Krejčí po nedělním utkání s Plzní (1:1) na hlavní tribuně jako první zvedl trofej pro mistra ligy.
V tu chvíli už na něm dojetí znát nebylo.
Nabízí se, že střídání v 78. minutě mělo jediný důvod: aby se rozloučil s fanoušky. V sezoně totiž střídán nebyl.
„I já cítil tu úžasnou atmosféru,“ řekl kouč Priske.
Litry šampaňského, světlice i sláva pro Bohdalovou. Sparta zase po roce křepčí |
Krejčí mezi novináře nedorazil, po slavnostním ceremoniálu zamířil se spoluhráči na Letenskou pláň, kde pokračovaly sparťanské oslavy titulu i triumfu v poháru.
„Ve fotbale nikdy nevíte, co se stane. Dokud se něco oficiálně neoznámí, tak je pořád náš kapitán. Uvidí se, co se stane.“
Fanoušci mu připravili ovace, na které nezapomene. „Je to pro něj velké ocenění, které si moc zaslouží. Jako hráč i člověk je naprosto úžasný. To, jak vede tým, je neskutečné. A pořád je to mladý kluk.“
Krejčí odehrál ve Spartě pátou sezonu. Do Sparty přišel ve dvaceti z Brna. Postupně získal místo v základní sestavě i kapitánskou pásku. Ve třiadvaceti jako jeden z nejmladších v historii klubu. Jen Tomáš Sivok, současný manažer týmu, ji měl dřív.
Priske: Jsem hrdý a vděčný, že trénuju Spartu. Respekt hráčům, co dokázali |
Stal se ztělesněním nové éry dánského trenéra Priskeho. Loni byl tím, kdo Spartu dotáhl k titulu. A i letos má na úspěchu hlavní zásluhu.
Během sezony se spekulovalo o jeho odchodu do španělské ligy, tamní média psala o zájmu Betisu Sevilla a především Gironě, letošní senzaci, která obsadila třetí příčku a zajistila si účast v příští sezoně Ligy mistrů.
