Zatnout zuby a zkrátka pubertu svých potomků přežít, to je velmi známá rada, kterou se řídí rodiče většiny puberťáků. Opomíjet drzé poznámky a odmlouvání a vyrovnat se s důkladným zavíráním dveří v dětském pokojíčku není mnohdy pro rodiče jednoduché.
K překvapení mnoha rodičů se navíc puberta u dětí dnes hlásí o něco dříve, než tomu bylo u nich samotných. Je to mimo jiné i tím, že děti jsou vychovávány liberálněji, je jim dávána větší volnost a svoboda v rozhodování, než tomu bylo kdysi.
Jak zvládnout puberťáka- Buďte ke svým dětem vnímaví. Věnujte jim pozornost, a to nejen ve chvílích, kdy o ni budou sami stát. - I když vůči vám budou děti drzé a odmítavé, nenechte se odradit a komunikujte s nimi. - Soustřeďte se na to, co vaše děti zajímá a baví. Podporujte je v jejich aktivitách. Povzbuzujte je, jak to jen jde. - Buďte svým dětem příkladem. Když uděláte chybu a ujedou vám nervy, přiznejte to. Nestyďte se omluvit. Jedině tak své děti naučíte totéž. - Když se dítěti svěříte se svými problémy, neuděláte rozhodně chybu. Zkuste hledat řešení problémových situací společně. - Dodržujte své sliby a ctěte vzájemné dohody. Chovejte se zásadově a morálně, právě od vás dítě přebírá hodnotový žebříček. |
„Rychleji nastupující puberta ve smyslu vymezování se vůči autoritám souvisí s výchovou, puberta je ale i zlom v tělesném vývoji. Ten zase souvisí hlavně se stravou a životním stylem,“ podotýká Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.
Proměna v dospělého
V průběhu puberty dochází k mnoha fyziologickým změnám v organismu dospívajícího člověka. Začne se měnit hormonální působení, které má za následek rychlý vývoj sekundárních pohlavních znaků, nastartování plodnosti u dívek a mutování u chlapců. Dokončuje se tělesný růst, formuje se postava, dozrává nervová soustava. Dítě se zkrátka fyzicky mění na dospělého člověka schopného rozmnožování. Jedním z nejviditelnějších rysů puberty je akné.
Projevuje se především na obličeji, ale někdy i na krku, ramenou nebo na zádech. Pokud jsou jeho projevy závažnější, může dospívajícím dětem hodně znepříjemnit život. Děvčata většinou vědí, jak si s nepříjemnými pupínky poradit, ale chlapci se o pleť starají méně a zarudlé flíčky je často nechávají klidnými. Důležité je nenechat to zajít příliš daleko. Jizvy na tvářích jsou bolestí i na duši, proto s hlubokými zánětlivými projevy neváhejte zajít k dermatologovi.
Vzdor vůči rodičům
Změnu fyzického stavu svých potomků berou rodiče pochopitelně jako samozřejmost. Ale puberta se projevuje zejména v chování. A odrůstající děti se vymezují zejména vůči těm, kteří jsou jim nejvíc nablízku, tedy vůči rodičům.
„V naší kultuře je znakem dospívání osamostatňování se v názorech a pohledu na svět, nikoliv ve způsobu života. Nesouhlasem s rodiči, kritikou a hádkami si puberťák upevňuje vlastní pocit individuality, na náladovost mají vliv také hormony a různé starosti s vrstevníky. Je tu také velký generační rozdíl, urychluje se nejen puberta, ale i celkový běh společnosti. Dětem jejich rodiče v řadě věcí připadají tzv. out, pozadu, což rodiče špatně snášejí,“ vysvětluje Jan Kulhánek.
Vztahy se budují dávno před pubertou
Je jasné, že pro rodiče, který své dítě miluje bez nadsázky „nadevše“, nejde o příliš jednoduché období. Kdysi se jen řeklo: „Děti, jedeme na výlet k babičce a dědovi,“ a potomci se mohli radostí zbláznit.
Ale v pubertě už mají jiné zájmy a s protočením panenek vám na vaši neodolatelnou nabídku suše sdělí: „Nemám zájem, tam se nudím.“ Nebo v lepším případě podotknou: „Už zase? A co tam budu dělat?“ A vy nakonec raději odjedete sami.
Ano, komunikace s puberťáky sice není jednoduchá, ale s tím se zkrátka musíme smířit. Psychoterapeut Jan Kulhánek si myslí, že by si rodiče neměli v takových situacích příliš stýskat, že by zkrátka měli věci přijmout tak, jak jsou.
„Pokud mají rodiče se svými dětmi důvěrný a blízký vztah před pubertou a pokud si všimnou, že jejich syn či dcera už není malé dítě, pak s nimi komunikovat rozhodně jde,“ konstatuje.
Dívky řeší vzhled, kluci úspěch u dívek
Dívky v pubertě hodně dbají na to, jak vypadají a působí navenek. Často se u nich projevuje nespokojenost se svým vzhledem a někdy z toho bývají i nešťastné.
Děti v pubertě často potřebují soukromí. Je dobré nastavit si v tomto ohledu nějaká pravidla? „Určitě ano, soukromí je důležité a rodiče by ho měli nejen respektovat, ale i nabízet. Pokud si vaše dítě nalepí na dveře ceduli ´Nevstupovat!´, respektujte to. Samozřejmostí by mělo být naučit se před vstupem do dětského pokoje klepat,“ radí psychoterapeut Jan Kulhánek. |
Co s tím a kdy už by rodiče měli zpozornět? „Rodiče by měli své dcery v pubertě ohledně jejich zevnějšku hodně povzbuzovat. Měli by jim přiměřeně vyjít vstříc ohledně oblékání tak, aby se dívky cítily co nejlépe a zvládly změny postavy, ale i celé své role – přechod z dítěte v dospívající slečnu. Velký vliv má podpora a přijetí tatínků, kteří by se měli úplně vyvarovat kritiky zevnějšku a postavy,“ vysvětluje Jan Kulhánek a připomíná, že dospívající slečny jsou, i když to třeba není na první pohled znát, velmi citlivé a následky nevhodných poznámek v sobě mohou nosit až do dospělosti.
„Maminky zase pomohou tím, že se o sebe samy dobře starají, aby mohly být svým dcerám dobrým vzorem,“ radí.
A jak prožívají pubertu chlapci? Ti se sice svým vzhledem tolik netrápí, ale zase se rádi se svými vrstevníky navzájem porovnávají. „Typická je snaha zapadnout do kolektivu a přitom být něčím zajímavý. Často je zajímá také jejich muskulatura nebo něco, čím vyniknou, aby uspěli právě u dívek, i když by to nahlas nepřiznali,“ myslí si psycholog Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.
Když něco není v pořádku
Drtivá většina dětí projde nakonec pubertou bez větších šrámů, problémy mohou nastat v případě dysfunkční rodiny nebo u dětí s nízkým sebevědomím. Pak se mohou rozjet například poruchy příjmu potravy, jako jsou anorexie a bulimie, nebo dospívající sáhnou po drogách či alkoholu.
Pokud máte podezření, že s vaším dospívajícím dítětem není něco v pořádku, zeptejte se ho ve vhodnou chvíli, co ho trápí. V klidu si spolu sedněte a popovídejte. Pokud jste s dítětem zvyklí komunikovat a máte spolu dobrý vztah, mělo by se vám svěřit. Pokud byste nenašli společné řešení, zajděte raději za odborníkem. Dětský psycholog vám určitě poradí, jak se s problémem vypořádat.
