Jako dítě toužila po společenských aktivitách. Nikdo ji nezval na narozeninové oslavy, nechodila na kroužky a většinu času trávila sama. To ji prý velmi poznamenalo a mrzí ji, že má na dětství jen minimum krásných vzpomínek. „Mnoho dětí si prochází něčím podobným. Takové děti bychom měli podporovat a ne odsuzovat,“ myslí si dívka.
Celý život se společně s lékaři i rodiči domnívala, že jde o pouhé mateřské znaménko, které není nebezpečné. Když ale přestala mít cit v ruce a pociťovala i časté brnění, došlo jí, že něco nebude v pořádku. K návštěvě lékaře ji přemluvil přítel. „Byla jsem ráda, že jsem konečně dostala finální diagnózu. Sice žiji v neustálém strachu, že bych mohla lehce vykrvácet a zemřít, ale už vím, co mi je,“ pokračovala.
Lékaři jí diagnostikovali Klippel-Trenaunay syndrom. Jedná se o vzácné onemocnění, při kterém se cévy měkkých tkání a kostí nedostatečně vyvinou a vznikají tak různé deformity. Cévy jsou rozšířené, zvětšené a proudění krve v nich je změněno. Na kůži vzniká velmi patrné „mateřské znaménko“, které pokrývá větší část těla.
„Roky jsem měla obrovské úzkosti. Bála jsem se jít ven, upadala jsem často do stavů absolutní bezmoci. Opakovaly se deprese a často jsem přemýšlela i nad sebevraždou. Ale naučila jsem se mít ráda. Přijala jsem sebe samu a jsem vděčná za to, že mohu žít. Nikdo nemá právo ničit vaše životy a ubližovat. Všichni si zasloužíme mít krásný život beze strachu. A každý je krásný,“ svěřila se pro Metro.
Se vším jí pomohla intenzivní terapie u psychologa i setkání s lidmi, kteří mají podobné problémy. Pomoc našla i na sociálních sítích, kde objevila komunitu lidí, kteří si prošli stejně jako ona šikanou kvůli svému vzhledu. „Buďte silní a nebojte se světu ukázat svou krásu, neduste své strachy v sobě a svěřte se někomu,“ dodala.
