Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 087 mezi Českou Lípou a Velkými Žernoseky
Severočeská transverzálka byla za Rakousko-Uherska nejdelší místní drahou v Českých zemích. Vznikla koncem 19. století, kdy různé železniční společnosti vymýšlely, jak spojit průmyslové Liberecko s Polabím a hnědouhelnými doly pod Krušnými horami.
Nakonec se prosadil projekt společnosti Ústecko-teplická dráha (ÚTD či německy ATE), který vedl z Teplic přes Lovosice, Litoměřice, Českou Lípu až do Liberce. První úsek mezi Teplicemi (Řetenicemi) a Lovosicemi vznikl už v roce 1897.
Od června 2013 je ovšem tento úsek neprůjezdný. Obří sesuv půdy u Radejčína nad dálnicí D8 přerušil dopravu. Dnes tedy vlaky jezdí z Teplic jen k závalu (trasu jsme projeli zde) a z druhé strany z Litoměřic jen do Chotiměře (Mašinfír odtud najdete zde).
 |
Stavba druhého úseku Transverzálky navázala na budování toho prvního. Doprava do České Lípy byla zahájena už v prosinci 1898. Tato část stavby ovšem byla poznamenaná spory s konkurencí. Třeba v Litoměřicích se ÚTD nedomluvila se společností Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) o společném nádraží, a tak má město od té doby stanice dvě, Horní a Dolní. S ÖNWB se ÚTD spojila jen krátkou kolejovou spojkou mezi Žalhosticemi a Velkými Žernoseky.
Podobná situace nastala také v Úštěku, kde končila místní dráha Velké Březno - Lovečkovice - Úštěk (Zaniklé tratě o této dráze najdete zde). I tady ÚTD odmítla jediné nádraží a postavila si vlastní na břehu rybníku Chmelař. Mezi oběma drahami tak opět vznikla kolejová spojka.
Vlevo vedla spojka s místní drahou Úštěk horní nádraží - Lovečkovice - Velké Březno, po ocelovém mostě dráha překonávala koleje Transverzálky
A jako poslední se ÚTD nedohodla na zaústění tratě do stávajícího nádraží v České Lípě. Tam se proti konkurenci postavila zase společnost Česká severní dráha. U nádraží tak vznikl provizorní přestupní bod, svoji budovu si však musela Ústecko-teplická dráha postavit až o kilometr dál (původní vedení Transverzálky v České Lípě popisují tyto Zaniklé tratě).
Při stavbě druhého úseku narazila Ústecko-teplická dráha snad jako vůbec první na ekologické aktivisty. Trať měla před Českou Lípou procházet údolím zvané Peklo, jenže proti stavbě se postavil místní vlastivědný spolek. Dosáhl svého, za stanicí Zahrádky musel vzniknout 209 metrů dlouhý ocelový viadukt, který údolí překlenul.
Z České Lípy pak Transverzálka pokračovala až do Liberce. Tam byla stavba zřejmě nejnáročnější, plná viaduktů a tunelů. Ostatně tento úsek si můžete projet zde.
Celou trať mezi Českou Lípou a Velkými Žernoseky projedete za 4 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha přes Peklo
Naši cestu motorákem Kolej-klubu začínáme v České Lípě. Nádraží je křižovatkou hned pěti železničních tratí. Můžete se odsud dostat dostat do Rumburku (projeli jsme ji zde), do Děčína, do Bakova nad Jizerou (Mašinfíru z této trati najdete zde), do Liberce (popis tratě zde) nebo právě do Litoměřic.
V České Lípě si prohlédněte zbytky vodního hradu Lipý nebo místní Vlastivědné muzeum v areálu bývalého Kláštera obutých augustiniánů. Navštívit můžete také interaktivní Centrum textilního tisku.
Hned za starým nádražím se naše trať stáčí vlevo a po ocelovém mostě přejíždí dráhu do Bakova. Mineme autodrom Sosnová a po chvíli přejíždíme unikátní viadukt přes údolí Peklo. Ostatně nedaleká stanice Zahrádky u České Lípy, nejkrásnější nádraží roku 2009, je nejlepší výchozí bod k prohlídce této jedinečné lokality.
Turistické cíle podél tratě 087 |
Začít můžete třeba u zámku Zahrádky, který v roce 2003 poničil mohutný požár. Osmikilometrová naučná stezka vás pak provede kaňonem Robečského potoka. Na jaře se můžete pokochat koberci chráněné bledule jarní, po celý rok pak můžete objevovat tajemné skalní příbytky dávných obyvatel. Na konci údolí u Pekelského rybníka najdete skalní reliéfy Friedricha Nietscheho a Richarda Wagnera.
Mezi stanicí Zahrádky a zastávkou Stvolínky si můžete projít kraj plný zřícenin starých hradů a zámků. Jako první narazíte na zříceninu loveckého letohrádku, další rozbořený letohrádek potkáte nedaleko Sádek, u Holanského rybníka najdete zbytky hradu Rybnov, u severního břehu vedlejšího Milčanského rybníka zříceninu bezejmenného hradu, u jižního zase dochované zbytky hradu Milčany.
Další romantickou stavbu najdete u Hrázského rybníka. Přes Mlýnský potok se tam klene subtilní kamenný mostek či spíše už jen jeho klenba. Nedaleko objevíte také Dolanský vodopád.
Ze zastávky Stvolínky si jděte prohlédnout tamní zámek, který se jednou za čas otevírá veřejnosti. Můžete vystoupat také ke zřícenině hradu Ronov, odkud je nádherný výhled po kraji.
Z Ronova můžete po zelené turistické značce sestoupit k zastávce Kravaře v Čechách a tam opět nasednout na vlak. Nebo můžete pokračovat dál. V obci Kravaře najdete vyhlášené stodolové hradby, kamenná záda stodol, která tvořila opevnění. Navštivte také Víseckou rychtu s národopisnou expozicí a připomínkou slavné chmelařské tradice na Kravařsku.
Před Úštěkem se trať 087 vine podél chmelnic
Po trati přes Zahradu Čech
Další stanicí jsou Blíževedly, nejkrásnější nádraží roku 2018, následuje zastávka Dubičná. Kousek za ní se nám otevírá výhled na nejmenší městskou památkovou rezervaci u nás, město Úštěk. Projíždíme okolo chmelnic, kterými byl kdysi zdejší kraj proslulý a zastavujeme na původním nádraží ÚTD na břehu rybníku Chmelař.
Úštěk je velmi malebné město, jehož pamětihodnosti stojí za zhlédnutí. Při cestě od nádraží si všimněte domů přilepených na vysoké skále. Vypadají jako vlaštovčí hnízda, proto se jim začalo říkat Ptačí domky. V historickém centru najdete zbytky středověkého opevnění, v jeho těsné blízkosti Vodní svět, expozici tuzemských sladkovodních ryb ve velkých akváriích. Navštívit můžete také Muzeum kočárků a panenek nebo Muzeum čertů v historických městských sklepích. Za prohlídku stojí také úštěcká synagoga, nedaleký rabínský dům nebo krásně obnovený židovský hřbitov za městem.
Turistické cíle v Zahradě Čech |
Pokud budete mít dost prohlídky města, vyrazte do okolí. V první řadě na hrádek Helfenburg z poloviny 14. století. Od nádraží je to šest kilometrů po modré turistické značce. Nebo vystoupejte na dominantu kraje, poutní místo na vrchu Kalvárie s křížovou cestou, barokním schodištěm, dvěma totožnými kaplemi a Božím hrobem. Autorství tohoto architektonického skvostu je připisováno italskému architektovi Octaviu Broggiovi.
A pokračujeme dál. Historický motorový vůz Kolej-klubu M152.0604 projíždí kolem spojky na horní úštěcké nádraží a podjíždí ocelový most, po kterém až do poloviny 70. let 20. století jezdily vlaky do Lovečkovic, Verneřic, Zubrnic a Velkého Března (záznam jízdy po provozované části tratě najdete zde).
Díky nadšencům ze Zubrnické muzeální železnice jezdí o víkendech mezi Úštěkem a Zubrnicemi prázdninová historická autobusová linka. Rozhodně si ji nenechte ujít. Navíc o víkendu 24. a 25. 7. bude mezi Leštinou a Zubrnicemi jezdit historický parní motorový vůz M124.001 Komarek ze sbírek Národního technického muzea.
Parní motorový vůz M124.001 „Komarek“
Ze zastávky Horní Řepčice si odskočte na nedalekou rozhlednu Hořidla. Jsou to necelé tři kilometry po modré a žluté turistické značce.
Název zastávky Ploskovice napovídá, jaké turistické lákadlo byste si neměli nechat ujít. Správně, pohádkový barokní zámek Ploskovice. Tuto památku s rozlehlým parkem určitě neminete, vždyť je vidět přímo od nádraží.
Ještě projedeme zastávkou Trnovany u Litoměřic a je tu stanice Litoměřice horní nádraží. Na prohlídku královského města Litoměřice možná jeden den nestačí. Bezpodmínečně si musíte projít střed města, který je zapsán jako památková rezervace. Prohlédněte si středověký hrad s expozicí vinařství, můžete zajít do litoměřického podzemí nebo navštívit několik muzeí, Oblastní, Diecézní, Památník Karla Hynka Máchy, Muzeum Křišťálový dotek či Dílnu ručního papíru.
Zájemci o železniční historii nesmějí vynechat prohlídku obou portálů bývalého železničního tunelu ÖNWB a také budovu zastávky Litoměřice město. Tunel dlouhý 350 metrů sloužil až do roku 1958, kdy byla trať zdvoukolejněna a přeložena na pravý břeh Labe. Město v něm chtělo vybudovat parkovací stání, tento projekt však nakonec odložilo.
Bývalý železniční tunel v Litoměřicích, který chce město přebudovat na parkovací dům.
Ve městě máte také možnost vystoupat na několik vyhlídkových věží. Jednak na věž katedrály svatého Štěpána, jednak na věž Kalich na Mírovém náměstí, nebo na rozhlednu Mostka, která je od horního nádraží jen kilometr po modré turistické značce.
Ze zastávky Litoměřice Cihelna se můžeme vypravit za zdejšími připomínkami 2. světové války. Nad tratí vznikl koncentrační tábor, kde byli umísťováni vězni, kteří pracovali převážně v podzemní továrně Richard. Dodnes se tam zachovalo několik budov, včetně táborového krematoria.
Do podzemí továrny Richard se dnes už nedostanete, některé chodby totiž slouží pro ukládání radioaktivního odpadu. Pod radnicí v centru města je ovšem umístěna alespoň expozice o tomto místě.
Další stanice, Žalhostice. Přímo od nádraží vychází žlutá turistická značka až na vrcholek hory Radobýl. Ano, to je ta, odkud Karel Hynek Mácha pozoroval požár Litoměřic. Cesta nahoru je sice krátká (dva kilometry), ale náročná, s převýšením téměř 250 metrů.
Za stanicí Žalhostice odbočuje z tratě 087 spojka do stanicí Velké Žernoseky. Osobní doprava po ní běžně nejezdí
Na lovosickém zhlaví stanice Žalhostice se odpojujeme od tratě 087 a nečíslovanou spojkou klesáme k Labi. Koleje mezi někdejší ÚTD a ÖNWB měří jen několik set metrů, o to větší je ale sklon trati, který je patrný na první pohled. V nedaleké stanici Velké Žernoseky naše jízda s turnovským Kolej-klubem končí. Obec je vyhlášena nejsevernějšími vinicemi u nás, tamní víno můžete ochutnat hned na několika místech.
Ze Severočeské transverzálky nám zbývá projet už jen posledních pět kilometrů mezi Chotiměří a Radejčínem, kde je trať přerušena sesuvem. Podle posledních plánů by měla Správa železnic vypsat výběrové řízení na obnovu dráhy příští rok. Tak uvidíme.
