Kdo má v současné době na to uběhnout maraton, a kdo ne? První velká zkouška ukázala, že ze sedmičky amatérských běžců, kteří chtějí překonat sebe sama, to jsou zatím jen tři. Zjistil to profesionální trenér Vladimír Korbel, který běžce na prestižní maraton připravuje.
"Po testu na dvacet kilometrů si myslím, že maraton by uběhli Vítek Lichtenstein s Tomášem Hlivkou a možná Helena Chornozatonská. Určitě by nevydrželi průměrné tempo z dvacítky na jeden kilometr, ale s vydáním všech sil, kdyby běželi na krev, tak by ho zvládli," řekl iDNES.cz Vladimír Korbel, který trénoval i Jiřího Mužíka a další špičkové české atlety.
Šanci zúčastnit se berlínského podniku ovšem stále mají všichni. Výběr jedné ženy a jednoho muže se ještě neuskutečnil.
Zátěž jako 800 tun
Uběhnout 20 kilometrů představuje neuvěřitelnou zátěž na běžcovu nohu. Trenér Korbel vypočítal, že u běžce, který váží 60 kilogramů, má délku kroku 1,5 metru a pohybuje se rychlostí okolo 4 minut na kilometr, je jeho noha na desetikilometrové trati vystavena zátěži asi 400 tun. U dvacetikilometrové trati to je dvojnásobek.
"Naši běžci zvládli dvacítku zhruba v tempu 4:30 až 5:15 minut na kilometr, takže to bude o něco méně. I tak to je ohromná zátěž," poznamenal Korbel. V této souvislosti připomněl, jak je důležité dobře vyladit trénink, aby tělo zvládlo to, co si může dovolit.
Ani u trojice (zatím) nejlepších není podle Korbela zcela jisté, zda by maraton skutečně uběhli. "Uvažuji v hranicích měřitelných skutečností. Ale nevidíme do srdce a duše těch mladých lidí. Tedy jak se poperou s vyčerpáním organismu po třiceti kilometrech, jak budou schopni překonávat bolest nebo jak ve zdraví dotáhnou do konce celou přípravu," vysvětlil trenér.
Hokejista Holík trpěl
Přidal vzpomínku na někdejšího špičkového a vysoce trénovaného hokejisty Jaroslava Holíka, který se kdysi také rozhodl, že uběhne maraton. Po jeho absolvování prohlásil, že to byly jeho nejtěžší sportovní chvíle v životě.
Trojici (zatím) nejlepších běžců Korbel věří. "Zatím se zdá, že jejich výkonnostní laťka leží hodně vysoko a mohli by nás mile překvapit," dodal optimisticky Korbel.
Aby běžec zaběhl maraton s dobrým pocitem, mohl si říct, že pro dobrý výsledek udělal maximum, měl by podle Korbela uvažovat o limitu asi 2 hodiny na půlmaratonu.
Individuální odpočinek
Únava po půlmaratonu bývá ohromná. "Běžec se musí naučit regenerovat průběžně, jak při tréninku, tak bezprostředně po něm. A to i dlouhodobě. Je to hodně individuální, vysvětlil profesionální trenér.
"Každý musí najít v sobě tu správnou míru nalezení vnitřní rovnováhy, nejen při obnově oběhových a dýchacích funkcí. Tedy subjektivně nalézt v sobě opět vnitřní pohodu a uvolnění a zbavit se únavy. Někdo v sobě nalezne tuto rovnováhu do příštího dne, někdo po dvou dnech, někdo i po delší době. Proto ponechávám dávkování 7 tréninků na našich statečných, aby si sami nalezli optimální míru odpočinku po takovémto zatížení," konstatoval Korbel.
K regeneraci slouží mnoho aktivních cvičení především z oblasti strečinku, jógy, existují i samostatné kompenzační a dýchací cvičení a podobně.
"Tahle cvičení se snažíme v rámci našich časových možností provádět na společných trénincích, kromě kondičních. A ty pak doma naši běžci mohou dále provádět. Zatím se zdá, že našim maratonským adeptům se dost slušně daří," poznamenal Korbel.
