Astronauti NASA pořídili při letu nad východní Asií v lednu 2014 noční snímek Korejského poloostrova. Na rozdíl od záběrů za denního světla se fotky měst v noci dramaticky lišily. Severní Korea byla ve srovnání se sousední Jižní Koreou téměř úplně temná.
Vyspělá Jihokorejská republika je co do spotřeby elektrické energie osmá na světě. Hlavním důvodem je skutečnost, že má jeden z největších podílů průmyslové spotřeby energie mezi rozvinutými zeměmi. Přitom nemá vůbec jednoduchou situaci. Vzhledem k tomu, že leží na poloostrově a sousedí s nepřátelskou Severní Koreou, nemůže elektřinu dovážet. Elektrická síť Korejské republiky je izolovaný systém bez přeshraničního přenosového vedení.
Poptávku po elektřině plně pokrývá místní výroba. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury a Světové banky vyprodukovala Jižní Korea v loňském roce přibližně 640 terawatthodin elektřiny, přičemž celková spotřeba přesáhla 550 TWh.
Ostře sledované sudy. Jak se v Koreji kousek od pláže skladuje jaderný odpad |
I když se korejský energetický sektor stále vyznačuje dominancí fosilních paliv, které musí dovážet, od ledna 2017 je u nově budovaných veřejných budov povinná instalace systému skladování energie (ESS). Baterie jsou spojeny s malými fotovoltaickými elektrárnami a společnost KEPCO, která vyrábí a také distribuuje elektrickou energii v zemi, frekvenci v síti reguluje. Trh ESS rychle roste a je řízen vládní politikou.
Korejská vláda také aktivně pracuje na podpoře a zavádění technologií inteligentních sítí. Do konce letošního roku mají být instalovány chytré měřiče do všech 22 milionů domácností.
Cenu určuje vláda
„Ceny, které platíme jako spotřebitelé za elektřinu, nejsou ve srovnání s Evropou vysoké. Znám ceny v Rakousku a ty naše jsou přibližně pětkrát nižší,“ říká Kisig Kang, profesor univerzity KINGS specializující se na jadernou energetiku. Vysoká škola spravovaná společností KEPCO se nachází v blízkosti elektrárny Saeul u města Ulsan na jihovýchodě poloostrova.
„Jižní Korea je pouze o pětadvacet procent větší než Česká republika, ale zároveň máme pětkrát více obyvatel. Navíc naše vnitrozemí je hornaté, proto je na zbytku území vysoká hustota osídlení. Míst, kde můžeme vyrábět ve velkém elektřinu, nemáme nazbyt,“ říká akademik Kang.
Reportáž od zářivě modrého bazénu. Místo lidí se v něm „koupe“ jaderné palivo |
Velkoobchodní a maloobchodní ceny elektřiny neurčuje v Jižní Koreji trh, ale vláda. Role korejské komise pro regulaci elektřiny je převážně poradní a všechna důležitá rozhodnutí přijímá vedení země. Podle analytiků se však právě neochota otevřít tento sektor a nezavést skutečnou hospodářskou soutěž a nezávislou regulaci v hodnotovém řetězci elektřiny může stát hlavní překážkou korejské energetické transformace.
Ačkoli země nemá téměř žádnou domácí produkci ropy a zemního plynu a ani žádné přeshraniční ropovody a plynovody, v souladu s požadavkem IEA na 90denní držení zásob strategických surovin toto pravidlo striktně dodržuje. Jedná se o součást bezpečnosti země.
Korea již v minulosti úspěšně diverzifikovala počet svých dodavatelů fosilních paliv. Ropu dováží především ze zemí Blízkého východu a plyn hlavně z Austrálie, dále pak ze Spojených států amerických, Kataru a Malajsie. Austrálie je také hlavním importérem uhlí do Jižní Koreje.
V loňském roce se fosilní paliva podílely na výrobě elektřiny Jižní Koreje 61,6 procenta, jaderná energie tvořila v tomto mixu 29,15 procenta, solární energie 5,34 procenta a 3,91 procenta připadlo na další obnovitelné zdroje, uvádí LowCarbonPower.org. Podle Světové jaderné asociace dosáhl loni kapacitní faktor pro jihokorejské jaderné reaktory v průměru 96,5 procenta, což jsou jedny z nejvyšších hodnot na světě.
Soláry na parkovišti i na poli. Hustě osídlená Korea využívá každý metr |
Jižní Korea si stanovila cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 podstatným zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie, postupným vyřazováním uhlí, zlepšením energetické účinnosti a také podporou rodícího se vodíkového průmyslu v zemi. Očekává se, že do roku 2030 se obnovitelné zdroje energie budou podílet na výrobě elektřiny z více než 21 procent.
Jihokorejská energetická politika dlouhodobě usiluje o energetickou bezpečnost a o minimalizaci závislosti na dovážených palivech. Vzhledem k možnostem země právě sázka na jadernou energetiku dávala již před řadou let smysl.
Jižní Korea se stala členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii v roce 1957, o rok později přijala zákon o atomové energii a v roce 1959 byl vládou zřízen Úřad pro atomovou energii.
Korejský jaderný průmysl začínal s velmi silnou podporou Spojených států amerických. První jaderný reaktor v Jižní Koreji postavila společnost Westinghouse. Elektrárna dostala název Kori 1, její spouštění probíhalo v roce 1977 a komerční provoz byl zahájen o rok později.
Pětadvacet reaktorů v provozu
Zatímco první tři komerční reaktory byly zakoupeny jako projekty na klíč, dalších šest představovalo již tzv. II. generaci, což zahrnovalo místní dodavatele a výrobce. V této fázi měla země šest bloků od Combustion Engineering (nynější Westinghouse), dva od evropského Framatome a jeden těžkovodní reaktor od kanadské společnosti AECL.
V polovině 80. let se pak korejský jaderný průmysl začal osamostatňovat. Na základě získaných zkušeností a s využitím amerického modelu Korea vyrobila vlastní model tlakovodního reaktoru optimalizovaného pro své prostředí a další asijské trhy.
Ceny energií se sbližují. Dodavatelé loví zákazníky na televizi či zážitky |
„Na vybudování první jaderné elektrárny Kori 1 šla čtvrtina našeho HDP, Korea byla tehdy chudá země. Dnes máme reaktorů 25 a další čtyři jsme vybudovali ve Spojených arabských emirátech,“ říká doktor Ki- Pung Yoo, prezident jihokorejské Univerzity KINGS zaměřující se na studium jaderné energetiky.
Pro zajímavost, v roce 1987 vyprodukovala Jižní Korea elektřinu pro vlastní spotřebu z 48,99 procenta díky jaderné energii, prostřednictvím fosilních paliv to bylo 46,07 procenta a 4,94 procenta představovaly jiné zdroje obnovitelné energie. Jižní Korea dlouhodobě plánovala zvyšovat produkci elektřiny z jaderných zdrojů a zároveň rostly její ambice tuto technologii vyvážet.
Ve stejné době se však i v Jižní Koreji podobně jako v západní Evropě začaly objevovat názory, že by země měla od jaderné energie spíše ustupovat. Havárie japonské elektrárny Fukušima sehrála také negativní roli, co se týče postoje místních obyvatel.
Chtějí stavět reaktory v Česku
V roce 2017 se k moci dostal prezident Mun Če-in, který začal odchod Koreje od jádra doopravdy realizovat. Jeho nástupce Jun Sok–jol se však již v průběhu své volební kampaně zavázal, že tuto politiku svého předchůdce změní.
Vládní energetický plán pro období 2022 až 2036 zveřejněný v lednu loňského roku uvádí, že podíl elektřiny vyrobené jadernou energií vzroste v Korejské republice na 34,6 procenta, což představuje spuštění šesti nových reaktorů do roku 2033. Jižní Korea si zároveň naplánovala, že do roku 2030 se pokusí získat deset nových zakázek na výstavbu jaderných elektráren v zahraničí.
„Naši připravenost a sebevědomí nejlépe reprezentuje náš projekt,“ říká Jooho Whang, CEO společnosti KHNP, která se společně s francouzskou EDF prostřednictvím tendru o Dukovany uchází o výstavbu nových jaderný bloků v Česku. „V jednu dobu jsme stavěli naráz devět reaktorů. Momentálně jich stavíme v Koreji pět,“ dodává.
