Pokud je máte i vy, pak nejste sami, trápí 30 až 60 procent lidí. Křečové žíly postihují hlavně povrchové a tzv. perforující žíly dolních končetin. Jejich výskyt je dán hlavně věkem, malé děti obvykle křečáky nemívají, nad šedesát let už je má podle statistiky každý druhý člověk.
„Za jejich vznikem stojí zejména nesprávné zatěžování nohou, kdy dochází ke zpomalení toku krve a jejímu městnání v žilách. Ty se pak rozšiřují, žilní stěny pod nátlakem povolí a vyboulí se,“ vysvětluje cévní chirurg doktor Jaroslav Kliment z Lékařského domu v Praze 7.
Podle odbornice Věry Derflové je základní příčinou horší kvalita vaziva v žilní stěně, která způsobuje menší pevnost cévní stěny a postupně rozšíření až zvlnění žíly v celém jejím průběhu. K urychlení tohoto procesu dochází v souvislosti s nedostatkem pohybu, kouřením, obezitou, statickou zátěží dolních končetin (dlouhé stání, sezení s omezením pohybu, dávání si nohy přes nohu), nošením podpatků, příliš upnutým oblečením, ale i hormonálními změnami, kombinací zátěžových momentů v těhotenství, po úrazech, zánětech a tak dále.
Příznaky žilní nedostatečnosti
Spousta lidí se domnívá, že když budete mít křečové žíly, hrozí vám embolie, nebo dokonce smrt. To je ale mýtus. Podle statistiky je takových komplikací zánětlivého onemocnění povrchových žil velmi málo. Daleko častější jsou trombózy hlubokého žilního řečiště. K prvním příznakům vyvolaným žilní nedostatečností a varixy patří námahová bolest a snadná unavitelnost.
Tyto obtíže jsou způsobeny hromaděním tekutiny v podkoží mimo cévní řečiště, tedy otoky, které se obvykle vystupňují během dne. Mnoho lidí si v průběhu dne potřebuje sednout a na chvíli dát nohy do zvýšené polohy, aby tyto obtíže ustoupily. Těžší případy žilní nedostatečnosti se projevují viditelnými, mnohdy už nevratnými změnami barvy a kvality kůže, tuhnutím podkoží a v pokročilém stupni až porušením kožního krytu a vytvořením defektu neboli vředu (tzv. bércový vřed).
Diagnostika a možnosti léčby
„Velmi dlouho jsem podceňovala křečové žíly, které jsem měla na obou nohou. Říkala jsem si, že to nic není, že je to jen estetická záležitost, a pak jsem najednou ležela v nemocnici s trombózou,“ vypráví padesátiletá Eva z východních Čech.
Co můžete pro své žíly udělat sami? * Neseďte dlouhou dobu, občas se postavte a protáhněte nohy. * Zbavte se nadbytečných kilogramů a nenoste těsné oblečení. * Pravidelně cvičte, jezte hodně zeleniny a ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy. * Užívejte přípravky s extrakty z plodů jírovce – kaštanů. Ty jsou vhodné pro krátkodobou léčbu žilní nedostatečnosti. Upravují totiž propustnost žilní stěny, a tím zabraňují otokům. * Vyzkoušejte akupunkturu; jehličky se napíchnou do postižené žíly, čímž se zvýší průtok krve v žilách a dojde k posílení žilní stěny. Pozor, tuhle metodu by ale měl provádět pouze lékař s akupunkturní praxí! * Dopřávejte si masáž nohou a jednou za čas si sprchujte lýtka střídavě teplou a studenou vodou. * Zkuste jednoduché cviky z jógy – lehněte si na záda u zdi, opřete si o ni chodidla (kolena jsou rovná a nohy zdvižené v úhlu 45°). Zůstaňte v této pozici asi tři minuty a zhluboka a rovnoměrně dýchejte. * Odstraňte zácpu – jezte dostatek vlákniny, jako jsou cereálie, jablka a hrušky, fazole atd. Namáhavé vyprazdňování při zácpě brzdí tok krve z nohou a vyvíjí tlak na žíly lýtek. * Zapomeňte na vysedávání v horké koupeli. V ní by vám cévy ještě více naběhly. |
Pravda je, že pokud máte křečové žíly, neměli byste to nechat být jen tak. „Varixy by se měly léčit od prvních náznaků. Kromě estetického hlediska mohou v pokročilém stadiu pacienta omezovat a stát se příčinou dalších závažných onemocnění. Třeba chronické žilní nedostatečnosti, trombózy či onemocnění lymfatického systému,“ potvrzuje doktor Kliment.
Žilní nedostatečnost či křečové žíly odhalí lékař specialista, který je zkušený v používání minimálně invazivních technik prováděných k zobrazování žil. Používá se ultrazvukové vyšetření ke zhodnocení anatomických poměrů žilního řečiště, funkce chlopní a změny toku krevního proudu v žilách. Lékař vyšetří průchodnost povrchového a hlubokého žilního systému a pátrá po známkách refluxu. Výsledky těchto vyšetření pak pomáhají v diagnostice určit, zda jste kandidát pro minimálně invazivní operaci, známou jako žilní ablace (odstranění), nebo zda je možné volit jinou metodu.
Kompresní punčochy jako základ prevence
Máte-li problémy se žilami, pak byste zcela určitě měli zapomenout na boty na vysokém podpatku a samozřejmé by mělo být nošení kompresivních punčoch. Právě tak se zpočátku varixy léčí. Stahovací punčochy jsou k sehnání nejen ve specializovaných prodejnách, ale i v lékárnách, kde by vám měli poradit i stupeň komprese.
Nejvhodnější jsou klasické zdravotní punčochy ve II. kompresivní třídě, které stahují od prstů pod koleno a jsou vhodné k preventivnímu používání, například pokud míváte často oteklé nohy, ale křečové žíly zatím ještě ne. Vhodnější jsou pak tzv. stehenní punčochy, které vedou od prstů po tříslo, nejlépe se samodržícím lemem. Ty využijete třeba i při dlouhé cestě autem nebo letadlem.
Kdy je zapotřebí operace
K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, kdy konzervativní postup nezabral. Možnosti léčby jsou široké.
„Před časem jsem byla na sklerotizaci křečových žil. Trvalo to krátce, nebolelo to a rekonvalescence také netrvala dlouho. Nyní mám klid a jsem spokojená,“ říká čtyřicetiletá Dana z Prahy. V terapii křečových žil se používají chirurgické metody podle typu a nálezu a velmi často se kombinují, aby se dosáhlo optimálního výsledku. Co tedy dnešní medicína nabízí?
Sklerotizace: Tato metoda se používá hlavně pro léčbu středně velkých křečových žil, ale podle odborníků má nejširší terapeutické možnosti, protože ji lze využít pro léčbu relativně velkých varixů i relativně malých žilek. Princip spočívá v napuštění varixu látkou, která zničí cévní výstelku žíly a vyvolá umělý zánět – takto ošetřená žíla se po několika týdnech vstřebá. Jde o ambulantní metodu, téměř vůbec vás neomezí v normálním životě a nebolí. Sklerotizační roztok se používá buď ve formě tekutiny, nebo pěny.
Laserové ošetření: Tato minimálně invazivní metoda slouží k léčbě žil, která se dá provádět při hospitalizaci nebo ambulantně. Metoda využívá efektu nazývaného denaturace bílkoviny teplem. Vlivem tepla se živá bílkovina promění v neživou tkáň. Po aplikaci místního znecitlivění kolem žíly lékař zavede izolovanou tenkou cévku do léčené oblasti. Pak laserový paprsek vytvoří tepelnou energii, která žílu a odstupy jejích větví postupně uzavře.
Zjednodušeně řečeno, podstatou techniky je vstřebání vysoké energie laserového paprsku v žilce, což společně s následnou modifikovanou zánětlivou reakcí vyvolá spečení léčené žíly. Výhodou této metody je to, že kromě ochrany před sluncem a extrémním přehřátím není obvykle nutné dodržovat po zákroku žádná další speciální doporučení. A na rozdíl od injekční sklerotizace nemusíte nosit kompresivní punčochy, takže léčbu lze provádět kdykoli v roce.
Operační metody: Patří sem například chirurgický podvaz a stripping (vytržení) žil. Při strippingu jde o nejběžnější chirurgickou metodu, kdy se postižená žíla vytáhne malým řezem pomocí sondy. Nevýhodou je pooperační krvácení, až třítýdenní pracovní neschopnost a šestitýdenní nošení stahovacích punčoch. Obvykle však tento zákrok hradí pojišťovny. Navíc u těchto zákroků je poměrně vysoké procento recidiv, v průměru 10–25 %.
Radiofrekvenaní ablace patří také k operačním metodám, ale miniinvazivním. Je vhodná zvláště při poškozených bočních větvičkách odstupujících z hlavních žil. K odstranění nemocných žil stačí jen vpich nebo krátký řez na postižené noze.
Není nutné vás uspávat, stačí místní znecitlivění. Operace je pak otázkou několika minut. Provádí se pomocí speciální sondy, která je podobná tenkému drátku. Na svém konci má zakončení, které dokáže postiženou žílu uzavřít. Lékař pak sondu zasune na začátek žíly a místo zataví pomocí teploty asi 80 stupňů. Radiofrekvenční ablace je šetrnější a nehrozí okolní popálení.
„Navíc je u této metody návratnost varixů až čtyřikrát menší a regenerace po operaci je mnohem rychlejší,“ dodává lékař Jaroslav Kliment.
3. října 2014 |
Plastické operace
Sledovat další díly na iDNES.tvČlánek vyšel v únorovém vydání časopisu Zdraví.
