Peter Šóš: Pokud nemůžete spát, nemá cenu ležet |
Důvodem k zavedení letního času tedy evidentně nebyla lepší kondice a pohoda občanů, ale vyšší produktivita práce. V létě totiž brzy svítá, a proto je žádoucí, aby hospodářský život začínal dříve. V České republice by slunce v létě vycházelo již před čtvrtou hodinou, zatímco by zapadalo již kolem dvacáté hodiny.
Pro většinu lidí je výsledná únava pouze nepříjemností, ale zhruba 40 procent populace, převážně seniorů a dětí, může mít podle odborníků vážnější zdravotní a psychické důsledky.
„Studie spojují nedostatek spánku při přechodu na letní čas s dopravními nehodami, úrazy na pracovišti a potraty při umělém oplodnění. Zvyšuje se také riziko srdečního infarktu,“ vysvětluje MUDr. Petr Šóš a dodává, že na druhou stranu hodina spánku navíc po skončení letního času může přispívat k poklesu počtu srdečních infarktů.
Letní čas u nás a ve světěPřechod na letní čas byl v některých zemích zaveden již během první světové války, na českém území se poprvé posouvaly hodiny v období protektorátu. Po několika změnách se střídání času v Československu ustálilo v roce 1979 – letní čas začínal vždy poslední neděli v březnu a trval šest měsíců. Od roku 1996 se letní čas o jeden měsíc prodloužil a končí tak až v poslední říjnovou neděli. Letní čas platí v současnosti ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu. V některých zemích byl letní čas nejprve přijat a posléze zrušen, například v Rusku, kde bylo střídání času zavedeno již v roce 1917, v roce 2011 však bylo zrušeno a začal platit stálý letní čas. Všeobecná nespokojenost s pozdním východem slunce zejména v zimních měsících však vedla k další změně, a tak od roku 2014 mají Rusové pouze standardní čas. |
Časné večerní setmění po skončení letního času doprovází podle něj nárůst sezonních depresí.
„Australská studie našla po jarních i podzimních posunech času zvýšenou míru sebevražd u mužů,“ doplňuje lékař a dál vysvětluje, že se naše biologické hodiny musí přizpůsobovat posunu času na jaře o něco rychleji a na podzim naopak pomaleji. Je to tím, že se časy úsvitu a soumraku mění v době rovnodennosti o něco rychleji. Doba úsvitu se během jarního posunu času mění rychleji, protože změna přichází blíž k březnové rovnodennosti. O něco pomaleji se pak mění během podzimního posunu času, který se nastává víc než měsíc po zářijové rovnodennosti.
„Vzhledem k tomu, že je pro náš biologický rytmus rozhodujícím ukazatelem času úroveň osvětlení za soumraku a úsvitu, je nepravděpodobné, že se snadno přizpůsobíme náhlým a čistě ekonomicko-politickým časovým posunům,“ obhajuje jednotný čas spánkový odborník, podle něhož skřivani mají větší potíže s podzimní změnou času a takzvané sovy naopak hůř snášejí jarní časový posun. Také lidé se spánkem kratším než sedm hodin se podle něj s posouváním času vyrovnávají o poznání hůře než ti, kteří spí déle.
Středoevropský čas Letní čas Zimní čas |
Co by lékař „nespavcům“ v době časového posunu poradil? „Pokusit se v těch dnech chodit spát a vstávat o 15 minut (na jaře dříve, na podzim později) než obvykle a v sobotu a v neděli si podobně pomoct alespoň 30 minutami. Dále doporučuje vystavit se hned po probuzení dennímu světlu, ideálně se krátce projít venku, případně přidat několik protahovacích cviků na snížení tělesného stresu a dát si zdravou snídani.
V poslední době se o zrušení letního času vedou bouřlivé debaty v celé Evropě. Občanské iniciativy a petice shodně s lékaři tvrdí, že změny času mají negativní dopady na zdraví lidí. Proto začátkem února vyzvali europoslanci Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a klasického (mylně označovaného jako zimní) času a případně navrhla zrušení.
MUDr. Peter Šóš je rozhodně pro zrušení letního času a zachování jednoho stabilního standardního. „V tom by nám mohlo být vzorem již poučené Rusko, kde letní čas z roku 2011 vystřídal kvůli nespokojenosti s pozdním úsvitem během zimních měsíců už o tři roky později stálý standardní čas.“
