Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvCukrová řepa, sklářské výrobky, ale hlavně lignit, tedy nepříliš kvalitní hnědé uhlí. To byly hlavní komodity lokálky, která se klikatila mezi vinicemi Moravského Slovácka z Mutěnic do Kyjova.
Mapa trati 257 z Mutěnic do Kyjova
Dráhu postavila a první roky i provozovala Brněnská společnost místních drah (BLEG). První vlaky po ní projely 2. června 1900. Na Mutěnce probíhal velmi čilý dopravní ruch, a to jak osobní, tak nákladní. Po druhé světová válce se rozšířila těžba v okolních lignitových dolech a dráhu tak křižovaly dlouhé uhelné vlaky.
Devadesátá léta 20. století dráze ani dolům nepřála. S útlumem těžby lignitu se začala omezovat i nákladní doprava. Poslední uhelný vlak odjel z Dubňan do elektrárny Hodonín 1. června 1994.
Od té doby to šlo z kopce i s osobní dopravou. V září 1997 byly zrušeny víkendové vlaky a pro rok 2005 Jihomoravský kraj už neobjednal osobní vlaky vůbec.
 |
Dráha sice ještě pár let sloužila výletním nebo nostalgickým vlakům, ani to ji však nezachránilo. Trať 257 byla zrušena v roce 2009, koleje vytrhány a vyměněny za asfalt. Přeměna v cyklostezku skončila o tři roky později.
Zpátky v čase
My se vrátíme zpátky do listopadu 2004, kdy Mutěnce zbýval jen měsíc pravidelného provozu. Vlaky Českých drah však stále jezdily podle jízdního řádu. Spousta fandů železnice tehdy chodila fotit poslední spoje. František Tománek vzal kameru a natočil jízdu po trati, která zanedlouho zmizí v propadlišti času. Dnes už se mezi Mutěnicemi a Kyjovem vlakem neprojedete, berte tento speciální díl jako pozvánku do malebného kraje, který můžete prozkoumat třeba na kole.
Turistické cíle podél bývalé tratě 257 |
Záběry pocházejí ze stanoviště motorového vozu 810.157, který na Mutěnce v posledních letech provozu pravidelně pendloval. Naše cesta začíná v Mutěnicích u kilometrovníku s hodnotou 0.
Vinařská obec Mutěnice určitě stojí za návštěvu. Prohlédnout si můžete jednak Muzeum vinařství, jednak legendární Mutěnické Búdy, soubor více než 550 sklepů v jedné lokalitě. Pokud nemáte chuť na víno, vydejte se k rozhledně Vyšicko. Od nádraží jsou to po červené a zelené turistické značce jen tři kilometry.
Opouštíme mutěnické nádraží a téměř okamžitě se odpojujeme také od tratě do Hodonína. Naše koleje se stáčejí obloukem vlevo, po ocelovém mostě překonáváme Mutěnický potok a po chvíli se k nám zprava připojuje druhá větev takzvaného mutěnického trianglu. Ten vznikl v roce 1964 kvůli tomu, aby mohly uhelné vlaky jezdit bez úvrati od Dubňan přímo do hodonínské elektrárny.
Dostáváme se do lužního lesa říčky Kyjovky a před Jarohněvickým rybníkem projíždíme ostrým pravým obloukem. Přejíždíme Kyjovku a soutěžíme s auty na souběžné silnici. Míjíme někdejší odbočku vlečky dolu 1. máj II a zastavujeme v Dubňanech.
Z Dubňan se můžete vypravit do nedalekých Ratíškovic k atrakci, která nemá v Česku obdoby. Na bývalé Baťově železnici si můžete v sezoně půjčit šlapací drezínu a vyrazit na tři kilometry dlouhou cestu po kolejích. Doporučujeme objednat se dopředu, k dispozici jsou pouze tři vozidla, každé pro šest lidí.
Za dubňanskou stanicí dnes můžeme potkat Kamennou bránu, meditační prostor. V době natáčení však byly na jejím místě jen zbytky vlečky, která do roku 1994 mířila do Ústředního zásobníku v Šardicích.
Po třech a půl kilometrech projedeme kolem bývalé nákladiště Palánek, které fungovalo do roku 1933. Hned za ním křížíme silnici II/432 z Dubňan do Mistřína a okamžitě přejíždíme potok Hruškovici po ocelovém mostě.
Mutěnku si můžete projet i zrychleně, za pouhé dvě a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvKraj líbezný i trpký
Nádraží Svatobořice nás vítá malebnou výzdobou, dnes už bohužel zakrytou polystyrenem. Pokud byste se vydali do nedalekých Milotic, dojdete po necelých čtyřech kilometrech k baroknímu zámku s francouzským parkem.
Celý kraj nalevo od dráhy se nazývá Moravský Toskánskem. V Česku je naprosto výjimečný. Zvlášť na jaře je v obležení fotografů. Nikde jinde u nás nejsou tak harmonicky zvlněná pole, do kterých zapadají remízky, osamělé kapličky či boží muka.
Moravské Toskánsko vynikne především na jaře. Terénní vlny vypadají jako ty opravdové
Slovácko je ovšem také krajem, jehož minulost je plná bolesti a utrpení. Znát je to především v okolí Svatobořic. Na okraji obce stál v období druhé světové války internační tábor, kde byli vězněni příbuzní nepřátel nacistického Německa a také Židé před transportem do koncentračních táborů. Svatobořickým lágrem prošlo více než 3 500 lidí, včetně malých dětí, několik desítek vězňů tam zemřelo. Památník v místě někdejšího tábora je od nádraží vzdálený pouhé tři kilometry.
To bohužel není všechno, v nedalekých Šardicích (sedm kilometrů od bývalé stanice Svatobořice) fungoval do roku 1993 lignitový Důl Dukla. 9. června 1970 se krajem přehnala náhlá průtrž mračen, která rozvodnila Stavěšický potok. Ten se změnil v dravou řeku, jehož voda protrhla narušené nadloží a pronikla do dolu. Před bahnem a vodou neměli horníci z odpolední směny šanci uniknout. Zahynulo jich 34.
Motorové vozy 810.157 a M131.1663, poslední den pravidelného provozu ve stanici Kyjov, 10. 12. 2004 Foto: Leoš Tomančák GPS: 49.0160569N, 17.1224022E
Na cestě po Mutěnce vlakem Českých drah nás čeká už jen Kyjov. Předtím ještě přejedeme říčku Kyjovku po mostě, který se do dnešních dnů už nedochoval. Mineme vlečku do šroubáren i unikátní tříramenné mechanické návěstidlo. Přesto, že se k nám zprava připojí hlavní vlárská dráha, Mutěnka vjíždí do kyjovské stanice po samostatné koleji. Projedeme okolo původní budovy místního nádraží a zastavujeme ve stanici Kyjov.
Takzvané Srdce Slovácka si rozhodně musíte prohlédnout. Za zmínku stojí centrum města s bývalým Kapucínským klášterem nebo kyjovský zámeček s expozicí Vlastivědného muzea. Nedaleko od nádraží, na brněnském zhlaví, stojí stavědlo se železniční expozicí. Právě tam se můžete seznámit s historií okolních tratí zachovalých, ale i těch zaniklých, jako jsou třeba Ždánka (psali jsme o ní zde) nebo právě Mutěnka. Ostatně na Mutěnku jsme se nedávno vypravili s kamerou seriálu Zaniklé tratě.
Místní dráha Mutěnice - Kyjov vedla malebným krajem. Škoda, že už na ní vlak nikdy nezahouká. Těšit nás tak mohou alespoň unikátní záběry, které jsme vám mohli ukázat.
