Jmenuji se Alena, je mi 29 let a s manželem Petrem jsme svoji skoro dva roky. Petr je o tři roky starší než já. Na hypotéku jsme si pořídili vlastní třípokojový byt, co nejdříve chceme mít i rodinu.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Manžel má o dva roky staršího bratra, ale když ty dva porovnám, rozumnější a hlavně zodpovědnější je rozhodně můj Petr. Přitom oba bratři měli stejné podmínky, dostali možnost vystudovat i najít si dobrou práci. Povedlo se to jen Petrovi, švagr prý byl již od dětství dost problémový, věčně měl průšvihy.
Můj muž vystudoval, má zajímavou práci, ve které si ho považují. Švagr se sotva vyučil, umí sice vzít za práci, je manuálně dost zručný, ale nikdy nikde dlouho nevydržel. Ovšem oba bratři se mají opravdu rádi, švagr si Petra váží, kam to dotáhl. Manžel má zase pocit, že nad bratrem musí stále držet ochrannou ruku.
Láska švagra změnila
Švagr se hodně změnil, když poznal svou budoucí ženu. V té době jsem se s Petrem ještě neznala. Vím to všechno jen z vyprávění. Prý byli všichni hodně překvapení, jak se začal chovat. Marika je fajn ženská, milá, empatická, klidná, a také moc hezká. Nedivím se, že švagr šel do sebe, aby ji okouzlil. Vzali se, narodila se jim dcera a odstěhovali se do malého domku, který Marika dostala od rodičů. Museli si ho zrekonstruovat, hodně švagr zvládl vlastníma rukama, na zbytek si museli vzít úvěr.
Pár let jim to klapalo, švagrová byla s dcerou doma. Je vyučená švadlena, a moc šikovná, takže o zakázky neměla a nemá nouzi. Mohla se tedy své práci věnovat i doma. Švagr pracoval u místního podnikatele, který má stavební firmu. Vypadalo to, že své průšvihové období už má za sebou a že se konečně usadil.
Jenže to tak jen vypadalo, bohužel se i ve svém věku chytil špatných kamarádů, svobodných kluků z práce. Párkrát s nimi zašel na pivo, což by samo o sobě nebylo tak hrozné, švagr nikdy nebyl žádný opilec, ale začal s nimi hrát na automatech. Z výplaty mu zbývalo čím dál míň, zadlužoval se a dluhy ho nakonec dostaly. Dozvěděla jsem se, že mu půjčil i můj muž a nejedná se o malou částku. Je mi jasné, že ty peníze už nikdy neuvidíme.
Ze švagra se stal bezdomovec
Pochopitelně netrvalo dlouho a všechno na něj doma prasklo. Marika s ním měla dlouho trpělivost, ale časem jí došla. Švagr, místo aby se dluhů co nejdříve zbavil, začal dělat další, aby ty původní splatil. Nebylo z toho úniku. Nakonec, když došlo i na exekuce, ho Marika vyhodila. Tenkrát jim hodně pomohli tchán s tchyní, nechtěli, aby Marika s dcerou přišly o střechu nad hlavou. Ovšem švagr zůstal sám, bez peněz a bez bydlení.
Pomoc mu nakonec nabídl Petr. Nebyla jsem z toho nadšená, ale když mě ujistil, že je to jen na pár dní, než si švagr něco najde, souhlasila jsem. Máme volný pokoj, který časem chystáme připravit pro naše dítě. Z pár dní je ale najednou už několik měsíců. Švagr se u nás zabydlel a nevypadá to, že by se mínil odstěhovat. Manžel mě neustále uklidňuje, že nám přece nepřekáží, vždyť je v klidu, chodí do práce, doma je jen večer, a hlavně ten pokoj zatím nepotřebujeme.
Jenže švagr nám prakticky na bydlení vůbec nepřispívá, samotného ho nenapadne, že by nám měl dát peníze, že spotřebovává vodu, teplo, elektřinu. Také u nás jí, klidně si bere jídlo z lednice. Automaticky počítá s tím, že navařeno je i pro něj. Sem tam koupí chleba nebo minerálky, ale to je asi tak všechno. Když jsem to řekla manželovi, ohradil se, že přece mu nebude říkat o peníze, když je na tom tak špatně.
Nevím, jak to mám řešit. Nechci být za tu špatnou, která by ho vyhodila na ulici. Ale on není žádný chudák, jak ho vnímá můj muž. On má v sobě ten ochranitelský pud a nevidí, že nás švagr jen využívá. Sám si může za to, do jaké situace se dostal. Podali jsme mu pomocnou ruku, to ano, ale teď už by se měl postavit na vlastní nohy sám. Času měl dost.
Alena
Názor odbornice: Vymezte si hranice
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.
Vážená Aleno! Téma je v první, druhé i poslední řadě řešitelné rozhovorem mezi vámi a manželem. Ochota pomoci bližnímu ve svízelné situaci zasluhuje ocenění, avšak jak z vašeho psaní vyplývá, rozhodně jste tohle řešení nepovažovala za trvalé. Pokuste se o svých pocitech s manželem mluvit.
Pomůže sesumírovat vlastní mantinely, za kterých je pro vás osobně pomoc švagrovi zvládnutelná. Nezdráhejte se být konkrétní a hovořit o tom, jak dlouho je pro vás v pořádku, aby u vás švagr bydlel, jakým příspěvkem se má účastnit nákladů na domácnost či jak jinak se má švagr na péči o aktuálně společné bydlení podílet. Píšete, že švagr u vás bydlí v řádu více týdnů až měsíců, nejedná se již tedy o návštěvu. Možná by pomohlo, kdyby se s vámi švagr podělil o informace o konkrétních krocích, které k vyřešení své situace podniká. Třeba byste byli nastaveni, vy nebo váš manžel, poskytnout mu i v něčem asistenci.
Pokuste se s mužem hovořit o tom, že je pro Vás těžké nemít jasné hranice téhle původně náhlé situace. Jen s existencí srozumitelných hranic mohou všichni zúčastnění takovou událost zvládnout bez zbytečného vyhrocení.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 27. listopadu 2017. Anketa je uzavřena.
