Kdy jste se rozhodla ekonomiku hodit za hlavu a vydat se do světa digitálních technologií?
Ještě během studií jsem nějaký čas strávila v USA a ve skotském městě St.Andrews, abych si zdokonalila angličtinu, trochu se dostala do světa a „zmezinárodněla“. Už jako teenager jsem milovala golf, takže jsem toužila po kariéře profesionální golfistky. Abych ale mohla na vrcholové úrovni hrát, musela bych se odstěhovat do Spojených států. Jenže jak to tak bývá, i já jsem se ale jednoho dne zamilovala a nechtělo se mi odjet. Proto jsem se hned po vysoké rozhodla, že si začnu vydělávat, a dostala se k práci na golfovém hřišti. Můj tehdejší partner působil v marketingu, a když jsem zjistila, jak je jeho práce pestrá, zalíbila se mi a začala jsem se poohlížet po vhodné pozici.
Ve dvaadvaceti jsem nastoupila do pražské pobočky mezinárodní agentury BBDO. V té době bylo nemyslitelné, aby člověk pracoval na částečný úvazek, takže když se mi narodilo první a pak i druhé dítě, založila jsem vlastní agenturu a začala podnikat. Jedině tak jsem mohla nadále vykonávat svou práci a zároveň se naplno věnovat dětem. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsem pracovala na „full time“ a po sedmi letech agenturu předala dál. K digitálním technologiím jsem se dostala postupně přes digitální marketing a vizuální filmové efekty. V Creative Docku jsem začínala jako externistka. Měla jsem za úkol připravit podklady pro vstup investora do firmy. I když jsem to neplánovala, tak jsem tu už zůstala, protože se mi na digitálních technologiích líbí, že lidem usnadňují život, a věřím, že jsou hlavním hybatelem změn vedoucím k ochraně naší planety.
Není nutné být skvělá kuchařka, a je to v pořádku. Pravdou ale je, že například maminka mého partnera to nevidí ráda.
