Vědci z University College v Londýně například loni v časopisu Lancet uveřejnili novou teorii, která ze smrtícího syndromu (Sudden Infant Death Syndrome – SIDS) viní bakterie, jako jsou zejména Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a Escherichia coli.
U poloviny dětí s podezřením na SIDS, u nichž byla po smrti provedena pitva, totiž lékaři zjistili vyšší koncentrace těchto bakterií, proto spekulují o bakteriální infekci jako příčině náhlých úmrtí.
Možné příčiny
Podle dva roky staré studie publikované v časopisu Journal of American Medical Association pak mají děti, které náhle zemřely ve spánku, abnormality v některých částech mozku – mozečku a prodloužené míše - které ovlivňují dýchání a krevní tlak.
Jiná teorie předpokládá vliv neurotransmiteru serotoninu. Ve studii publikované v časopise Nature italští vědci původně sledovali vliv serotoninu na úzkostné a agresivní chování a za účelem výzkumu vytvořili kmen myší, které měly přebytek receptoru pro serotonin. Manipulace s hladinou serotininu měla překvapivé následky – myši před dosažením tří měsíců hynuly na náhlé selhání dechu. Tyto příznaky přitom nápadně připomínají právě SIDS.
Spekuluje se také o prudké alergické reakci na očkování nebo udušení se toxickými plyny ve vzduchu. V každém případě však SIDS nepředcházejí žádné příznaky onemocnění a ani následné vyšetření dítěte vlastní příčinu úmrtí neodhalí. Dítě nejspíše umírá na zástavu dýchání, ale nelze vyloučit ani poruchu srdečního rytmu.
O postel se s dítětem raději nedělte
Nejrizikovější období pro náhlé úmrtí je období od druhého do pátého měsíce věku dítěte. "Do šesti měsíců věku umírá osmdesát procent obětí tohoto syndromu," uvádí přednostka Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice docentka Hana Houšťková.
Syndrom náhlého úmrtíRiziko představuje také spánek na bříšku, přetopená místnost na spaní či přítomnost mnoha polštářů. |
Mezi hlavní rizikové faktory přitom patří kouření a pití alkoholu v těhotenství i po narození dítěte, konzumace drog, matčina obezita, ale také to, pokud se dítě narodilo příliš brzy (do roka) po tom předešlém. Riziko zvyšuje i příliš nízký věk matky.
Nebezpečí SIDS se zvyšuje u dětí s nízkou porodní váhou (méně než 1,5 kg) a nedonošených dětí (riziko náhlého úmrtí se u nich zvyšuje až padesátkrát). Riziko představuje také spánek na bříšku, přetopená místnost na spaní, přítomnost mnoha polštářů a plyšových zvířat v postýlce. Rizikovým faktorem je ale i pohlaví dítěte (61 procent obětí SIDS jsou chlapci). Děti takto umírají více v chladnějších měsících roku. Častěji se syndrom náhlého úmrtí vyskytuje u dětí z rodin s více dětmi a ve vyšším počtu umírají děti z dvojčat.
Mnoho lidí má za to, že spánek dítěte s rodiči ve společné posteli upevňuje citové vazby a emocionální stabilitu dítěte a nepředstavuje žádné riziko. Hana Houšťková však upozorňuje: "Reprezentativní studie ze zahraničí tvrdí, že spánek na jednom lůžku s rodiči je velmi rizikový."
"Chůvičky" spíš pro lepší pocit
Rodiče by se tedy především měli vyvarovat kouření v těhotenství i po narození miminka, neměli by ho nechávat spát na bříšku (a na měkké podložce) a neměli by dítě příliš oblékat a přetápět místnost, ve které spí.
Někdy se rodičům doporučuje pořizovat si monitory dechu, takzvané chůvičky. Podle docentky Houšťkové však nikdy nebylo prokázáno, že by náhlému úmrtí kojenců zabránily. "Rodičům však dodávají uklidňující pocit, že je dítě lépe zajištěno. Osobně monitory nezatracuji – vhodné jsou pro těžce nedonošené děti a děti s poruchou dýchání. Doporučila bych je silně psychicky stresovaným rodičům," říká Hana Houšťková.
Aby se minimalizovalo riziko, že se dítě zadusí v peřince, doporučují někteří odborníci (například v časopisu European Journal of Pediatrics) takzvané "spací pytle", které mají otvory na ruce a zapínají se na zip. Existuje také domněnka, že riziko SIDS zmenšuje skutečnost, že má dítě v puse dudlík, a to proto, že tím vzniká alespoň malý odstup od jeho tváře a matrace nebo peřinky (American Academy of Pediatrics).
Podle doktorky Hany Houšťkové počty obětí SIDS celosvětově klesají, což je dáno tím, že rodiče se snaží dodržovat medializovaná doporučení, která riziko snižují. Navíc řada "nečekaných" úmrtí je odhalena jako jednoznačná choroba – dosud nepoznaná vývojová vada, zánět mozkových blan, sepse nebo dědičná porucha metabolismu.
Současná frekvence syndromu náhlého úmrtí v České republice je přibližně dvacet úmrtí za rok. Nejvyšší frekvence SIDS je v Austrálii a na Novém Zélandu, nejnižší naopak v asijských zemích.
