve stanici Pňovany doporučujeme přestoupit do výletního vláčku směr Bezdružice. Projedete se po monumentálním viaduktu přes Hracholuskou přehradu. Po mostě, kde se nedávno náročně vyměňovala ocelová mostní pole.
A už je tu starobylé Stříbro. Název města napovídá, že se tady v minulosti těžily drahé kovy. Pokud vás zajímá montánní minulost, tak neváhejte navštívit Hornický skanzen se štolou Prokop. Můžete se podívat také do Městského muzea v areálu Minoritského kláštera, vystoupat můžete také na věž kostela Všech svatých.
Z nádraží ve Stříbře se můžete vydat také na druhou stranu, k bývalému benediktinskému klášteru Kladruby. Ten založil už před 900 lety kníže Vladislav I., kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěl slavný architekt Jan Blažej Santini. Využijte modrou turistickou značku, cesta měří necelých šest kilometrů.
Se stanicí Svojšín už jsme se jednou setkali, a to v díle o cestě do Bělé nad Radbuzou (najdete ho zde). V obci můžete navštívit například barokní zámek.
Trať mezi Plzní a Chebem si můžete projet za 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKaňonem Mže
Za Svojšínem se dostáváme k nejromantičtějšímu, ale zároveň stavebně nejnáročnějšímu úseku tratě. Vlak se pohybuje vysoko nad řekou Mží, kterou několikrát přejíždí, projet musí také několika tunely.
Před Planou u Mariánských Lázní se zprava připojuje trať od Tachova. Planá je dalším hornickým městem, kterým Dráha Františka Josefa prochází. Navštívit můžete Hornické muzeum se štolou Ondřej Šlik. Na Bohušově vrchu na kraji města zase najdete rozhlednu z roku 1909.
Turistické cíle podél tratě 178 |
Chodová Planá je známá především svým pivovarem. Prohlídky začínají denně ve 14 hodin. Podívat se můžete i na dva místní zámky, Nový, kde probíhá rekonstrukce a Starý, který je přestavěný na kulturní dům.
Dalším pozoruhodným turistickým cílem jsou Mariánské Lázně. Samozřejmě nesmíte vynechat světoznámé lázně s kolonádami a léčivými prameny. Zajděte si i do Památníku Fryderyka Chopina nebo do Městského muzea. Rodinám s dětmi doporučujeme jízdu unikátní pulzační gondolovou lanovkou Koliba – Krakonoš či návštěvu Parku Boheminium s desítkami českých pamětihodností v měřítku 1:25.
Pokud si chcete udělat výlet o něco delší, zajděte se podívat k přehradě nad lázněmi. Uvidíte nejstarší zděnou hráz na našem území. Můžete se na ni podívat také v jednom z dílů seriálu Tajemství přehrad. Mariánské Lázně budete mít pak jako na dlani z rozhledny s téměř pohádkovým jménem Hamelika.
Na chebském zhlaví se od hlavní tratě odpojuje dráha do Bečova nad Teplou a Karlových Varů. Mluví se o ní jako o jedné z nejkrásnějších tratí v Evropě (projeli jsme ji zde).
Výhled z lokomotivy 210.072 společnosti KDS-Kladenská dopravní a strojní na kolejiště stanice Cheb
Z nádraží v Lázních Kynžvart podnikněte vycházku k tamnímu zámku. Koncem 17. století ho nechal vystavět hrabě Philipp Emmerich Metternich a později ho užíval také známý státní kancléř Klemens Metternich. Zámek v době své největší slávy sloužil významným kulturním a diplomatickým setkáním. Na Zámeckém vrchu nad městem dosud stojí zřícenina hradu Kynžvart ze 13. století.
A to se už dostáváme do úrodné Chebské pánve. Za zastávkou Stebnice přejíždíme vodní nádrž Jesenice se zpola zatopeným silničním mostem, mineme zastávku Cheb-Všeboř a těsně před chebským nádražím také odbočku zrušené trati do německého Waldsassenu (Zaniklé tratě o ní najdete zde).
Na plzeňském zhlaví stanice Cheb se k nám připojuje ještě dráha z německého Schirndingu. Po 106 kilometrech naše zkušební jízda v Chebu končí. Lokomotiva 210.072 společnosti KDS – Kladenská dopravní a strojní ji absolvovala bez jediné závady.
Nádraží v Chebu na fotografii z roku 1912. Budova byla v roce 1945 zničena spojeneckým náletem. GPS: 50.0738039N, 12.3801525E
Když už jsme v Chebu, co město prozkoumat? Turistovou povinností je zajít do centra podívat se na ikonický Špalíček, navštívit Chebský hrad nebo si prohlédnout tamní Retromuseum. Město budete mít jako na dlani z věže kostela svatého Mikuláše.
To, že Dráha Císaře Františka Josefa slouží dodnes, je důkazem toho, že naši předkové odvedli při trasování a stavbě velmi dobrou práci. Trať přežila bez větších úhon i koridorizaci a dnes po ní jezdí nejrychlejší tuzemské vlaky. Doporučujeme si ji projet.
