Ve chvíli, kdy dojde k vyslovení slova rakovina, myslí pacienti hlavně na smrt. Starost o kvalitu svého budoucího života často nemají, protože řeší své holé přežití. Jenže rakovina zasahující lidi mezi dvacátým a třicátým rokem může narušit i jejich schopnost reprodukce. Chemoterapie a radioterapie poškozuje zejména buňky, které se často dělí, což jsou kromě vlasů i spermie a vajíčka. U žen může léčba narušit funkci vaječníků a vést k předčasné menopauze. Míra postižení pohlavních buněk závisí na tom, jakým způsobem, jak dlouho a v jaké intenzitě byl pacient léčen, a také na tom, jak se s tím vypořádá jeho organismus. Nelze ji proto odhadnout dopředu.
Jsem naživu ale neplodný
V některých případech se tělo po dvou či třech letech regeneruje natolik, že jsou muži schopni normálního početí. U další skupiny mužů jsou nacházeny alespoň jednotlivé spermie, které se dají použít k umělému oplodnění partnerky. U některých mužů se ale spermie nikdy dostatečně neobnoví. I u žen může nastat několik scénářů, a i když vaječníky fungují, stejně nemusejí být schopné početí.
Nemožnosti mít děti se dá přecházet tím, že si pacient nechá zmrazit své pohlavní buňky. U mužů je to celkem snadné, stačí se dostavit do jednoho z center asistované reprodukce a předat sperma ke zmrazení (případně se dá donést z domova).
Nové možnosti pro pacientky s rakovinou
U žen bývá celý proces mnohem složitější, na ženě totiž leží veškerá fyzická a hlavně hormonální zátěž těhotenství. Nejprve je nutné od ní získat zralé vajíčko, většinou po deseti až patnáctidenní hormonální stimulaci. Jenže pacientkám s rakovinou není tento proces lékaři doporučován, protože desetinásobné množství hormonů v těle by mohlo podpořit další bujení, zejména u pacientek s rakovinou prsu. To je zřejmě jeden z důvodů, proč lékaři tuto možnost pacientkám často ani nenavrhují.
Nyní přitom existuje i možnost odebrat nezralé vajíčko bez použití hormonů. Takové vajíčko poté dozrává in vitro, aby se dalo oplodnit. Odpadá tím riziko spojené s výkyvem hormonů a dlouhým čekáním.
Zamrazit embryo, nebo rovnou vaječník?
Současná reprodukční medicína nabízí i zamrazení embryí. "To je nejperspektivnější metoda, ale pacientka musí mít partnera. A pokud se rozejdou, nemůže asi očekávat jeho souhlas s použitím embrya," vysvětluje primář Centra asistované reprodukce ISCARE IVF Jaroslav Hulvert. Pacientkám doporučuje pro jistotu kromě embryí zamrazit i několik vajíček.
Kromě zmražení vajíček mohou ženy nechat zamrazit i své vaječníky. Ženě je operativně odebrána část vaječníků, ve které jsou uložena vajíčka. Tato část je v malých plátcích postupně pod kontrolou počítače zmrazena. Když je pacientka vyléčena, je jí část vaječníku znovu voperována a v ideálním případě by měly vaječníky znovu začít s uvolňováním vajíček. "Tato metoda je poměrně složitá a vyžaduje precizní chirurgickou práci a špičkovou laboratorní péči. Donedávna to bylo ve fázi pokusů, nyní se tato metoda uvádí do klinické praxe, narodilo se z ní kolem tří stovek dětí," podotýká primář Hulvert. Zároveň varuje, že je vždy možné, že se rakovinové buňky vyskytnou i v ovariální tkáni. U rakoviny prsu je takové riziko poměrně nízké, vyšší je u leukémií. Pro rizikové pacientky je proto lepší spolehnout se na vitrifikaci vajíček.
Co je social freezing?
S procedurou transplantace části vaječníků přišel americký doktor Sherman Silber, když voperoval ženě část vaječníku od její sestry – identického dvojčete v roce 2004. Od té doby tuto proceduru podstoupily stovky žen, kterým se dosud narodily asi tři stovky dětí, další mají své vaječníky uložené do skončení léčby.
Doktor Silber se neomezuje jen na pacientky po rakovině, ale hovoří i o těchto možnostech pro ženy, které plánují otěhotnět později. Tzv. social freezing doporučuje ženám věnujícím se hlavně kariéře a odkládající mateřství. Mohou si tak prý "pojistit" že to půjde. Čas zmrazení teoreticky není limitován, otázkou ale je, jak se v praxi zachovají buňky, které byly třeba desítky let u ledu.
