Jaro Ředkvičky, chřest, kedlubny
Vezměme to pěkně popořádku podle ročních období. Biologické jaro začíná už v polovině února a je to ideální období pro očistu organismu, zejména pak trávicího traktu. Chuť jara je především kyselá, stejně jako raná jarní zelenina, zároveň však osvěžující.
K sezonním druhům patří cibule, ředkvičky, chřest, kedlubny, saláty, později i brokolice, fazolové lusky, kapusta, hrášek, květák, mrkev, okurky a rajčata.
Tip: V tomto období, kdy sluníčka a tepla kvapem přibývá, je ideální doba na saláty. Spoustu zajímavých inspirací najdete v sekci Jarní saláty na Recepty iDNES.cz.
Léto Cokoliv je po ruce
Léto je dobou pestrosti, všemožných chutí i barev a zelenina by právě v tomto období měla představovat největší část našeho jídelníčku. Lze ji přidat do mnoha různých pokrmů, zpestří jakékoliv jídlo.
Můžete ji také využít jako zdravou alternativu pečiva a běžných příloh, jako jsou brambory, těstoviny anebo rýže. A samozřejmě se hodí do všemožných salátových variací.
Využít přitom můžete všechny druhy, které máte po ruce: brokolici, celer, cibuli, cuketu, ředkvičky, kedlubnu, česnek, hrách, kapustu, květák, mrkev, okurku, rajčata, salát, papriku, patizon, pórek, bílou ředkev, čekanku či zelí.
Podzim Hodně česneku a cibule
Na podzim se začíná ochlazovat a naše tělo prahne po teple. Ze zeleniny nám touto dobou přijdou k duhu dýně, ředkev, kedlubny, kapusta, zelí a hodně česneku a cibule.
Taková dýňová polévka, zeleninový koláč nebo ratatouille jsou pro sychravé podzimní dny jako stvořené. Krásně nás uvnitř zahřejí a dodají energii do stále častějších plískanic.
Které druhy zeleniny je lepší uvařit?Mrkev: Během tepelné úpravy se znásobí množství obsažených karotenoidů, jež působí jako velmi účinné antioxidanty. Rajčata: Obsažený lykopen je nejenom extra silným antioxidantem, ale má také schopnost brzdit rozvoj některých nádorových onemocnění, ze syrových rajčat se ovšem vstřebává velmi obtížně, je tedy lepší je spařit. Vhodná je třeba forma domácího protlaku. Špenát: Ukrývá v sobě vysoký podíl vápníku, hořčíku a železa. Všechny tyto minerály naše tělo lépe absorbuje, pokud špenát tepelně upravíte, například množství vápníku se tím až ztrojnásobí. Kapusta: Obsahuje látky, které napomáhají snížení hladiny škodlivého cholesterolu, jejich účinek se vařením zvyšuje. |
Zima Lilek a kysané zelí
Je celkem přirozené, že saláty ze syrové zeleniny v chladném období roku chroupá asi jen málokdo. Snad s výjimkou zarytých dietářů, kteří chtějí zhubnout stůj co stůj, bez ohledu na přirozené potřeby svého těla, které se v zimě potřebuje v první řadě zahřát.
Huňatý kabát, šála a rukavice na to však obvykle nestačí, je potřeba prohřívat se i zevnitř. Syrová zelenina má naopak ochlazující efekt, takže s tím byste příliš nepochodili. Zeleninu si samozřejmě můžete dopřát i během chladného období, ale pokud možno ji konzumujte tepelně upravenou, například v páře, vařenou, pečenou nebo třeba restovanou.
Ze zeleniny je na zimu báječný lilek a zelí. Kromě toho je dobré do jídelníčku zakomponovat i kvašenou zeleninu, která funguje doslova jako elixír zdraví, především kvůli vysokému podílu vitaminu C. Kromě toho obsahuje spoustu minerálů, laktobacilů a enzymů, jejichž množství se zvyšuje při procesu mléčného kvašení. Doporučuje se konzumovat dvě lžíce pickles několikrát za den. Podpoříte trávení, činnost střev a posílíte imunitu.
Domácí picklesZáklad tvoří mrkev, cibule a zelí, přidat můžete i ředkev, červenou řepu, kedlubnu, kapustu, květák či brokolici. Zeleninu nastrouhejte nadrobno a smíchejte ji s mořskou solí (1 kg zeleniny a 15 g soli). Můžete přidat i křen nebo trochu kmínu. Potom zeleninu po vrstvách natlačte do velké sklenice až k samému hrdlu a důkladně ji upěchujte, abyste z ní vymačkali vzduch. Sklenici překryjte igelitovým sáčkem, přiklopte menší sklenicí a navrch položte ještě něco těžkého, například kámen. Pokud máte kvašáček, stačí jen utáhnout víko. Nechte kvasit 3 až 4 dny při pokojové teplotě, následně pickles skladujte v lednici. |
