Jednorázových ochranných roušek a respirátorů je na trhu akutní nedostatek. Každý se chrání podle svých možností, někdo si roušku ušil, jiný má jednorázové a další používají jeden z typů respirátorů. Ani odborníci nemají úplně jasno, nakolik jsou s to ochránit nás před virem COVID-19.
Roušky versus respirátory
Roušky mají zabránit průniku choroboplodných zárodků zevnitř ven. Jejich účelem je ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Naopak respirátor chrání před ohrožením zvenku. Člověka, který jej používá, chrání před průnikem bakterií či virů z vnějšího prostředí.
Jak dlouho rouška nebo respirátor chrání, záleží na celé řadě vnějších faktorů – na pokynech výrobce, koncentraci infekčních látek v prostředí, teplotě, vlhkosti vzduchu. Zpravidla se doba použití uvádí od 3 do 8 hodin.
Jednorázová papírová rouška
Roušky, které jsou jinak běžně k dostání v lékárnách a obchodech se zdravotnickými potřebami, teď nejsou k mání, řada z nás má ještě zásoby z minulosti. Jak takovou roušku správně nosit a jak ji používat?
- Nošením jednorázové papírové roušky chráníte především své okolí. Před případným náporem viru vás běžná rouška neochrání.
- Roušku používejte podle návodu výrobce. Pokud má dvě barvy, nosí se modrou stranou ven. Rouška se totiž skládá ze tří vrstev. Vnější vrstva, která často mívá modrou či zelenou barvu, chrání před pronikáním kapalných a pevných látek zvenčí. Vnitřní bílá vrstva absorbuje vlhkost, kterou vydechujeme. A střední vrstva je samotný filtr, na kterém se zachycují případné nakažlivé kapénky, kterými bychom mohli ohrozit své okolí.
- Nenoste roušku déle než osm hodin.
- Rouška by měla těsně přiléhat. Ohebný plastový proužek proto přitiskněte k nosu. Nosíte-li brýle, vložte jej pod ně, brýle se vám nebudou mlžit.
- Na roušku na obličeji zbytečně nesahejte, hromadí se v ní případné zdroje infekce.
- Pokud rouška zvlhne, zvýší se její propustnost a účinnost se snižuje. Proto je potřeba ji vyměnit.
- Použitou roušku je třeba sundávat tak, abychom se nedotýkali filtru, tedy stáhnout vzadu za gumičky nebo rozvázat tkaničky a vyhodit. Poté pečlivě umýt ruce teplou vodou a mýdlem, případně dezinfekčním prostředkem.
- Jednorázová rouška není určená k opakovanému použití. Po použití ji vyhoďte a umyjte si pečlivě ruce.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvLátková rouška
Vzhledem k nedostatku jednorázových roušek přišly ke slovu látkové roušky, které se používaly kdysi i ve zdravotnictví. Desetitisíce dobrovolníků šijí roušky pro své rodiny, zdravotnický personál a další potřebné. Jak by měla podomácku šitá rouška vypadat?
Nejvhodnější materiál je stoprocentní bavlněné plátno. Dá se vyvařit nebo sterilizovat. Rouška z bavlněného plátna je schopna zachytit zhruba 70 procent vydechovaných kapének, ta ze směsových materiálů zhruba 50 procent.
K fixaci roušky je vhodnější tkanička nebo tkaloun, které se uvážou kolem hlavy a krku. Guma totiž po čase začne tlačit a způsobuje bolest hlavy, to shodně říkají zdravotníci i ti, kdo roušky nosí po celý den.
I v roušce musíte dýchat. Dvě vrstvy použijte, pokud šijete z látky s řidší strukturou nebo z trička, tedy bavlněného úpletu, který je propustnější než plátno.
Skládaná nebo s tunýlkem? Druhá je rychlejší na výrobu a podle zkušeností zdravotníků lépe přiléhá k obličeji. Ušitý čtverec 20x20 cm se na bocích stáhne podle potřeby a uváže za uši nebo kolem hlavy.
Bez filtru, nebo s filtrem? Do šité roušky není vhodné vkládat filtr, pokud není výměnný, nebo to není speciální nanofiltr. Jak upozorňují lékaři, po krátké době se běžný filtr stává semeništěm infektů.
- I bavlněná rouška časem vlhne a snižuje se její účinnost. Tehdy je třeba ji vyměnit.
- Také bavlněnou roušku snímejte tak, že rozvážete tkaničky, aniž byste se dotýkali přední části.
- Látkovou roušku po použití vyperte na 60 stupňů nebo vyvařte. Vyčleňte nádobu a v ní půl hodiny vyvařujte tak, jako se kdysi vyvařovaly dětské látkové pleny. Nestrkejte ji do mikrovlnné trouby, ani do rychlovarné konvice. Po uschnutí přežehlete.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvRespirátory
Na rozdíl od roušek respirátory chrání nositele před průnikem virů a bakterií do sliznice. Respirátory účinné v boji s koronavirem se v lékárnách běžně neprodávají. Respirátory jsou jednorázové nebo s výměnným filtrem. Většina respirátorů je vybavena vydechovacím ventilem.
FFP3 pro nejohroženější pracoviště
Pro lékaře a zdravotníky, kteří pracují na infekčních odděleních nebo jiných místech, kde se vyskytují nakažení pacienti a kde může být vzduch kontaminovaný infekčními látkami včetně koronaviru, jsou určeny respirátory filtrační třídy FFP3. U těch je uváděna minimální filtrační schopnost 99 procent a maximální riziko průniku 2 procenta.
V ČR se momentálně vyrobí okolo 40 000 respirátorů typu FFP3 týdně. Ministerstvo zdravotnictví zakázalo vývoz mimo Česko a jejich prodej všem mimo zdravotnická a sociální zařízení, orgány ochrany veřejného zdraví, složky integrovaného záchranného systému a další orgány státní správy.
Pro většinu zdravotníků stačí FFP2
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha jsou pro většinu lékařů a zdravotnický personál dostatečnou ochranou respirátory filtrační třídy FFP2. Tyto respirátory mají minimální účinnost filtrace 88 procent a riziko nákazy pro zdravotníka je u nich uváděno nanejvýš 8 procent.
FFP1 před nákazou nechrání
Respirátory typu FFP1 jako ochrana před nemocí COVID-19 neslouží, chrání pouze před prachem a jsou vhodné pouze jako ochrana při práci v prašném prostředí.
Respirátor FFP3
Filtry z nanovláken
Filtry z nanovláken dokážou zachytit až 99 procent všech mikroorganismů. Ty po krátké době usmrtí nanočástice stříbra nebo mědi, které filtr obsahuje. Respirátor s membránou z nanovlákna se proto dá používat opakovaně.
V Česku vyrábí filtry z nanovláken hned několik firem (roudnická firma Pardam, brněnská společnost Respilon, ale i další). Filtry z nanovláken začali vyrábět i studenti a zaměstnanci Liberecké technické univerzity, kteří také zřídili improvizovanou šicí dílnu, kde všívají filtry do plátěných roušek. Jak univerzita uvádí na svých stránkách, zatím jich vyrobila 3 000 a šicím firmám Libereckého kraje dodala 10 kilometrů materiálu, který vydá na zhotovení dalších 18 000 roušek.
3D respirátory
České vysoké učení technické (ČVUT) oznámilo, že zahajuje spolupráci s ministerstvem zdravotnictví na dodávkách nových respirátorů nejvyšší třídy vyrobených pomocí 3D technologie. Od příštího týdne může začít vyrábět až 10 000 kusů respirátorů.
„Domluvili jsme se, že je začnou dodávat do fakultních nemocnic. Teď už jen ladíme detaily,“ uvedl na twitteru ministr zdravotnictví. Odborníci z ČVUT vyvinuli respirátor na 3D tiskárně. Speciální filtr vydrží asi týden. Je to ještě vyšší ochrana než FFP3.
Odborníci z ČVUT ukazují ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi respirátory, které mohou začít vyrábět. (23. března 2020)
Nejdůležitější ze všeho je hygiena
Ani roušky a respirátory nepomohou v boji s koronavirovou nákazou, pokud nedodržujete základní hygienická pravidla. Zdůrazňují to jak Světová zdravotnická organizace (WHO), tak české ministerstvo zdravotnictví. Která to jsou?
- Umývejte si ruce často mýdlem a vodou nejméně po dobu 20 sekund. Není-li k dispozici voda a mýdlo, použijte prostředky na bázi alkoholu.
- Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama.
- Vyhýbejte se kontaktu se zjevně nemocnými lidmi.
- Jste-li sami nemocní, zůstaňte doma.
- Při kašlání a kýchání na veřejnosti si zakrývejte ústa paží nebo rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál). Používejte papírové kapesníky, použitý kapesník vyhoďte do nádoby k tomu určené.
- Čistěte a dezinfikujte často používané předměty. Dezinfekci používejte, i když jste v kontaktu s lidmi, kteří trpí akutními respiračními potížemi.
- Nezdržujte se v místech s vyšším počtem lidí.
- Zdravotníci by se měli chránit obzvlášť, protože právě oni přicházejí nejvíce do styku s pacienty.
