Čtenářům proto doporučil při krátkodobém letu hýbat nohama pod sedačkou a u delších tras se ještě navíc pravidelně procházet v uličce. Účinné jsou také kompresní punčochy.
Jako vhodnou ochranu před nebezpečnou trombózou navíc zmínil i užívání aspirinu a dalších podobných léků. „Riziko trombózy minimalizují tím, že snižují krevní srážlivost. Standardní dávkování je 100mg jednou denně a doporučuje se pravidelné dlouhodobé užívání. Jednorázové podání před cestou nemá významnější vliv,“ vysvětlil doktor Bureš.
Odpovědi lékaře Tomáše Bureše najdete zde |
Potíže s křečovými žilami má každá druhá žena a každý čtvrtý muž v Česku. Příčinou vzniku křečových žil neboli varixů je poškození povrchního žilního systému. Naruší se chlopně, které mají bránit zpětnému toku krve do povrchních žil, čímž dochází k jejich postupnému rozšiřování a vzniku takzvaných křečových žil.
Tomáš Bureš MUDr. Tomáš Bureš vystudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2003 získal atestaci v oboru všeobecná chirurgie. Dále se specializoval na obor cévní chirurgie, ve kterém získal v roce 2008 odbornou způsobilost. Kromě obecné a cévní chirurgie se také specializuje na miniinvazivní chirurgické postupy v oboru cévní chirurgie, zejména v rámci využití laserů pro operace křečových žil a kosmetickou chirurgii, ale také na beznapěťové plastiky břišních kýl. Od roku 2018 působí jako vedoucí lékař na klinice Galerie Medical Center. |
Nejčastěji toto onemocnění postihuje lidi, kteří mají sedavý způsob zaměstnání nebo naopak dlouhodobé stání - tedy ty, co pracují v kancelářích, prodavačky, kadeřnice či učitelky.
Pokud právě vy máte problémy s křečovými žilami, mohou se u vás při dlouhodobém cestování objevit zdravotní komplikace. Delší cesty jsou totiž často spojeny s problémy způsobenými zpomaleným krevním tokem v žilním systému.
„Krevní tok v žilách je urychlován takzvanou žilní pumpou, tedy pohybem svalů, které masírují žilní kmeny a vedou k urychlení krevního toku. Při delších cestách jsou pak tyto mechanizmy oslabeny a dochází tak ke zpomalení žilního toku. To pak působí vznik klasických problémů, jako jsou otoky dolních končetin, pocity tíhy, únavy končetin, nebo až tlaku a bolestí lýtek,“ vysvětluje lékař Tomáš Bureš.
V nejzávažnějším případě může podle cévního chirurga dojít až k vytvoření krevní sraženiny v žilním kmeni a tím k zánětu žíly, což se týká především pacientů s křečovými žilami. Dojde-li pak ke vzniku sraženiny v hlubokém žilním systému - trombóze - je pacient ohrožován plicní embolií, která může vést k velmi vážnému poškození zdraví a skončit i smrtí.
