Máma říká, že jsem byla jiná než moji sourozenci. Tvrdohlavá, nezávislá a hlavně vždycky spokojená. Málokdy jsem se něčeho dožadovala pláčem nebo řevem. Když jsem nedostala, co jsem chtěla, s klidem jsem to vzala na vědomí a nedělala scény. Byla jsem prý i hodně samostatná a ctižádostivá. Od puberty jsem měla jasno, jak budu žít, až budu dospělá.
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce či v partnerské poradně, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu. |
Mám i slušný příjem, takže si mohu dovolit splácet hypotéku. Rodiče mi jako dárek k promoci přispěli na auto.
Přátelé mi stačí ke štěstí
V Praze jsem nikoho neznala, takže většinu mých kamarádu a přátel představují kolegové z práce, jejich partneři i jejich přátelé. Mám kolem sebe fajn lidi různého věku. Dost času trávím mimo domov, nemám žádné povinnosti, nikdo na mě doma nečeká, takže si mohu dovolit žít po svém a nikomu se nezpovídat, kam jdu, kdy přijdu, co jsem tam dělala a tak podobně. A to mi maximálně vyhovuje.
Když poslouchám svoje kamarádky, jaký výslech musely doma podstoupit, když se zdržely po práci s kolegy z práce v baru, nebo když jedna kolegyně neustále mizí po práci domů, protože musí nakoupit, uvařit večeři, aby měl manžel doma po „těžké“ práci klid a pohodlí, nebo když se mi má nejbližší kamarádka svěřuje, jak musela doma příteli lhát, kolik stála její nová kabelka, protože jinak by se hrozně pohádali (splácejí hypotéku a on jí zakázal utrácet), tak jsem šťastná, že nikoho nemám, že jsem sama a nikdo mě „nebuzeruje“.
Sex je fajn, ale nemusím ho mít denně
Jenže mému okolí připadám divná. Kamarádky nechápou, že jsem sama, že vedle mě nikdy neviděly žádného chlapa. Jak prý můžu žít bez muže? Můžu a je to hodně jednoduché, prostě o žádného nestojím, ani neusiluji. Neznamená to, že bych nikdy neměla vztah. Prošla jsem si už několika a každý z nic mě přesvědčil, že není o co stát.
Sex se mi líbí, to ano, ale nejsem z těch, které ho musí mít každý den či dokonce několikrát denně. Mně stačí jen občas a navíc jsou i jiné způsoby.
A nejsem ani lesba, jak si občas někdo myslí. Ženy mě opravdu nepřitahují. Mám pochopitelně kolem sebe hodně kamarádek, dokonce se i s jednou lesbou přátelím, ale nikdy to mezi námi nezajiskřilo.
Lhaní sousedům
Horší je to ale s rodiči. Pořád nechápou, že nikoho nemám. V naší vesnici se zastavil čas a maminka musí neustále sousedkám vysvětlovat, že nemám čas na vážný vztah, že mám hodně práce a děti by mi mou pozici v práci jen zkomplikovaly. Navíc sestra už našim dala vnoučata a brácha má taky vážnou známost, začal dokonce pro svou lásku stavět dům.
Vždy, když přijedu za našima domů, musím si nejdříve vyslechnout přednášku o tom, co které sousedce maminka o mně napovídala, abych se náhodou neprořekla a neřekla něco jiného. Je mi mamky líto, ale kvůli tomu, aby se ona mohla pochlubit mou vážnou známostí nebo nedej bože vnoučaty, se přece nebudu na nikoho vázat.
Moje dvě kamarádky to už na mě zkoušejí i s dohazováním těch opravdu nejlepších chlapů pod sluncem. Je to někdy utrpení, když se sejdeme s více lidmi u vína a já musím poslouchat šuškání o nových mužských tvářích. Prý tenhle a tamten jsou taky jako ty bez partnera, pojď, já tě seznámím…
Prý jsem divná, ale já si tak nepřipadám, ačkoliv pod tlakem okolí už o sobě občas pochybuji.
Laura
Názor odborníka: okolí má problém
Dobrý den, Lauro, každý má právo žít svůj život. Je to pouze vaše rozhodnutí, zda partnera chcete nebo ne.
V mládí je běžnější žít v partnerském vztahu nebo partnera vyhledávat. Když to chcete jinak, je to pro vaše okolí mimo normu a mimo jejich chápání. Přitahujete tím jejich pozornost. Jako cokoli jiného, co se v životě trochu vymyká.
Okolí má problém, že nemáte přítele. A vy si to berete za svůj problém. I to, co tu píšete, vnímám jako jednu velkou obhajobu. Vysvětlujete ze všech úhlů, proč si vystačíte sama. Roli obhájkyně svého stavu jste si vybrala. Tím neříkám, že není nepříjemné poslouchat neustálé otázky a nabídky vašeho okolí. Není ale nutné naskakovat na jejich „hru“ a dokola vysvětlovat, diskutovat nebo přistupovat na to, že budete lhát sousedům, abyste neshodila maminku.
Single život má jistě své velké výhody, které si uvědomujete. Přijde mi ale zajímavé (a když budete chtít, můžete se nad tím více zamyslet), v jakém světle se zmiňujete o partnerství: špatné zkušenosti kamarádek a možná i vaše, když ve vztahu podle vás není o co stát. Stejně tak, jako jsou někteří šťastní bez partnera, věřte tomu, že je i spoustu těch, kteří s partnerem šťastní jsou a nemusí si na něj jen stěžovat, lhát mu a nechávat se „buzerovat“.
Markéta Jarolímková, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. února 2015. Anketa je uzavřena.
