Pověry o hormonální antikoncepci se tradují od šedesátých let minulého století, kdy se začala používat. Spousta zkreslených informací o ní přetrvává dodnes, přestože došlo v jejím vývoji k výraznému pokroku. Mýty kolem hormonální antikoncepce vyvrací MUDr. Martina Hourová ze soukromé gynekologické praxe v Praze.
1. Čím méně hormonů antikoncepce obsahuje, tím lépe.
Podle současných doporučení je optimální denní dávka 20 až 35 mcg ethinylestradiolu. Tato dávka je optimální pro ženský organizmus jak z hlediska příznivých, tak i nepříznivých účinků. Doposud se neprokázalo, že by další snížení dávky hormonů znamenalo zároveň další snížení rizik. Naopak, u extrémně nízké dávky hormonů se zvyšuje riziko nepravidelného krvácení. Kromě toho se zvyšuje i pravděpodobnost úbytku kostní hmoty, mizí pozitivní účinek na pleť, může dojít ke zhoršení libida a podobně.
Antikoncepce s extrémně nízkými dávkami hormonů jsou vhodné pro ženy starší 40 let, pro obézní nebo jinak rizikové pacientky. Důležitější roli než množství hormonů hraje vyrovnanost jejich hladiny v těle. Stabilní hladina hormonů, kterou zajišťuje například antikoncepční náplast (v případě pilulek podléhá hormonální hladina každodenním výkyvům), má příznivý vliv na potíže spojené s menstruačním cyklem.
2. Hormonální antikoncepce zhoršuje stav křečových žil.
Obecně nejsou křečové žíly kontraindikací užívání hormonální antikoncepce, její užívání nemá na výskyt křečových žil vliv. Záleží proto jenom na individuálním rozhodnutí a zkušenostech každé uživatelky, pro jakou antikoncepci se rozhodne. Měla by však mít na paměti, že minimální doba adaptace na určitý přípravek hormonální antikoncepce je aspoň tři měsíce – dříve nemá význam hodnotit a vysazovat nebo měnit přípravek za jiný. Přestože křečové žíly nejsou kontraindikací, některé pacientky udávají zhoršení stavu. Je sporné, do jaké míry se uživatelky pozorují více než ženy, které hormonální antikoncepci neužívají.
3. Hormonální antikoncepce zvyšuje cholesterol.
Někteří gynekologové ženám s hodnotou celkového cholesterolu 8 mmol/l předepisují již čistě gestagenní antikoncepci. Záleží také na přítomnosti dalších rizikových faktorů pro vznik onemocnění kardiovaskulárního systému; tyto faktory může posoudit gynekolog ve spolupráci s internistou nebo praktickým lékařem. Pokud dojdou k závěru, že kombinovaná hormonální antikoncepce představuje vysoké riziko, je vhodnější užívat tzv. čistě gestagenní antikoncepci nebo nitroděložní tělísko s hormonem.
U pacientek s již patologickými hodnotami může hormonální antikoncepce mírně zvýšit hladinu cholesterolu. Vždy záleží na individuálním posouzení celého lipidového spektra. V úvahu je nutné vzít i rodinnou zátěž – např. úmrtí v rodině pacientky na kardiovaskulární onemocnění před 50. rokem věku apod.
4. Hormonální antikoncepce má na svědomí bolesti hlavy.
U mírnějších bolestí hlavy není užívání hormonální antikoncepce nevhodné, naopak může pomoci. Bolesti hlavy, které se často vyskytují v době menstruace, totiž může zmírnit, nebo aspoň snížit jejich frekvenci (při prodloužených cyklech). Na vině není ve většině případů antikoncepce, ale špatný pitný režim (nedostatečný příjem tekutin nebo příjem tekutin nevhodného složení).
Méně často se bolesti hlavy vyskytují při užívání antikoncepční náplasti, zajišťující stabilitu hormonálních hladin. Antikoncepční náplast je navíc ideální pro tzv. dlouhé cykly – pokud se bolesti hlavy dostavují v době menstruace a uživatelka si udělá týdenní přestávku v užívání antikoncepce například jen jednou za tři měsíce, hlava ji bude bolet také jen jednou za tři měsíce. To ovšem neplatí v případě klasické migrény s neurologickými příznaky (výpadky zorného pole, dlouhotrvající migréna aj.). Není-li její výskyt spojen s hormonálními výkyvy, užívání hormonální antikoncepce ho nezmírní.
5. Hormonální antikoncepce způsobuje deprese.
Psychiku ženy a výkonnost jejího organizmu ovlivňují velmi výrazně změny hormonálních hladin. Nejvyšší psychickou zranitelnost a nejmenší fyzickou výkonnost lze zaznamenat před menstruací a během ní. Hormonální antikoncepce ovlivňuje tyto stavy většinou naopak pozitivně (zejména antikoncepční náplast, která zajišťuje tělu stabilní hladinu hormonů a obsahuje relativně více estrogenní složky, příznivě ovlivňující psychiku). Deprese jsou velice vzácným vedlejším účinkem antikoncepce, vyskytují se jen ve výjimečných případech a pak by se měly posuzovat striktně individuálně.
6. Dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce ohrožuje plodnost.
V současné době se hormonální antikoncepce označuje spíše za ochránce plodnosti, dokonce se dříve využívala, před nástupem účinnější léčby, právě k léčbě neplodnosti (předpokládal se jakýsi fenomén "výskoku" po vysazení a odblokování ovulace). Hormonální antikoncepční přípravky totiž mírně snižují riziko výskytu zánětlivých onemocnění dělohy a vejcovodů zahuštěním hlenu v děložním hrdle.
Pokud bude žena plánovat těhotenství, pak užívání jednoduše přeruší. Většina žen má ovulaci již v prvním menstruačním cyklu po vysazení hormonální antikoncepce (jenom v případě vysazení injekční antikoncepce může trvat návrat plodnosti tři až šest měsíců po vysazení).
7. Hormonální antikoncepce nabourává menstruační cyklus.
Na začátku užívání hormonální antikoncepce se může stát, že menstruace trvá kratší, nebo naopak delší dobu – nepravidelné krvácení nebo špinění provází první, případně i druhý cyklus. Nejedná se však o nic nebezpečného. Nejčastější příčinou špinění jsou ovšem chyby v užívání hormonální antikoncepce, a pak je pro uživatelku výhodné přejít na jednodušší režim užívání s nižším rizikem chyb (například na antikoncepční náplast, na kterou se nemusí myslet každý den, protože se lepí jen jednou týdně).
Pokud je hormonální antikoncepce užívána bezchybně a nepravidelné krvácení trvá i v třetím cyklu, je vhodné začít uvažovat o změně přípravku (pokud vyhovuje, nejpozději po třech měsících užívání by se už žádné nepravidelnosti krvácení objevovat neměly). Dalším typickým steskem uživatelek je vynechávání menstruace po vysazení hormonální antikoncepce. Většinou se však zjistí, že podobné potíže měla žena již před začátkem užívání a že právě ony byly mnohdy důvodem pro nasazení antikoncepce. Po jejím vysazení se tedy tělo jen vrátilo k původní poruše.
8. Oddalování menstruace je zdravotně závadné.
Oddálení menstruace nemá krátkodobě ani dlouhodobě žádné negativní následky na zdraví. V případě přirozených cyklů udává krok cyklu ovulace, v případě cyklů s hormonální antikoncepcí je ovulace zablokována a krok cyklu udává sama uživatelka. Řada studií potvrdila, že kontinuální užívání hormonální antikoncepce bez pauz (a tedy bez krvácení), tzv. metoda dlouhých cyklů, je pro organizmus ženy výhodné (lepší kosmetický efekt, výhoda v léčbě i prevenci vzniku cyst).
Při klasickém užívání se hormonální antikoncepce užívá tři týdny a na týden se vysadí, při prodlouženém užívání se užívá tak dlouho, dokud se žena cítí dobře a pokud se neobjeví krvácení nebo špinění (cykly tedy mohou trvat libovolně dlouho). Jde o naprosto bezpečný způsob, při kterém zůstává antikoncepční účinnost zcela zachována.
Nedoporučuje se naopak zkracování cyklů pod 21 dní, protože pak není antikoncepční účinnost v následujícím cyklu spolehlivá! Kontinuálně lze užívat monofázické antikoncepční pilulky (všechny pilulky mají stejnou barvu) nebo antikoncepční náplast, která je pro metodu dlouhých cyklů přímo předurčena (vzhledem k tomu, že se aplikuje jen jednou týdně a udržuje stabilnější hormonální hladiny).
9. Čas od času by se měla hormonální antikoncepce změnit.
Pokud je žena zdravá a je se svým přípravkem hormonální antikoncepce spokojena, nemá zásadní důvod ho měnit. Je však pravdou, že v současnosti jsou na trhu přípravky, které nabízejí daleko víc než "jen" ochranu před neplánovaným otěhotněním. Patří k nim například antikoncepční náplast – má všechny vlastnosti klasické pilulky, ale navíc se lepí jednou týdně, takže se na ni nemusí myslet denně a její spolehlivost není ovlivněna aktuálním stavem zažívacího traktu.
10. Spolehlivost hormonální antikoncepce snižují antibiotika.
To je a není pravda. Některá antibiotika účinek hormonální antikoncepce opravdu snižují. Přímý vliv na snížení účinku antikoncepce mají antibiotika, která se užívají vzácně, například při léčbě tuberkulózy. Jsou totiž metabolizována v játrech pomocí stejných enzymů, které potřebují využít i hormony obsažené v antikoncepci. Jiná antibiotika mohou zase ovlivnit mikroorganizmy v trávicím traktu, a snížit tak množství vstřebaných hormonů. Stejně působí také některé analgetické směsi používané při léčbě nachlazení a chřipky.
Pokles hormonálních hladin se projeví většinou špiněním nebo slabým krvácením v průběhu cyklu. Pokud se to stane, doporučuje se po zbytek cyklu užívat ještě další antikoncepční metodu a stejně tak i v cyklu následujícím. Řešením může být užívání antikoncepční náplasti, jejíž vstřebávání není závislé na stavu zažívání a hormonální hladiny zůstávají stabilní.
