„Aktuální výzkumy ukazují, že schopnost otěhotnět v průběhu jednoho cyklu jednoznačně s věkem klesá. Zatímco například ve 22 a 23 letech je pravděpodobnost otěhotnění, a to za předpokladu, že oba partneři jsou zdraví a mají pohlavní styk v plodném období, přibližně 25 procent. Následuje pak mírný pokles pravděpodobnosti, v 31 letech je to již jen 20 procent, v 35 letech 16 procent, ve 38 letech 11 procent, ve 40 již jen 7 až 8 procent a ve 45 již jen 2 až 3 procenta,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.
Věk rodiček roste
Za optimální věk pro početí prvního dítěte se u ženy uvádí rozpětí od 20 do 29 let. V tomto čase je podle lékařů žena nejplodnější a existuje také relativně nízké riziko, že počne potomka s vrozenou genetickou vadou. Ideální je pak vzhledem k nízkému nebezpečí potratu či předčasného porodu věk do 25 let.
Přesto se reálný průměrný věk prvorodiček této hranici stále více vzdaluje. Zatímco v roce 2000 měla česká prvorodička v průměru 24,9 let, v roce 2012 už byl tento věk na hodnotě 27,9. Od roku 2007 narůstá prakticky o 0,1 - 0,2 roku za každých 12 měsíců a za minulý rok byl podle statistiků průměrný věk české rodící ženy 29,8 let.
Spolu s přibývajícím věkem prvorodičky rostou samozřejmě zdravotní rizika jako onemocnění cukrovkou, porodní a poporodní problémy a je u nich také vyšší riziko potratu. Navíc jsou starší matky častěji ohroženy také preeklampsií a následnou eklampsií, která může vyústit až v kóma či dokonce smrt (více si o rizicích těhotenství přečtěte zde). Rizikovější je však i samotný porod a stoupá i počet komplikací v poporodním období. Mnohem častěji dochází u starších prvorodiček také k samovolnému potratu.
„Pokud se ženě vůbec podaří počít dítě, hrozí zde zejména vznik vrozených vad. Je to dáno především tím, že všechna vajíčka u ženy vznikla již v nitroděložním vývoji a nová dále nevznikají, již pouze dozrávají. S přibývajícími roky tedy logicky stoupá riziko poškození genetické informace ve vajíčku, čímž právě stoupá riziko vrozené vady,“ popisuje lékař.
Klimakterium dřív než menopausa
Doprovodnou otázkou pozdního prvního těhotenství je také nástup klimakteria. Ženy si často neuvědomují, že ačkoliv o věku početí prvního dítěte mohou částečně samy rozhodovat, klimakterium nastoupí bez ptaní.
„Biologické hodiny jsou pro ženy v tomto velmi neúprosné. Samozřejmě se dá například přírodními prostředky nástup klimakteria do značné míry zpříjemnit či do jisté míry podpořit schopnost otěhotnět i v období klesající plodnosti, klimakterium jako takové však nic výrazněji neoddálí. V praxi to znamená, že pokud budou ženy s těhotenstvím příliš otálet, je možné, že namísto mateřství budou nuceny řešit klimakterium,“ varuje ženy Pavel Turčan a dodává: „Často se setkávám také s mylnými představami o účincích hormonální antikoncepce. Řada žen se domnívá, že pokud budou užívat pilulky, které zabraňují dozrávání vajíček, ušetří si zásobu do budoucna a plodné období si tím pádem prodlouží. To je však velmi scestné a nepravdivé. K úbytku vajíček totiž nedochází pouze jejich dozráváním - odumírají rovněž samy, s přibývajícím věkem ženy.“
E-book o otěhotnění zdarmaJak otěhotnět, se dočtete v příručce Ze snažilky maminkou. Ke stažení na eMimino.cz. |
Menopauza, nebo poslední menstruace v životě ženy, nastává většinou u českých žen v průměru kolem 49 až 51 let. „Klimakterium je pojem širší, a potíže s ním spojené se mohou objevovat o 6 až 7 let dříve, tedy u českých žen začínají klimakterické potíže poměrně běžně již kolem 43 až 45 let. Někdy to bývají jen občasné výpadky ovulace, zkracování či prodlužování cyklu, ale i zvýšená únava, návaly horka nebo potu,“ dodává lékař.
V praxi by proto ženám doporučil jako nejzazší termín pro založení rodiny 32 let, který se v praxi ještě ukazuje jako dostatečný pro případ řešení komplikací. Za pravdu mu dává i gynekoložka Hana Višnová, která nedávno varovala před přílišným přeceňováním možností IVF a odkládáním mateřství (více si přečtěte zde) .
