"Dnes k nám přišli dva noví pacienti, kteří uvedli, že se stolicí vyloučili články tasemnice. Jde o manželský pár ve věku kolem 60 let," potvrdil ve středu primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Infekční ambulancí v Opavě tak od začátku minulého týdne prošlo už 12 pacientů s podezřením na teniózu - onemocnění způsobené tasemnicí bezbrannou, jejíž latinský název zní Taenia saginata.
V uplynulých pěti letech se přitom lékaři v Moravskoslezském kraji s takovým problémem téměř nesetkávali, zachytili průměrně jednoho pacienta ročně. A v celé zemi se loni nakazilo tasemnicí bezbrannou jen šest lidí. Hromadný výskyt parazita v jedné lokalitě odborníci dlouho nepamatují.
Nákaza tasemnicíPůvodcem onemocnění je tasemnice bezbranná, která dosahuje délky 4-12 metrů. Je tvořena hlavičkou, krčkem a řetězem článků, které se po uvolnění samostatně pohybují ve stolici či na prádle nakaženého. Člověk se může nakazit zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa, které obsahuje larvální stadium tasemnice zvané boubel. "V tenkém střevě hostitele se larva uvolní, přichytí se ke sliznici a během několika týdnů se vyvine v dospělou tasemnici," popsala mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Inkubační doba je 10 až 12 týdnů. Nakažení si stěžují na bolesti břicha, nechutenství, nebo naopak zvýšenou chuť k jídlu. Nakažený člověk si často sám všimne odchodu článků tasemnice konečníkem. "Způsob léčby, výběr léčivého prostředku i jeho dávkování musí určit lékař. Lidé, kteří mají podezření na nákazu, by jej tedy rozhodně měli vyhledat. Neléčená tasemnice může ve střevě žít až několik let," upozornila Plívová. |
"Tasemnici už máme laboratorně potvrzenou u devíti pacientů, další dva ověřujeme a v jednom případě se kloníme spíše k přítomnosti jiného typu parazita v těle. Pacientka totiž tvrdí, že syrové maso nejí, a také klinické příznaky svědčí spíš pro jiné onemocnění než tasemnici. Zatím ale nemáme všechny výsledky vyšetření této ženy," říká šéfka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.
Proč jsou nakažení jen z Opavska?
Pacienty i jejich blízké, kteří také jedli syrové maso, mají hygienici dobře spočítané. "Na preventivní parazitologické vyšetření zatím posíláme 28 lidí," říká opavská epidemioložka Vera Vrábliková.
Původ masa s parazitem pro ně však dál zůstává záhadou. A to i přes výpověď většiny nakažených, že maso na tatarský biftek nakoupili v místním Globusu. Dva pacienti totéž potvrdili i redakci MF DNES. "Inkubační doba je dva až tři měsíce. Nakazil jsem se tedy v prosinci, kdy jsem jedl tatarák dvakrát. Vždy šlo o maso z opavského Globusu," uvedl 38letý muž z Opavy.
Hygienici i veterináři ale pochybují o tom, že by nakažené maso pocházelo právě z tohoto řetězce.
"Většina lidí sice tvrdí, že jedli syrové hovězí maso z jednoho hypermarketu, ale někteří si dali tatarák i v restauracích a jedna pacientka naopak říká, že v hypermarketu nenakupuje - maso měla z jiného řeznictví," líčí Irena Martinková. A důvodů k pochybnostem mají odborníci víc. "Je zvláštní, že onemocněli lidé jen v jednom okrese, když nakupují maso v obchodním řetězci, který má prodejny v celé zemi," upozornil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Jak často konzumujete tatarský biftek?
Poté, co v rozhovoru pro iDNES.cz zmínil maso z Globusu, obrátili se na něj zástupci téhož řetězce i jeho dodavatele s tím, že nákazu masa vylučují. "Dodavatel řekl, že krmí skot konzervovanou směsí, proto je kontaminace tasemnicí téměř vyloučená," uvedl Duben.
Míní, že kdyby maso dodané řetězci bylo infikované, onemocněli by lidé i v jiných městech. "Ale protože pacienti jsou jen z Opavska, inspektoři veterinární správy tam prověří domácí porážky. Pokusí se zjistit, zda někteří chovatelé neposlali své maso do oběhu," upřesnil.
Od loňského roku mohou lidé doma zabíjet i hovězí dobytek, ale musí každou porážku ohlásit a použít maso jen pro svou rodinu. "Nesmí ho prodat ani darovat třeba sousedům. Za to jim totiž hrozí vysoké pokuty," vysvětlil Duben.
Co jste jedli v prosinci? Těžko si vzpomenout
Podle primáře infekčního oddělení ale ani jeden z pacientů nakažených tasemnicí nezmínil, že by jedl maso z domácího chovu. "Mluvili o prodejnách, ale nikdy o domácí zabijačce," uvedl Kümpel.
To potvrzuje i epidemioložka Vrábliková. Nevylučuje ale, že pacienti zatím neřekli hygienikům všechny důležité informace.
"Problém je, že po třech měsících si lidé někdy hned nevzpomenou, kde všude tehdy jedli tatarský biftek, nebo odkud měli maso. Proto také není vyloučené, že si někteří lidé koupili maso z domácího chovu, ale nemluvili o tom," vysvětluje Vera Vrábliková.
To je důvod, proč chce všechny pacienty znovu oslovit a vyzpovídat. "V pátrání po původu tasemnice by nám moc pomohlo, kdyby lidé informace doplnili," říká epidemioložka.
