Krevní sraženina se může v žilním systému člověka vytvořit za nejrůznějších okolností. Rizikovými faktory, které mohou k jejímu vzniku přispět, jsou například probíhající nádorové onemocnění, těžká infekce, dlouhodobý pobyt na lůžku, úraz a také užívání hormonální antikoncepce nebo dědičnost.
Tato vážná zdravotní komplikace může postihnout každého, ale vždy pouze za předpokladu, že se sejde více rizikových faktorů najednou.
Jedním ze skrytých důvodů mohou být dědičné trombofilní mutace, jimiž u nás trpí zhruba osm procent obyvatel. V genech můžeme mít například deficit určitého proteinu, nedostatek antitrombinu, který má v těle za úkol přirozeně bránit srážení krve, nebo trombofilní mutace.
Dědičné předpoklady k trombóze lze odhalit pouze na základě důkladné rodinné a osobní anamnézy a následných krevních testů. Pokud tedy víme, že určitou mutací trpí někdo z přímé rodiny, nebo jsme prodělali některou z komplikací spojených s trombózou, měli bychom požádat o test co nejdříve. Podstoupit ho můžeme u svého lékaře.
Hrozí vám infarkt nebo trombóza? Záleží i na krevní skupině |
„Jestliže dojde k odhalení přítomnosti některé z mutací, proberte s lékařem vhodná preventivní opatření, díky kterým můžete předejít vážným zdravotním potížím spojeným s krevním srážením,“ říká lékařka Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB. „Pokud se přítomnost mutace nepotvrdí, je v případě předpokladu dědičné predispozice k trombóze vhodné podstoupit další krevní testy.“
Rizikovým faktorem je vždy probíhající těžká infekce, která může zapříčinit nadměrné krevní srážení.
Covid a trombyV případě onemocnění covidem je výskyt trombotických komplikací vyšší než u jiných infekcí. Některé studie potvrzují, že nastávají u 20–30 procent pacientů s těžším průběhem nemoci. „Jednou z hypotéz, proč covid přispívá ke vzniku krevních sraženin, je, že virus SARS-CoV-2 přímo útočí na endotelové buňky, které lemují krevní cévy,“ vysvětluje lékařka Pinterová. „Endotelové buňky mají shodný receptor s tím, který virus používá pro vstup do plicních buněk, a mohou tak být snadno napadeny. Jejich poškození pak může být spouštěcím momentem pro zahájení krevního srážení, jež je umocněno zánětlivým stavem organismu a imobilitou pacienta.“ |
Na vzniku trombů se totiž při jejím průběhu podílí více vlivů, a to samotné upoutání na lůžko a poškození tkání zánětem. S ním souvisí uvolnění řady zánětlivých faktorů, z nichž mnohé jsou zároveň látkami, které se účastní procesu srážení krve. I na to je třeba pamatovat.
Rizika při cestování
Trombóza může vzniknout i kvůli dlouhým cestám, zvlášť pokud trvají víc než osm hodin. Riziko zvyšují také dlouhodobé stání nebo popocházení, třeba ve frontách na odbavení na letišti a podobně.
Nejhorší je ovšem cesta samotná, a to jak autem nebo autobusem, tak letadlem v nižší třídě, kde není dostatek místa na nohy. Nezbytné je využívat každou příležitost k procházce, ale rovněž jednoduché cviky typu kroužení nohama v kotníku, natahování a přitahování nártů apod.
Na cestu bychom měli volit volné oděvy, ale i kompresní punčochy. Důležité je také dostatečně pít, ideálně čistou vodu.
Trombóza se může projevit až po cestě, dokonce i v odstupu několika týdnů. Pokud se objeví některý z příznaků, měli bychom zajít k lékaři. Příznaky jsou například bolest, otok, zarudnutí, pocit napětí nebo teplá pokožka v místě krevní sraženiny.
