Na Komisi teď záleží, zda se bude případnou změnou směrnice o střídání času zabývat. Pro změnu hlasovalo 384 europoslanců, 153 bylo proti, 12 se hlasování zdrželo. V čele skupiny osmdesáti europoslanců, kteří požadují změnu současného režimu střídání času, stojí český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru parlamentu.
Moje rezoluce navrhující zrušení střídání času byla přijata na plénu @Europarl_CS . Komise by se nyní tímto tématem měla začít vážně zabývat
„Téma zrušení střídání času rezonuje napříč evropskými zeměmi, jenom jednotlivé iniciativy o sobě nevěděly. Českou iniciativu vede senátor Petr Šilar a podařilo se mu získat podporu od 20 000 občanů. Ve Finsku petici týkající se střídání času podpořilo dokonce 70 000 lidí. V Estonsku jde o vážné politické téma. V Polsku o tom jednají v parlamentu,“ uvedl Svoboda.
Charanzová: Může to přinést chaos
Poslance Luďka Niedermayera (TOP 09, EPP) naopak obsah návrhu na zrušení střídání času nepřesvědčil. „Střídání času pro mne není něco, co by mělo být zrušeno jen tak lusknutím prstu, bez důkladné analýzy. Stejně tak je to jedno z témat, kde by dávala smysl velmi široká konzultace s veřejností. Oboje mi zatím chybí,“ uvedl.
V zeměpisných podmínkách ČR by podle něj používání standardního času odpovídajícího našemu časovému pásmu znamenalo východ slunce v letním období již před čtvrtou hodinou, zatímco západ slunce by nastával kolem osmé hodiny. „Zejména pro rodiny s dětmi či lidi, kteří rádi po práci sportují, by to bylo dle mého názoru výrazné zhoršení kvality života,“ dodal Niedermayer.
Podobně se vyjádřila také poslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), podle které prokazatelné závěry vědeckých studií o dopadu na lidské zdraví chybějí. „Úprava střídání času by vnesla chaos do celé řady zavedených systémů,“ uvedla poslankyně. Dodala, že prodloužit na jaře a na podzim den o jednu hodinu na úkor noci má smysl.
Letní čas 2017–21rok / začátek / konec |
Otázka ukončení střídání času by měla být předmětem hlasování, aby se nestalo, že se bude čas v některých členských státech dvakrát do roka střídat, zatímco v jiných nikoli. Poslanci zároveň upozorňují na úsilí, které EU vyvinula na harmonizaci doby, kdy se mění čas napříč členskými státy, a zdůrazňují, že jejich návrh nemá za cíl zavést v Evropě jednotné časové pásmo.
Europoslanec Svoboda citoval nedávný výzkum devíti evropských univerzit, podle nějž má 20 procent populace kvůli střídání času zdravotní problémy. Dodal, že podle dalších studií se střídání času projevuje zvýšenou konzumací alkoholu a větším kuřáctvím. Zvýšená sportovní aktivita v důsledku letního času není prokázána a úspory energie se nedostavily.
Španělská poslankyně Inés Ayalaová Senderová (PSOE, S&D) zdůraznila, že přetočení hodinových ručiček dvakrát do roka má dopad zejména na děti, starší osoby a zranitelné lidi. V období střídání se rovněž zvyšuje nehodovost a lidé trpí vyčerpáním, dodala.
Poslanci, kteří návrh nepodpořili, například uváděli, že nejsou studiemi o negativním dopadu na zdraví přesvědčeni nebo že by se EP měl věnovat důležitějším tématům. Italský poslanec Angelo Ciocca do rozpravy před hlasováním přinesl velké hodiny a řekl, že debata je ztrátou času. Evropský parlament by se podle něj měl zabývat spíše miliony chudých a nezaměstnaných.
Letní čas u nás a ve světěPřechod na letní čas byl v některých zemích zaveden již během první světové války, na českém území se poprvé posouvaly hodiny v období Protektorátu. Po několika změnách se střídání času v Československu ustálilo v roce 1979 – letní čas začínal vždy poslední neděli v březnu a trval šest měsíců. Od roku 1996 se letní čas o jeden měsíc prodloužil a končí tak až v poslední říjnovou neděli. Letní čas platí v současnosti ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu. V některých zemích byl letní čas nejprve přijat a posléze zrušen, například v Rusku, kde bylo střídání času zavedeno již v roce 1917, v roce 2011 však bylo zrušeno a začal platit stálý letní čas. Všeobecná nespokojenost s pozdním východem slunce zejména v zimních měsících však vedla k další změně, a tak od roku 2014 mají Rusové pouze standardní čas. |
Letní čas byl kdysi zaveden k úspoře elektrické energie, podle kritiků však již změna výraznou úsporu nepřináší. Střídání letního a standardního času vyvolává ve společnosti dlouhodobě diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec ještě k něčemu dobré.
Lékaři a psychologové se shodují, že na změnu času si lidé, zejména senioři a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dříve.
Každoroční časové posuny mají prý špatný vliv na zdraví a pohodu občanů, neboť narušují biologické hodiny, což se projevuje poruchami spánku a soustředění. „Studie ukazují, že po změně času hrozí větší riziko srdečních záchvatů a zvyšuje se počet dopravních nehod,“ tvrdí bývalý ministr zemědělství Polska Marek Sawicki.
Ten přišel v září 2017 s návrhem zastavit střídání času v polském Sejmu. Mezi poslanci měl všeobecnou podporu a v říjnu byl jednohlasně schválen sněmovní komisí. Pokud by byl zákon přijat, řídili by se Poláci od 1. října 2018 už pouze letním časem.
