V poslední době se objevují znepokojující informace o výskytu tasemnice. Nakolik se máme obávat toho, aby se parazit neobjevil v našem těle? A co třeba roup a škrkavka?
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro diagnostiku střevních parazitóz Věra Tolarová říká, že podle jejich informací jde o problém čím dál menší: "Z našich dlouhodobých statistik jednoznačně vyplývá, že výskyt všech námi sledovaných druhů střevních parazitů výrazně klesá."
Některé zdroje přitom uvádějí, že střevní parazity má v těle asi osmdesát pět procent z nás. To je ale podle doktorky Tolarové klam, který není podložený žádnými důvěryhodnými studiemi ani statistikami.
Zákeřní cizopasníci se do našich těl dostávají hlavně díky špatné hygieně. A protože jsme stále více čistotní, mají k útoku na naše tělo méně a méně příležitostí. V minulosti pomohlo například zavedení kanalizace, v současnosti zase veterinární prohlídky masa na jatkách. Právě tato a mnohá další opatření přispívají k tomu, že je situace stále lepší.
"Když se tedy nakazíte nějakým druhem parazita, je většinou možné vystopovat, kde došlo k porušení opatření, která normálně šíření parazita zabraňují," dodává Tolarová.
Nákazu neprovází žádné zdravotní problémy. Střevní obtíže, nevolnost nebo zvracení se objevují jen výjimečně. Paraziti nám škodí hlavně tím, že nám berou živiny. Vážnější problémy ale podle expertů působí jen zřídka, a pokud se skutečně objeví, jsou pacienti převezeni na specializovaná infekční oddělení, kde se o ně odborníci ihned postarají.
Tasemnice bezbranná
Nejznámějším parazitem je tasemnice bezbranná. Ta se u nás hojně vyskytovala ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
"Tehdy jsme zaznamenávali kolem jednoho tisíce případů ročně," uvádí expertka na parazity Tolarová. Dodává, že díky následným opatřením, jako důsledné léčení všech případů, zákaz hnojení pastvin fekáliemi, dočasný zákaz prodeje tatarských bifteků a osvětová kampaň obyvatelstva, klesl počet nakažených lidí na současných ani ne deset případů za rok.
A jak je to s letitým tvrzením, že kdo jí a netloustne, má v břiše tasemnici? Prý jde jen a pouze o nepodložené domněnky.
Roup dětský
Nejrozšířenějším střevním parazitem je roup dětský. U nás se vyskytuje asi tisíc případů nákazy ročně, a i když jeho název naznačuje, kdo je jeho nejčastější obětí, nevyhýbá se ani dospělým.
Vajíčka roupů se do těla dostávají ústy, jde tedy o typickou nemoc špinavých rukou. Červi o délce asi jeden centimetr žijí v tlustém střevě a to, že je máme v těle, prozradí hlavě noční svědění v oblasti konečníku.
Samičky roupů totiž vylézají ven a kladou tam vajíčka, což svědí a nutí ke škrábání. Roup se vyskytuje pouze ve střevech, červi nejsou schopni se provrtávat do žádných jiných tkání.
Vajíčka škrkavky dětské se do těla mohou dostat po snědení neumytého ovoce a zeleniny.
Škrkavka dětská
Dalším dobře známým parazitem je škrkavka dětská. Její vajíčka se do našeho těla mohou dostat s nemytým ovocem a zeleninou, pokud jsou hnojeny lidskými fekáliemi.
Ve střevě se líhnou larvy, které prodělávají část vývoje mimo střevo. Putují přes plíce, a proto v této fázi mohou přechodně vyvolat kašel, dušnost nebo alergickou reakci.
Svůj vývoj pak škrkavky dokončují opět ve střevě a mohou dosahovat velkosti až kolem dvaceti centimetrů. Ze statistik Národní referenční laboratoře pro diagnostiku střevních parazitóz vyplývá, že ročně se u nás nakazí škrkavkami kolem třiceti lidí.
Léků na léčbu tasemnic je v současné době nedostatek. Doktorka Tolarová to vysvětluje tím, že ve světě tak moc ubylo nákaz tímto parazitem, že se některé léky přestaly plně vyrábět.
Pokud by se ale člověk nakazil, infekční kliniky mají alespoň minimální zásobu léků pro okamžitou pomoc.
