Dvojnásobné narozeniny
„Jak se říká, že existuje láska na první pohled, tak u nás to tedy platí. To bylo okamžitě,“ popsala dvaatřicetiletá Lucie počátky svého jedenáctiletého vztahu s Ladislavem, který je o čtyři roky starší. na vozíčku se se svým manželem seznámila přes inzerát. „Já jsem věděla, že jezdí rallye. Tak jsem si říkala, že nebude moc velkej,“ vzpomínala Lucie.
A potom přijel docela velkej člověk. Ale zase kdyby byl nějak moc hubenej, tak by se mnou ještě mohl upadnout,“ dodala. I po jedenácti letech se mají stále stejně rádi. „Manželka je moje životní láska,“ přiznal Ladislav.
„Je to úžasný člověk. To bylo na něm hned vidět, že ji bude milovat,“ souhlasila Lenčina sestra Monika, která ji přišla podpořit do nemocnice. „Každý si to musí promyslet, jestli chce být s někým, kdo je na vozíku,“ konstatovala Lucie. „Já taky nevím, kdybych byla zdravá, jestli bych měla na to starat o někoho, kdo je na vozíku.“
„Já manželku miluju. Když se chce, tak se dá zvládnout všechno,“ dodal její muž. Miminko si oba moc přáli, ale nevěděli, jestli to půjde. „Kdyby se to nepovedlo, tak jsme přemýšleli o adopci nebo umělém oplodnění,“ přiznal Ladislav: „ Zaplať pánbůh se nám to povedlo takhle, přirozenou cestou,“ dodala jeho žena.
Protože je Lucie na vozíku, rozhodli se lékaři v plzeňské porodnici pro ukončení těhotenství císařským řezem. „Trochu se bojím, ale já už mám za sebou dvě operace, tak to musím zvládnout,“ přiznala nastávající maminka.
Velkou oporou i v porodnici jí byl Ladislav. Ten manželku přivezl s kontrakcemi, které přišly po večeři. „Počkáme, až vylačníte,“ rozhodl doktor. „Já mám zrovna dneska narozeniny,“ vzpomněla si Lucie a prozradila, že budou mít chlapečka, kterému vybrali jméno Michael.
Při čekání na operaci byla Lucie hodně nervózní, bála se, ale byla statečná. Nervozita cloumala i její sestrou a manželem. Ten si roztřesenýma rukama převzal lístek s mírou a váhou svého právě narozeného syna a dojetím se rozplakal.
