Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Severočeské transverzálky mezi Českou Lípou a Libercem
Trať s dnešním číslem 086 mezi Českou Lípou a Libercem vznikla v roce 1900 jako poslední úsek takzvané Severočeské transverzálky, nejdelší místní dráhy u nás.
Společnost Ústecko-teplická dráha (ÚTD) se pro její stavbu rozhodla, jednak aby mohla dovážet hnědé uhlí přes Lovosice, Českou Lípu až do Liberce, a také proto, aby mohla „odklonit“ peníze, které by jinak musela odvést státu na daních.
Nejprve byl v roce 1897 zprovozněn úsek Řetenice - Lovosice, o rok později trasa Lovosice - Česká Lípa a nakonec i Česká Lípa - Liberec
Ostatní železniční společnosti přistupovaly k ÚTD jako k nekalé konkurenci, což vedlo k tomu, že se firmy ve většině případů nedohodly na možnosti společných nádraží. A tak si ÚTD stavěla stanice vlastní. Je to případ Litoměřic, Úštěku, České Lípy i Liberce.
Brejlovec 750.349 právě překonal Novinský viadukt a stoupá k Ještědskému tunelu.
Trať z České Lípy využila nejprve koleje Místní dráhy Česká Lípa - Mimoň, kterou musela ÚTD odkoupit, potom už budovala těleso samostatné. Velký problém bylo překonání Ještědského hřbetu. Značné stoupání do vrcholové stanice Křižany a následný sestup do Liberce si vyžádalo několik tunelů a monumentálních kamenných viaduktů, z nichž ten u zastávky Novina se stal symbolem této trati.
Po roce 1922 byla ÚTD zestátněna a od té doby mezi Libercem a Českou Lípou zajišťovaly dopravu Československé, potažmo České dráhy. V současné době vozí rychlíky mezi Libercem a Ústím nad Labem motorové vozy řady 843, zvané Rakve.
S novým jízdním řádem, který začne platit v prosinci 2020 by na trať 086 měly vyjet spoje konkurenční Arrivy, což mnozí fandové železnice berou velmi špatně. Nám se podařilo na poslední chvíli natočit jízdu po tomto kusu transverzálky ještě ze stroje Českých drah.
Trať 086 mezi Libercem a Českou Lípou si projeďte za 4 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvPodještědí, kraj tunelů a viaduktů
Na bezmála 60 kilometrů dlouhou cestu se vydáváme vlastně z konce transverzálky, z Liberce. Město pod Ještědem určitě nemusíme představovat. Pro turisty je to jeden z výchozích bodů tras po Jizerských horách. Komu se ale nechce do kopců, bude mít i tady co dělat. Zoologická zahrada, botanická zahrada, Technické muzeum, IQLANDIA, radnice, Severočeské muzeum (do prosince 2020 v rekonstrukci), lanovka a vysílač na Ještěd... týden byste museli v Liberci zůstat, abyste všechna lákadla objevili.
Turistické cíle podél tratě 086 |
Rychlík Českých drah s názvem Ploučnice vyráží z libereckého nádraží. Na jeho konci se koleje rozbíhají do tří směrů, doleva do Jablonce nad Nisou a Tanvaldu, doprava do Turnova a prostředku vévodí transverzálka do České Lípy. Mineme bývalé nádraží ÚTD a velkým obloukem míříme do Podještědí.
Kdyby náš vlak stavěl ve stanici Karlov pod Ještědem, mohli byste za půl hodiny dojít ke zbytkům rozestavěné „Hitlerovy“ dálnice mezi Chebem, Libercem a Zhořelcem (Görlitz). Hned za stanicí začíná úsek pro milovníky tunelů. Nejprve projedeme krátkým Karlovským II a potom delším Karlovským I.
Pokud byste ze zastávky Kryštofovo Údolí sešli do stejnojmenné obce, objevíte turistickou pokladnici. Dřevěnou zvonici kostela svatého Kryštofa z roku 1754, nejmladší orloj v Česku, který nadšenci postavili v bývalé trafostanici, ale i Muzeum betlémů nebo barokní kamenný mostek.
Hned za zastávkou nás čeká kratičký Kryštofský tunel, kousek za ním takzvaný Malý viadukt o délce 127 metrů s deseti kamennými oblouky, na který navazuje tunel U myslivny. Když z něj vyjedeme, stále ještě krásně svítí slunce.
Následuje zastávka Novina a za ní symbol této trati, Novinský železniční viadukt. Původně měl na jeho místě stát most ocelový. Viadukt byl ale naplánovaný v oblouku a projektanti se na konci 19. století báli, zda jejich dílo vydrží. Vznikl tedy most kamenný, 230 metrů dlouhý a zhruba 29 metrů vysoký.
Viadukt v Novině a následující Ještědský tunel jsou jakýmsi pomyslným předělem. Na viaduktu se slunce schovalo do mraků, portál 815 metrů se začíná halit do mlhy, a na druhé straně to vypadá jako v jiném světě, ve velmi sychravém světě.
Naštěstí mlha není tak hustá, že by se musela krájet, a tak z vlaku vidíme stanici Křižany, která je nejvýše položenou na této části transverzálky. Na obě strany k ní vedou koleje se sklonem až 17 promile.
 |
Svatá Zdislava, patronka transverzálky
V Křižanech definitivně opouštíme Ještěd (ze stanice je to na vrchol 7 a půl kilometru převážně po červené značce) a míříme do kraje svaté Zdislavy z Lemberka. Projedeme stejnojmennou zastávku a kvůli křižování zastavujeme ve stanici Rynoltice. Toto nádraží s typickou cihlovou architekturou transverzálky se v roce 2013 stalo tím nejkrásnějším u nás.
Ze zastávky Lvová se vydejte k zámku Lemberk. Od kolejí to není ani půl kilometru. Kromě dvou prohlídkových tras se můžete projít také ke Zdislavině studánce, jejíž voda má údajně léčivou moc.
Motorový vůz 843 005 projíždí po trati 086 u Jablonného v Podještědí
Na trati nás už čeká Jablonné v Podještědí. A co můžeme vidět tam? Třeba barokní dominikánský klášter, monumentální baziliku minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy nebo vyhlídkovou věž bývalého kostela Narození Panny Marie. Pro fandy železniční historie máme taky jednu lahůdku. Na mimoňském zhlaví kdysi odbočovala dnes už zaniklá trať do Cvikova a Svoru (psali jsme o ní zde).
Nedaleko zastávky Velký Valtínov si můžete prohlédnout hned dvě zříceniny. Nejprve stejnojmenného zámku, potom ruiny tvrze Tlustec. Není to tak dlouho, co měly obě stavby svoje střechy, dnes už půjdou zachránit velmi těžce.
Stanice Brniště prožila svůj vrchol po zahájení těžby uranu ve Stráži pod Ralskem. Dokladem toho je také nebývale rozsáhlé kolejiště. I teď, po likvidaci dolů, odbočuje z mimoňského zhlaví vlečka státního podniku Diamo, kterou minimálně jednou denně obsluhuje manipulační vlak. Těžbu připomíná také soukromé minimuzeum. Najdete ho v rodinném domě přímo u začátku vlečky.
Turistické cíle podél tratě 086 |
U Pertoltic pod Ralskem se k trati začíná přibližovat říčka Ploučnice, podle které dostal svoje jméno i rychlík Českých drah. Ze zastávky vyrazte k tajemné průrvě Ploučnice. Je to 150 metrů uměle zvětšený tunel v pískovcové skále, kudy říčka protéká. V létě je možné průrvu projet na kánoi.
Z pertoltické zastávky se snadno dostanete také na vrch Ralsko se zříceninou hradu. Nádherné výhledy do okolí se vám naskytnou po absolvování necelých šest kilometrů po modré a červené turistické značce.
A je tu Mimoň. Ve městě si můžete prohlédnout například Městské muzeum nebo zámecký park, bohužel bez zámku. Klasicistní budovu totiž nechal v roce 1985 komunistický režim zbořit a suť použít jako podklad pro autobusové nádraží.
Co se ale v Mimoni zatím dochovalo, je koncový úsek původní Místní dráhy Česká Lípa - Mimoň. Stojí ještě i staré mimoňské nádraží. Ze staré trati vycházela také vojenská vlečka k letišti Hradčany. Koleje tam už jsou dávno vytrhány a zůstalo jen torzo ocelového železničního mostu přes Ploučnici.
Za Mimoní se trať 086 na čas stáčí k severu, do Zákup. Na hlavním zákupském nádraží ovšem už několik let osobní vlaky nezastavují, cestujícím je k dispozici jen zastávka Zákupy-Božíkov. Takže pokud si chcete prohlédnout zákupský zámek, rodinné sídlo rakouských císařů, nezapomeňte vystoupit právě tam. Navštívit můžete také ruiny kapucínského kláštera nebo unikátní muzeum Eduarda Helda, které dokumentuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží.
U zastávky Vlčí Důl-Dobranov až do roku 1989 odbočovala do lesa původní trasa transverzálky ve směru do České Lípy. Stará trať přes město nevyhovovala nárůstu počtu uranových vlaků do Brniště, a tak byla postavena přeložka. Podrobnosti o starém úseku Česká Lípa - Vlčí Důl najdete ve 33. dílu seriálu Zaniklé tratě.
V dubnu 1989 byla nová přeložka u Vlčího Dolu připravena k napojená na starou trať, 7. 4. 1989, foto: Karel Šlechta GPS: 50.6721103N, 14.6089214E
Nová přeložka je výhodnější v tom, že umožňuje vlakům od Liberce přímou jízdu jak směrem do Bakova nad Jizerou, tak do České Lípy. Naopak kvůli ní zanikla možnost přímé jízda po transverzálce. Od roku 1989 musejí proto vlaky od Litoměřic do Liberce v České Lípě jet úvratí.
V České Lípě rychlík ČD Ploučnice mine staré nádraží České severní dráhy, jakož i odbočku původní transverzálky a zastaví až u moderní novostavby Česká Lípa hlavní nádraží, která vyrostla teprve v roce 2016. Naše jízda zde končí, vlak ale pokračoval dál až do Děčína. Tuto trať si ukážeme v některém z dalších dílů.
