Mojí dceři bude už 14 let a už půl roku víceméně pravidelně krvácí. Když dostala menstruaci poprvé, tak jsem jí vysvětlila, jak používat vložky i tampóny a kde je v koupelně vždycky najde.
Rodinná poradnaTrápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat. |
Jenže dcera se chová, jako by se jí to vůbec netýkalo, jako by žádnou menstruaci neměla. Nevezme si vložku a všechno nechává téct do oblečení, které pak hodí do koše na prádlo, jako by o nic nešlo. Snažila jsem se o tom s ní několikrát mluvit, ale ona jenom otočí hlavu a mlčí. Tváří se, že ji to absolutně nezajímá.
Jediné, co zatím fungovalo, bylo, když jsem jí vložku do kalhotek ráno připravila, ale večer pak kalhotky hodila i s použitou vložkou do koše na prádlo. Ale tak to přece nemůžu dělat, navíc nevím přesně, kdy dcera menstruaci má a ona mi nic neřekne. Co s ní mám dělat?
Ina
Odpověď odbornice:
Ino, dobrý den, přiznám se, že mnohému z vašeho dotazu nerozumím a na zodpovězení bych se potřebovala hodně intenzivně doptávat. Pokud půjdeme po povrchu věci, určitě by mě zajímaly praktické otázky, například jestli v době menstruace vychází ven. Pokud ano, jak řeší jistě velmi všímavé pohledy okolí nebo dokonce poznámky? Pokud zůstává doma, jak se děje, že je jí to umožněno? Také mě napadá, že pro tak mladou dívku není používání tampónů úplně vhodné. Přemýšlím i nad tím, kdo jí to oblečení pere a chystá tak nové na použití v podstatě místo menstruačních vložek.
PhDr. Katřina Siveková Křižáková, psycholožka a rodinná terapeutka
Zde mě cesta vede k tomu, že by stálo za vyzkoušení nedělat jí servis s praním prádla, aby jí došel „vložkový“ materiál, a možná by postoj změnila. Ve vašem dotazu nenalézám ani informaci, jak vy sama se k menstruaci stavíte, jak o ní s dcerou hovoříte. Možná váš osobní postoj není jednoduchý a dcera si z něj prostě něco sama odnesla
Jak jsem ale na počátku uvedla, první dotazy šly po povrchu a pokud se na povrchu řeší, výsledky nemusí být příliš funkční, mohou vyvolat další řetězec jiných obtíží. Nejvíce výrazné ve vašem dotazu shledávám, že se vaše dcerka staví ke své menstruaci, jako by nebyla, i když je to neodvratitelný fakt. Toto považuji za velmi závažný postoj, u kterého bych neváhala a urgentně navštívila psychologa či psychoterapeuta. Odmítání své vlastní přirozenosti a výrazných změn u prvních menstruací bývá těžké pro každou dívku. Může to trvat dlouhé roky a často to ještě zhoršuje fakt, že menstruace může být velmi bolestivá a omezující v normálním životě. Přesto je akceptování tohoto stavu nutné. Není možné vyloučit, že má o menstruaci nekvalitní informace, a proto se snaží dělat, že se nic neděje, případně přikládá krvácení jiný význam, který přesahuje její schopnost akceptovat svůj stav. Může mít například strach, že umírá, protože krvácí. Tedy dělat, že se nic neděje, může být podvědomá strategie, jak s touto představou naložit.
Ať nezůstaneme jen u doporučení k psychologovi, napíšu i několik cest, jak se takový psycholog hledá. Samozřejmě nejjednodušší je, pokud už o někom víte, nebo někdo z vašich blízkých dochází k někomu, koho by doporučil. Ale pozor, pokud je to někdo velmi blízký, nebo dokonce někdo z vaší nejbližší rodiny či dokonce vy, není vhodné sem dívku dovést, měl by to být nezávislý pohled nezávislého terapeuta. Jestli nevíte, je dobrá cesta zavolat na telefonní linku důvěry, kde mívají databázi ověřených specialistů. Další z možností je prohlédnutí internetu se zadáním klíčových slov, jako je terapeut a okolí vašeho bydliště.
Pokud již nějaký kontakt získáte, určitě si jich obstarejte více. Doporučuji v této „ženské“ problematice vyloučit odborníky muže. Čeká vás obvolání jednoho odborníka po druhém, ověření, zda vás z kapacitních důvodů může vzít, zda budete kontakt s ním hradit a máte na to, či jestli bude poradenství hrazeno zdravotní pojišťovnou. A pokud získáte termín, ani tehdy není vyhráno, protože se může stát, že dcerce odbornice nesedne. A budete hledat dále. Nevylučuji ani možnou rodinnou terapii. Jak to popisuji, je zřejmé, že se bude jednat o zdlouhavé vyjednávání.
Pokud se situace u vás bude zdát vyhrocená pro vás nebo pro dceru (a to nevíme o dalších možných rodinných příslušnících), jako rychlou psychickou pomoc zařaďte krizovou intervenci, která by měla být buď ve zdravotnickém zařízení, či v sociálních službách bezplatná a bez dlouhého objednávání, ale i po ní se budete muset v místě vašeho bydliště poptat, možná u ošetřujícího lékaře dcerky.
Nezbývá než držet vám pěsti, ať se vám podaří uchopit obtížnou situaci týkající se v podstatě celé vaší rodiny, co nejlépe.
PhDr. Kateřina Siveková, rodinná terapeutka centra Modré dveře.
